Paneláky nedají umělcům spát

Praha – Sál architektů na Staroměstské radnici nyní přináší výstavu týkající se pražských sídlišť. Mapuje jejich vývoj a zkoumá, jak (nebo jestli vůbec) změnila tvář hlavního města. Exhibice přivítá první návštěvníky již dnes.

Panelák pro leckteré ještě stále značí symbol socialistické éry. Faktem však je, že sídliště přetvrala dodnes a v současnosti tvoří podstatnou dominantu okrajů Prahy. Obývá je totiž téměř půl milionu občanů a zabírají šest procent rozlohy metropole.

V poslední době také vystoupila do popředí problematika budoucnosti mladší sídlištní generace. Tohoto tématu se však zmíněná výstava dotkne jen okrajově, téma by podle organizátorů vyžadovalo samostatnou výstavu. 

Interiéry bytů na Invalidovně
Zdroj: ČT24/Urm.cz

Hlavním cílem projektu Pražská panelová sídliště je bez odsuzování, předsudků nebo naopak přehnaného uctívání ukázat, jakým způsobem pražská sídliště vznikala, popřípadě ještě určit smysl jejich zrodu. První dům tohoto typu vznikl už v roce 1955 v Ďáblicích. 

Co tedy přesně výstava nabízí? K dispozici jsou nezveřejněné plány a fotografie z archivu Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Ústřední dominantu tvoří model Jihozápadního města z roku 1980, jehož stavby plně využívaly sluneční energii. Návrh ale nikdy nebyl zrealizován. 

Návštěvníci se dozvědí i o vývoji a počátcích užívání prefabrikovaných prvků napříč 40. až 80. lety. K vidění tvůrci připravili i experimentální prezentaci výstavy ze 60. let nebo databázi výtvarného umění ve veřejném prostoru ze 70. a 80. let. Databázi umělecky zpracovala umělecká skupina Vetřelci a volavky. 

Paneláková sídliště slibují i doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek, diskuzí na téma Mýty o životě na sídlištích či prohlídku Jihozápadního Města. Do historie Proseku, Invalidovny, Petřin, Malešic a dalších panelákových gigantů bude možné nahlédnout až do poloviny letošního září.  

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...