Pařížské Centre Pompidou vystavuje snímky „Kyjovského voyera“ Miroslava Tichého

Paříž - Ve středisku moderního umění Centre Pompidou byla zahájena výstava fotografií svérázného a dlouhou dobu zcela opomíjeného českého tvůrce Miroslava Tichého (82). Centre Pompidou představuje stovku fotografií převážně z nadace Tichý Oceán v Curychu i z vlastních sbírek. Výstava, která potrvá do 22. září, nabízí i autorovy ručně vyrobené fotografické přístroje. Podle objevitele a popularizátora Tichého Romana Buxbauma iniciativa k uspořádání výstavy vzešla ze samotného Centre Pompidou. To Tichého označilo za „zvláštní, monomaniakální talent vytvářející nezařaditelné a nadčasové obrazy“. Autorovy snímky se vyznačují snovou, impresionistickou atmosférou, která mu získala obdiv mnoha odborníků.

Miroslav Tichý se narodil v roce 1926 v dnešním Kyjově, v letech 1945-48 studoval malbu na pražské Akademii múzických umění, poté z osobních a politických důvodů odešel ze školy zpět do Kyjova. V 50. letech se věnoval malbě, ovlivněn hlavně francouzskými impresionisty a německými expresionisty. Na konci 50. let přestal vystavovat, rezignoval na kulturní i společenské dění a nadále se věnoval převážně kresbě, hlavním tématem byla žena. 

Nepodařilo se mu vyhnout konfliktům s úřady, v 60. a 70. letech byl několikrát internován v psychiatrické léčebně. V roce 1972 musel opustit svůj ateliér, nacházející se ve znárodněném domu jeho rodiny, a začal se intenzivně věnovat fotografii. Aparáty i zvětšovací přístroje si (kromě prvního, zděděného fotoaparátu) vyráběl sám z krabic od bot, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. 

Objektem focení byly téměř výhradně ženy, které zachycoval na kyjovských ulicích a koupališti. Kromě tohoto převažujícího motivu Tichý zachycoval oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Pracoval jako voyer - fotografie pořizoval fotoaparátem většinou schovaným pod svetrem. Ve vhodném okamžiku aparát odkryl a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Charakteristickými rysy Tichého fotografií jsou nesprávná expozice, nedoostřenost a poškrábané negativy. Autor do svých fotografií někdy dodatečně zasahoval tužkou.

Fotografii se věnoval do počátku 90. let a tvořil především pro sebe, pouze občas někomu fotografie ukázal, případně věnoval.

Tichý vstoupil do povědomí mimo Kyjov na konci 90. let zásluhou Romana Baumaxa (ten se s Tichým stýkal od roku 1982 a získal od něj kolem 1000 snímků). První samostatná výstava se uskutečnila v roce 2004 na Bienále v Seville. O rok později následovala velká retrospektiva ve výstavní síni Kunsthaus v Curychu a v roce 2006 vznikla v Domě umění města Brna první Tichého výstava v České republice, kde tvůrci vzdal hold i slavný britský skladatel Michael Nyman, který na výstavu osobně přijel a uskutečnil jeden ze svých koncertů. Na prestižním festivalu fotografie v Arles v roce 2005 získal Miroslav Tichý cenu Objev roku.

Pařížskou výstavu provází 176stránkový katalog s reprodukcemi vystavených fotografií, snímky Tichého přístrojů i portrétů tvůrce a statěmi Quentina Bajaca, Clémenta Chérouxe, Marca Lenota a Romana Buxbauma.

Fotografie Tichého jsou v současnosti dále k vidění na výstavách v Praze, Londýně a Sydney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
před 15 hhodinami

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
před 16 hhodinami

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
před 19 hhodinami

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 22 hhodinami
Načítání...