Praha - Na dramatičnost i magičnost pramenící z náboženství a ritualizace života na venkově klade důraz inscenace Babičky Boženy Němcové, kterou s podtitulem Nenápadný půvab monarchie rakouské uvede v premiéře činohra Národního divadla v Praze 13. prosince. Na jevišti historické budovy české první scény se v titulní roli objeví Vlasta Chramostová.
Text inscenace na motivy scénáře Růženy Pohorské z roku 1895 dramatizovali režisér Jan Antonín Pitínský a dramaturgyně Lenka Kolihová Havlíková. „Pohorská byla koncem 19. století v Národním divadle nápovědkou a herečkou menších rolí. Hodně se věnovala amatérskému divadlu,“ řekla dramaturgyně. Při psaní s režisérem řešila především témata, která naše současníky oslovují - především téma ženského světa, jak se v něm odrážejí události ryze mužské. Domnívá se totiž, že Babička není jen idylickým snem o šťastné minulosti, pospolitosti života v Ratibořicích a nevinném dětství. „Vždyť toto kýžené štěstí je neustále něčím ohrožováno,“ dodala.
„Je to obraz monarchie - její radosti, tragédie i poklidu,“ řekla Chramostová, pro niž to bude, jak uvedla, poslední role. S texty Němcové má zkušenost i z roku 1983 a svého „bytového divadla“, kdy připravila představení nazvané Dávno, dávno již tomu…zpráva o pohřbívání v Čechách.
Herečka upozornila, že její „babička“ nebude mít podobu křehounké, milé a věčně se usmívající ženy. „Hodně si do své duše plakala, hodně toho prožila a vytrpěla - a proto rozuměla lidem a životu,“ řekla.
Podle Pitínského je titulní hrdinka schopna bezelstně a bez sentimentu pomáhat druhým. „Mění nešťastné události, které se hrnou na její blízké, jenom skrze utrpení a bolest,“ uvedl.
Babička Boženy Němcové je stálicí české literatury, povinnou školní četbou i námětem filmařů. Od roku 1980 se na českém jevišti objeví podesáté. Toto vrcholné dílo české literatury se od roku 1855 dočkalo kolem 350 vydání. Autorka do něj uložila osobní vzpomínky na dětství v ratibořickém údolíčku i živou ilustraci lidového folkloru a životní moudrosti prostých lidí. Vztah zámku a podzámčí posunula k ideální podobě a lidové obyčeje zachytila chronologicky v cyklu zvykoslovného roku.
Šéf činohry české první scény Michal Dočekal upozornil, že Pitínského pojetí je vrcholně múzické. „Pro každou herečku je titulní role obrovský úkol, ale i danajský dar. Všichni o ní mají totiž svou představu,“ dodal.
Kněžnu Zaháňskou v inscenaci ztvární Jana Preissová, Viktorkou bude Johanna Tesařová, Barunkou Magdaléna Borová a komtesou Hortensií Kateřina Winterová. V mužských rolích se objeví například Saša Rašilov, Jan Novotný, Petr Motloch a Jan Hájek.
Pro Pitínského je Babička už osmým titulem na české první scéně. V roce 1998 nastudoval v činohře dramatizaci Durychova Bloudění a byl spoluautorem divadelní adaptace. V následujícím roce připravil Maryšu bratří Mrštíků, v roce 2002 adaptaci Vančurovy Markéty Lazarové, dva roky poté Stroupežnického Naše furianty a loni Šrámkovy Zvony. S operním souborem nazkoušel v roce 2000 Wagnerovu operu Tristan a Isolda a v roce 2001 Smetanova Dalibora.
