Praha – Francouzský válečný fotograf Patrick Chauvel fotografuje téměř čtyřicet let. Ve svém hledáčku zachytil mnoho světových konfliktů. Při pořizování svých snímků byl unesen, dokonce v Libanonu odsouzen k trestu smrti, potopil se s člunem plným uprchlíků z Haiti. Minulý týden v Praze představil svou knihu Válečný reportér, kterou česky vydalo nakladatelství Garamond.
Ve Francouzském institutu se také promítal Chauvelův dokumentární film Klamný dojem: Zrcadla války, který je portrétem palestinských a izraelských válečných fotografů a jejich každodenní práce v těsné blízkosti událostí, atentátů a následných odvetných opatření. Hostem projekce byl i český válečný fotoreportér Jan Šibík.
„Je těžké být nestranný,“ říká Chauvel. „Neznám nevyvážené války, války jsou vždycky nevyvážené. Snažím se být stranou, ale můj názor se mění. Například v Izraeli se měnil každých pět minut.“
Ve své knize popisuje osobně prožité příběhy z osvobozeneckých a občanských válek. Kromě Izraele zachytil konflikty ve Vietnamu, Kambodži, Irsku, Libanonu, Angole, Íránu, Panamě, na Haiti a v Čečensku. Za sérií snímku z Čečenska získal cenu World Press Photo. Chauvel nefotí kvůli senzaci, ale protože nechce, aby lidé zapomněli.
„Jsme ve válce svědky. Chceme vyprávět určitý příběh a vyprovokovat reakce na straně vlád či civilistů. Chceme, aby se věci změnily, aby zavládl mír a aby lidé nebyli tak osamoceni. Nikdy nezapomínám na to, že lidé, kteří se pustí do konfliktu, jsou ti samí lidé, kteří trpí. Lidé chudí, bez práv, bez vzdělání… Jsou to oběti války. Ve válce nikdo nevítězí. Je pro mě neskutečně těžké uvědomovat si, že se sice snažím věci měnit, ale že moje role je velice malá,“ říká Chauvel.
