Pařížské Centre Pompidou vystavuje snímky „Kyjovského voyera“ Miroslava Tichého

Paříž - Ve středisku moderního umění Centre Pompidou byla zahájena výstava fotografií svérázného a dlouhou dobu zcela opomíjeného českého tvůrce Miroslava Tichého (82). Centre Pompidou představuje stovku fotografií převážně z nadace Tichý Oceán v Curychu i z vlastních sbírek. Výstava, která potrvá do 22. září, nabízí i autorovy ručně vyrobené fotografické přístroje. Podle objevitele a popularizátora Tichého Romana Buxbauma iniciativa k uspořádání výstavy vzešla ze samotného Centre Pompidou. To Tichého označilo za „zvláštní, monomaniakální talent vytvářející nezařaditelné a nadčasové obrazy“. Autorovy snímky se vyznačují snovou, impresionistickou atmosférou, která mu získala obdiv mnoha odborníků.

Miroslav Tichý se narodil v roce 1926 v dnešním Kyjově, v letech 1945-48 studoval malbu na pražské Akademii múzických umění, poté z osobních a politických důvodů odešel ze školy zpět do Kyjova. V 50. letech se věnoval malbě, ovlivněn hlavně francouzskými impresionisty a německými expresionisty. Na konci 50. let přestal vystavovat, rezignoval na kulturní i společenské dění a nadále se věnoval převážně kresbě, hlavním tématem byla žena. 

Nepodařilo se mu vyhnout konfliktům s úřady, v 60. a 70. letech byl několikrát internován v psychiatrické léčebně. V roce 1972 musel opustit svůj ateliér, nacházející se ve znárodněném domu jeho rodiny, a začal se intenzivně věnovat fotografii. Aparáty i zvětšovací přístroje si (kromě prvního, zděděného fotoaparátu) vyráběl sám z krabic od bot, plechovek, pivních zátek, brýlových skel a dalších materiálů. 

Objektem focení byly téměř výhradně ženy, které zachycoval na kyjovských ulicích a koupališti. Kromě tohoto převažujícího motivu Tichý zachycoval oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Pracoval jako voyer - fotografie pořizoval fotoaparátem většinou schovaným pod svetrem. Ve vhodném okamžiku aparát odkryl a stiskl spoušť, aniž by se díval hledáčkem. Charakteristickými rysy Tichého fotografií jsou nesprávná expozice, nedoostřenost a poškrábané negativy. Autor do svých fotografií někdy dodatečně zasahoval tužkou.

Fotografii se věnoval do počátku 90. let a tvořil především pro sebe, pouze občas někomu fotografie ukázal, případně věnoval.

Tichý vstoupil do povědomí mimo Kyjov na konci 90. let zásluhou Romana Baumaxa (ten se s Tichým stýkal od roku 1982 a získal od něj kolem 1000 snímků). První samostatná výstava se uskutečnila v roce 2004 na Bienále v Seville. O rok později následovala velká retrospektiva ve výstavní síni Kunsthaus v Curychu a v roce 2006 vznikla v Domě umění města Brna první Tichého výstava v České republice, kde tvůrci vzdal hold i slavný britský skladatel Michael Nyman, který na výstavu osobně přijel a uskutečnil jeden ze svých koncertů. Na prestižním festivalu fotografie v Arles v roce 2005 získal Miroslav Tichý cenu Objev roku.

Pařížskou výstavu provází 176stránkový katalog s reprodukcemi vystavených fotografií, snímky Tichého přístrojů i portrétů tvůrce a statěmi Quentina Bajaca, Clémenta Chérouxe, Marca Lenota a Romana Buxbauma.

Fotografie Tichého jsou v současnosti dále k vidění na výstavách v Praze, Londýně a Sydney.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 10 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
před 20 hhodinami

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
před 23 hhodinami

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
4. 3. 2026

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026
Načítání...