Pavel Bém mimo protokol

Někdo by možná očekával v druhém plánu této výstavy něco jako ironickou lehkou pomstičku, protože si všichni pamatujeme, jak toto divadlo, spolu s dalšími kulturními institucemi, za minulého primátora bojovalo doslova o svoji existenci. Navíc (původně značně kultivovaný) primátor Pavel Bém, o jehož několika letech na radnici, ale spíše kdekoliv jinde, tato výstava je, nikdy toto divadlo nenavštívil.

Autorem fotografií, který měl to zvláštní štěstí čtyři roky pro primátora jako fotograf-dokumentarista pracovat, není nikdo jiný než známý pražský workoholik, fotograf a divadelník Petr Našic. Dnes osmačtyřicetiletý autor má za sebou úctyhodné úspěchy, poznal prostředí řady pražských divadel (na Vinohradech, Disk, Realistické divadlo a zejména pak Divadlo pod Palmovkou, kde doslova zářil dvanáct let jako manažer, zástupce ředitele a samozřejmě i fotograf). Vystudoval DAMU, obor produkce, byl na plodných stážích v Brooklynu, Amsterdamu, Paříži, Glasgow, publikoval v denním tisku i odborných časopisech, učil a učí, hlavně pak v posledních letech fotografuje a vystavuje.

Své fotografie divadelní (z takřka všech funkčních českých divadel), koncertní (zaznamenal koncerty i zázemí takových hvězd, jako jsou například Gilbert Bécaud, Bonnie Tylor, Smokie, Boney M, Laurie Anderson, Jiří Suchý, Jethro Tull, Jiří Stivín, Jaromír Nohavica, Čechomor, Dan Bárta, Marta Kubišová, Hana Hegerová, Leonard Bernstein, Ray Charles, Charles Mackerras) a speciálně filmové (už v roce 1983 fotografoval natáčení Formanova Amadea, později byl u filmů Hřebejkových a Kusturicových) představil postupně na více než 66 výstavách. Na svých snímcích podává dynamické svědectví s nechybějícím nadhledem ale současně i takřka dokumentaristickou věrností.

Proč tak velký úvod? Se stejnou energií přistoupil i ke své práci pro nesporně fotogenického a popularitu do jisté doby určitě milujícího primátora. Možná nikomu nedošlo, ale výstava to přesvědčivě dokumentuje: potkal zde jeden workoholik druhého. Kvalitní fotografie nevelkého formátu v ohlušujícím (ano, radši než oslepujícím) množství zdobí stěny divadelního baru. Hustě na sebe se tlačící představují barevný svět plný událostí, politických akcí, setkání, vernisáží, zahajování, odhalování, sportování, běhání, cyklistiky, přehlídek a možná desítek dalších činností, jejichž důvod ani z fotografií nelze dohledat a domyslet.

Na všech záběrech je P. B. usměvavý, pohledný, fotogenický. I ten svět okolo něho je zářivý, barevný, bez jediné poskvrnky. Víme všichni navíc, že to vše jsou dokumenty. Stojíme před záběry, lehce si připomínáme i jiné chvíle, některé napnuté okamžiky před koncem Bémova působení, vzrůstající útoky medií, demonstrace, petice, kuloárové bitvy…. Na fotografiích vidíme jiný obraz. Svět úspěchu a všeobjímajícího štěstí a pohody. Bezesporu tomu tak bylo, Našic přece jen dokumentoval.

Mne začal na výstavě zajímat onen zvláštní rozpor, který nám všem občas vrtá hlavou – jak vypadá napětí mezi povrchem a prezentací  jevů a skutečnou, často tvrdou realitou, jak se cítí a jsou prezentováni velcí politici dvacátého století, kde je fikce, co je pravdou? Pavel Bém se nestal, přes velkou snahu, velkým politikem. Byl určitě nesmírně pracovitý, tady si s Našicem určitě museli rozumět. Kde ale jsou doklady o jeho opravdové práci? O té výstava zjevně neměla být, ale protože je pravdivá a dokumentární, vkrádá se mi stále více jedna zásadní otázky – kdy tedy Bém opravdu pracoval? Není to doklad o jednom strhujícím víru jakž takž fungujícího města, doklad o světě, který i pro sebe uměl se svými okolo působícími vytvářet? Nebo byl tento vír vytvářen samovolně? Opravdu takhle žijí stejně postavení čeští politici? Nejsme to tedy někde jinde?

Pavel Bém
Zdroj: Petr Našic

Poučná kvalitní výstava otevírající řadu otázek. A navíc geniálně zahajující rok, ve kterém se divadlo řadou svých aktivit bude věnovat onomu jedinému velkému městu, které máme. Jeho asi spíše bolestem než něčemu jinému.

P. B. - Co se do protokolu nevešlo. Kde a kdy: Café Bar Divadla Na zábradlí, Anenské náměstí, Praha 1; otevřeno od 10:00 do 00:00 vyjma představení od 18:00 do 22:00 , vstup zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 21 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...