Pan Brouček to vzal z Vikárky přes Měsíc a středověk do Ostravy

Ostrava – Ostravská opera nastudovala nevšední komickou operu Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy na motivy satirických románů Svatopluka Čecha. Vedení Moravskoslezského divadla k tomu přizvalo oceňovanou režisérskou dvojici Martina Kukučku a Lukáše Trpišovského alias SKUTR. Pro titulní roli domácího Matěje Broučka, který to přežene s pivem a pak má divoké sny, divadlo získalo operní hvězdu světového formátu - tenoristu Arnolda Bezuyena.

Nahrávám video

Když si Leoš Janáček po smrti národem uctívaného Svatopluka Čecha vybral jeho satirické romány o Matěji Broučkovi jako předlohu k nové opeře, překvapil. Nikoho jiného nenapadlo, že by fantaskní putování nepříliš sympatického pana domácího, které postrádá nosný milostný motiv, mohlo být námětem pro operu. I Janáčkovi, který na libretu spolupracoval mimo jiné s básníkem Viktorem Dykem, zabralo zpracování tématu mnoho let. Na opeře pracoval od roku 1908 až do roku 1917.

„Kompozice postupovala pomalu zejména proto, že sváděl úporný zápas o dramatický tvar a jazyk libreta. Mezitím také vypukla světová válka,“ vysvětlila mluvčí divadla Marcela Bednaříková okolnosti vzniku páté Janáčkovy opery, která měla nepříliš úspěšnou premiéru v Národním divadle v Praze roku 1920.

Partitura bohatá, barevná a rytmicky nervózní

Národní divadlo moravskoslezské, které se v posledních letech systematicky věnuje Janáčkově tvorbě, se k Broučkovi vrátilo po pětapadesáti letech. Hudební ředitel divadla Robert Jindra se rád pouští do děl neprávem poněkud opomíjených, ke kterým Výlety páně Broučkovy patří. Na rozdíl od některých jiných Janáčkových oper - Její pastorkyně či Lišky Bystroušky, které se hrají u nás i na prestižních světových pódiích častěji.

Výlety páně Broučkovy jsou přitom podle Jindry, který je autorem hudebního nastudování, mimořádné. „Nejen v kontextu díla Leoše Janáčka, ale také v kontextu světového repertoáru vůbec. Partitura je velice pestrá a bohatá na barevnost, hravost a určitou rytmickou nervóznost,“ upozorňuje.

Inscenační tým vede úspěšná režisérská dvojice z Prahy zvaná SKUTR, kterou tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Vytvořili řadu oceňovaných multižánrových představení, v poslední době se věnují i baletu a opeře. Například v Národním divadle v Praze nastudovali Mozartova Dona Giovanniho, v Brně vytvořili inscenaci Janáčkovy Lišky Bystroušky.

Vzhledem k tomu, že jejich tvorba vyniká velkou imaginativností, byla pro ně opera, jejíž děj se odehrává ve snech, lákavou výzvou. „Šlo nám především o zobrazení takového everymana, který je tak trochu sám a nešťastně zamilovaný. Někdo, kým byl na chvíli každý z nás. To je pro nás pan Brouček. Člověk s neuvěřitelnou fantazií, jemuž se ostatní smějí. A pak jsme chtěli také pracovat s realitou, která se posouvá do určité snové reality,“ popsal Martin Kukučka.

Janáčkovu inspiraci stvořil Svatopluk Čech

Opera vychází z knih Svatopluka Čecha (1846-1908) Výlety pan Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. století, které byly ve své době velmi populární. Prostřednictvím hlavního hrdiny Matěje Broučka, který je spíše antihrdinou, a dalších postav, si autor tropí posměch z českého maloměšťáctví a prázdného intelektuálství. Zazobaný a nespokojený pan domácí chodí na pivo do hostince Vikárka na Pražském hradě, odkud se pod vlivem alkoholu i Měsíce vydává do snových dobrodružství. V první části se ocitá ve světě umělců, kteří nejedí ani nepijí, sytí se vůní květů, recitují básně a vedou vzletné řeči. Brouček je nesnáší pro jejich nepraktičnost, měsíční krasoduchové zase pohrdají žroutem uzenek. Brouček prchá z chrámu Všeuměny zpátky na Zem.

V druhé části opery se cestou z Vikárky propadne podzemní chodbou do klenotnice krále Václava IV. a ocitne se v 15. století mezi husity. Pražanům káže o nutnosti hájit pravdu až do poslední krve a vypráví o svých hrdinských činech. Pak ho ale husité přistihnou, jak u křižáků škemrá o záchranu, a odsoudí ho smrti upálením. Zachrání ho hostinský z Vikárky, když ho najde v sudu na dvoře a probudí do současnosti.

Režiséři Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský a choreograf Jan Kodet na zkoušce Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy v Národním divadle moravskoslezském.
Zdroj: NDM/Martin Popelář

Hostující inscenátoři a mezinárodní pěvecké hvězdy

Scénu k nové ostravské inscenaci vytvořil Jakub Kopecký, který patří do týmu SKUTRu. Kostýmy navrhla pražská umělkyně Simona Rybáková, na choreografii se podílel špičkový taneční tvůrce Jan Kodet. Sbor ostravské opery řídí jeho sbormistr Juraj Galatenko, diriguje Robert Jindra, jehož střídá Jan Šrubař.

Jednou z hvězd představení je tenorista nizozemského původu Arnold Bezuyen, který patří k světové špičce především ve wagnerovském a janáčkovském repertoáru. V roli Matěje Broučka se bude střídat s mexickým tenoristou Jorgem Garzou, který v Ostravě před dvěma lety zazářil jako Tom Rakewell v Životu prostopášníka Igora Stravinského. V dalších rolích vystoupí Agnieszka Bochenek-Osiecka a Jana Sibera, Jérôme Billy a Adam Zdunikowski, Martin Grubaľ, Ivan Kusnjer a další pěvci.

První premiéra Výletů páně Broučkových se v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě odehraje ve čtvrtek 16. října, druhá pak v sobotu 18. října. Je to pátá Janáčkova opera, kterou ostravské divadlo nastudovalo od roku 2010. Série začala jeho prvním operním dílem z roku 1887 Šárka, pokračovala Její pastorkyní, Káťou Kabanovou a Věcí Makropulos.

Leoš Janáček
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 7 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 8 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...