Pařížské Centre Pompidou vystavuje snímky „Kyjovského voyera“ Miroslava Tichého

Paříž - Ve středisku moderního umění Centre Pompidou byla zahájena výstava fotografií svérázného a dlouhou dobu zcela opomíjeného českého tvůrce Miroslava Tichého (82). Centre Pompidou představuje stovku fotografií převážně z nadace Tichý Oceán v Curychu i z vlastních sbírek. Výstava, která potrvá do 22. září, nabízí i autorovy ručně vyrobené fotografické přístroje. Podle objevitele a popularizátora Tichého Romana Buxbauma iniciativa k uspořádání výstavy vzešla ze samotného Centre Pompidou. To Tichého označilo za „zvláštní, monomaniakální talent vytvářející nezařaditelné a nadčasové obrazy“. Autorovy snímky se vyznačují snovou, impresionistickou atmosférou, která mu získala obdiv mnoha odborníků.

Miroslav Tichý se narodil v roce 1926 v dnešním Kyjově, v letech 1945-48 studoval malbu na pražské Akademii múzických umění, poté z osobních a politických důvodů odešel ze školy zpět do Kyjova. V 50. letech se věnoval malbě, ovlivněn hlavně francouzskými impresionisty a německými expresionisty. Na konci 50. let přestal vystavovat, rezignoval na kulturní i společenské dění a nadále se věnoval převážně kresbě, hlavním tématem byla žena. 

Nepodařilo se mu vyhnout konfliktům s úřady, v 60. a 70. letech byl několikrát internován v psychiatrické léčebně. V roce 1972 musel opustit svůj ateliér, nacházející se ve znárodněném domu jeho rodiny, a začal se intenzivně věnovat fotografii. Aparáty i zvětšovací přístroje si (kromě prvního, zděděného fotoaparátu) vyráběl sám z krabic od bot, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. 

Objektem focení byly téměř výhradně ženy, které zachycoval na kyjovských ulicích a koupališti. Kromě tohoto převažujícího motivu Tichý zachycoval oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Pracoval jako voyer - fotografie pořizoval fotoaparátem většinou schovaným pod svetrem. Ve vhodném okamžiku aparát odkryl a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Charakteristickými rysy Tichého fotografií jsou nesprávná expozice, nedoostřenost a poškrábané negativy. Autor do svých fotografií někdy dodatečně zasahoval tužkou.

Fotografii se věnoval do počátku 90. let a tvořil především pro sebe, pouze občas někomu fotografie ukázal, případně věnoval.

Tichý vstoupil do povědomí mimo Kyjov na konci 90. let zásluhou Romana Baumaxa (ten se s Tichým stýkal od roku 1982 a získal od něj kolem 1000 snímků). První samostatná výstava se uskutečnila v roce 2004 na Bienále v Seville. O rok později následovala velká retrospektiva ve výstavní síni Kunsthaus v Curychu a v roce 2006 vznikla v Domě umění města Brna první Tichého výstava v České republice, kde tvůrci vzdal hold i slavný britský skladatel Michael Nyman, který na výstavu osobně přijel a uskutečnil jeden ze svých koncertů. Na prestižním festivalu fotografie v Arles v roce 2005 získal Miroslav Tichý cenu Objev roku.

Pařížskou výstavu provází 176stránkový katalog s reprodukcemi vystavených fotografií, snímky Tichého přístrojů i portrétů tvůrce a statěmi Quentina Bajaca, Clémenta Chérouxe, Marca Lenota a Romana Buxbauma.

Fotografie Tichého jsou v současnosti dále k vidění na výstavách v Praze, Londýně a Sydney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 10 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 13 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...