Peter Greenaway v Praze osobně uvede svůj film o Rembrandtovi

Praha - Anglický režisér Peter Greenaway přijel do Prahy uvést svůj nový film Rembrandtova Noční hlídka. V kině Lucerna se od 18:30 uskuteční slavnostní premiéra filmu, přístupná veřejnosti. Snímek zachycuje okolnosti vzniku jednoho z nejslavnějších pláten všech dob a Rembrandta van Rijna (Martin Freeman) jako detektiva, porotce a soudce a 16. října vstoupí do české distribuce.

Šerosvitové pokrytectví 

„Po dobu tří generací, od 60. let 16. století po 17. století, se společnost v Holandsku rozvíjela jako první demokratická republika na světě. Byla velmi bohatá, i New Yorku se zkraje říkalo Nový Amsterodam a Petr Veliký stavěl Petrohrad podle Amsterodamu. Město bylo živé a aktivní, všude byla spousta peněz a nadbytku, byla zde velká kulturní aktivita -za 70 let vzniklo asi milion obrazů,“ přibližuje Greenaway dobu zachycenou ve filmu. 

Greenaway o Rembrandtovi:

„Je v něm něco postfreudovského, zachycuje emoce, je postmodernistický.“

Příběh začíná v roce 1642, kdy je Rembrandt van Rijn už jedním z předních evropských malířů. Všude zuří válka, ale jemu se daří dobře. Jeho žena Saskie a jeho agent ho ovšem přesvědčí, aby portrétoval skupinu amsterodamských měšťanů, kteří vytvořili jakousi polovojenskou milici jako místo pro své setkávání. Malíři se to příliš nezamlouvá, ale když odhalí, že se za společenstvím skrývají úklady, vražda a pokrytectví, rozhodne se do obrazu ukrýt pravdu. Vykreslí proto své chlebodárce tak, jak si podle něj zaslouží, což vyvolá očekávanou reakci.

Film je podle autora napůl dokumentem, shrnuje poznatky, které přinesly generace historiků za celou dobu, co je plátno přístupné veřejnosti. Je natočen po vzoru šerosvitových pláten a podle Greenawaye je v něm i něco k potěšení.

Greenaway: režisér, malíř i skladatel 

Greenaway je jedním z nejexcentričtějších britských režisérů. Původně studoval malířství, filmy začal natáčet v roce 1966. Zabývá se filmem a výtvarným uměním v mnoha směrech, včetně snímků experimentálních, knižních ilustrací nebo příprav výtvarných instalací. Byl rovněž kurátorem výstav a psal pro divadlo i operu.

Režisérova díla jsou pravidelně zařazována do soutěží prestižních filmových festivalů v Cannes, Benátkách nebo Berlíně. Jeho první celovečerní hraný film Umělcova smlouva, dokončený v roce 1982, mu přinesl velký mezinárodní ohlas kritků a rázem ho zařadil mezi nejvýznamnější filmové tvůrce současnosti. Reputaci tohoto filmaře ještě potvrdily filmy jako Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec nebo Prosperovy knihy, originální adaptace Shakespearovy Bouře. Rembrandtova Noční hlídka je prvním celovečerním filmem, který natočil od roku 1999.

Greenaway a Praha

Režisér chce jeden ze svých budoucích projektů natočit v Praze. Dnes uvedl, že se zabývá myšlenkou věnovat ho malíři a grafikovi Oskaru
Kokoschkovi (1886-1980), který v Praze tři roky žil. „V Praze jsem byl před dvanácti lety a myslím, že odpovídá mým záměrům,“ řekl. Hlavní roli by rád svěřil l americkému herci Johnu Malkovichovi, pro další role by využil i českých herců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...