Paříž - Ve středisku moderního umění Centre Pompidou byla zahájena výstava fotografií svérázného a dlouhou dobu zcela opomíjeného českého tvůrce Miroslava Tichého (82). Centre Pompidou představuje stovku fotografií převážně z nadace Tichý Oceán v Curychu i z vlastních sbírek. Výstava, která potrvá do 22. září, nabízí i autorovy ručně vyrobené fotografické přístroje. Podle objevitele a popularizátora Tichého Romana Buxbauma iniciativa k uspořádání výstavy vzešla ze samotného Centre Pompidou. To Tichého označilo za „zvláštní, monomaniakální talent vytvářející nezařaditelné a nadčasové obrazy“. Autorovy snímky se vyznačují snovou, impresionistickou atmosférou, která mu získala obdiv mnoha odborníků.
Miroslav Tichý se narodil v roce 1926 v dnešním Kyjově, v letech 1945-48 studoval malbu na pražské Akademii múzických umění, poté z osobních a politických důvodů odešel ze školy zpět do Kyjova. V 50. letech se věnoval malbě, ovlivněn hlavně francouzskými impresionisty a německými expresionisty. Na konci 50. let přestal vystavovat, rezignoval na kulturní i společenské dění a nadále se věnoval převážně kresbě, hlavním tématem byla žena.
Nepodařilo se mu vyhnout konfliktům s úřady, v 60. a 70. letech byl několikrát internován v psychiatrické léčebně. V roce 1972 musel opustit svůj ateliér, nacházející se ve znárodněném domu jeho rodiny, a začal se intenzivně věnovat fotografii. Aparáty i zvětšovací přístroje si (kromě prvního, zděděného fotoaparátu) vyráběl sám z krabic od bot, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů.
Objektem focení byly téměř výhradně ženy, které zachycoval na kyjovských ulicích a koupališti. Kromě tohoto převažujícího motivu Tichý zachycoval oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Pracoval jako voyer - fotografie pořizoval fotoaparátem většinou schovaným pod svetrem. Ve vhodném okamžiku aparát odkryl a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Charakteristickými rysy Tichého fotografií jsou nesprávná expozice, nedoostřenost a poškrábané negativy. Autor do svých fotografií někdy dodatečně zasahoval tužkou.
Fotografii se věnoval do počátku 90. let a tvořil především pro sebe, pouze občas někomu fotografie ukázal, případně věnoval.
Tichý vstoupil do povědomí mimo Kyjov na konci 90. let zásluhou Romana Baumaxa (ten se s Tichým stýkal od roku 1982 a získal od něj kolem 1000 snímků). První samostatná výstava se uskutečnila v roce 2004 na Bienále v Seville. O rok později následovala velká retrospektiva ve výstavní síni Kunsthaus v Curychu a v roce 2006 vznikla v Domě umění města Brna první Tichého výstava v České republice, kde tvůrci vzdal hold i slavný britský skladatel Michael Nyman, který na výstavu osobně přijel a uskutečnil jeden ze svých koncertů. Na prestižním festivalu fotografie v Arles v roce 2005 získal Miroslav Tichý cenu Objev roku.
Pařížskou výstavu provází 176stránkový katalog s reprodukcemi vystavených fotografií, snímky Tichého přístrojů i portrétů tvůrce a statěmi Quentina Bajaca, Clémenta Chérouxe, Marca Lenota a Romana Buxbauma.
Fotografie Tichého jsou v současnosti dále k vidění na výstavách v Praze, Londýně a Sydney.
