Paneláky nedají umělcům spát

Praha – Sál architektů na Staroměstské radnici nyní přináší výstavu týkající se pražských sídlišť. Mapuje jejich vývoj a zkoumá, jak (nebo jestli vůbec) změnila tvář hlavního města. Exhibice přivítá první návštěvníky již dnes.

Panelák pro leckteré ještě stále značí symbol socialistické éry. Faktem však je, že sídliště přetvrala dodnes a v současnosti tvoří podstatnou dominantu okrajů Prahy. Obývá je totiž téměř půl milionu občanů a zabírají šest procent rozlohy metropole.

V poslední době také vystoupila do popředí problematika budoucnosti mladší sídlištní generace. Tohoto tématu se však zmíněná výstava dotkne jen okrajově, téma by podle organizátorů vyžadovalo samostatnou výstavu. 

Interiéry bytů na Invalidovně
Zdroj: ČT24/Urm.cz

Hlavním cílem projektu Pražská panelová sídliště je bez odsuzování, předsudků nebo naopak přehnaného uctívání ukázat, jakým způsobem pražská sídliště vznikala, popřípadě ještě určit smysl jejich zrodu. První dům tohoto typu vznikl už v roce 1955 v Ďáblicích. 

Co tedy přesně výstava nabízí? K dispozici jsou nezveřejněné plány a fotografie z archivu Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Ústřední dominantu tvoří model Jihozápadního města z roku 1980, jehož stavby plně využívaly sluneční energii. Návrh ale nikdy nebyl zrealizován. 

Návštěvníci se dozvědí i o vývoji a počátcích užívání prefabrikovaných prvků napříč 40. až 80. lety. K vidění tvůrci připravili i experimentální prezentaci výstavy ze 60. let nebo databázi výtvarného umění ve veřejném prostoru ze 70. a 80. let. Databázi umělecky zpracovala umělecká skupina Vetřelci a volavky. 

Paneláková sídliště slibují i doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek, diskuzí na téma Mýty o životě na sídlištích či prohlídku Jihozápadního Města. Do historie Proseku, Invalidovny, Petřin, Malešic a dalších panelákových gigantů bude možné nahlédnout až do poloviny letošního září.  

2 minuty
Reportáž Terezy Radvákové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 16 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...