Pan Brouček to vzal z Vikárky přes Měsíc a středověk do Ostravy

Ostrava – Ostravská opera nastudovala nevšední komickou operu Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy na motivy satirických románů Svatopluka Čecha. Vedení Moravskoslezského divadla k tomu přizvalo oceňovanou režisérskou dvojici Martina Kukučku a Lukáše Trpišovského alias SKUTR. Pro titulní roli domácího Matěje Broučka, který to přežene s pivem a pak má divoké sny, divadlo získalo operní hvězdu světového formátu - tenoristu Arnolda Bezuyena.

6 minut
SKUTR na výletě s Broučkem
Zdroj: ČT24

Když si Leoš Janáček po smrti národem uctívaného Svatopluka Čecha vybral jeho satirické romány o Matěji Broučkovi jako předlohu k nové opeře, překvapil. Nikoho jiného nenapadlo, že by fantaskní putování nepříliš sympatického pana domácího, které postrádá nosný milostný motiv, mohlo být námětem pro operu. I Janáčkovi, který na libretu spolupracoval mimo jiné s básníkem Viktorem Dykem, zabralo zpracování tématu mnoho let. Na opeře pracoval od roku 1908 až do roku 1917.

„Kompozice postupovala pomalu zejména proto, že sváděl úporný zápas o dramatický tvar a jazyk libreta. Mezitím také vypukla světová válka,“ vysvětlila mluvčí divadla Marcela Bednaříková okolnosti vzniku páté Janáčkovy opery, která měla nepříliš úspěšnou premiéru v Národním divadle v Praze roku 1920.

Partitura bohatá, barevná a rytmicky nervózní

Národní divadlo moravskoslezské, které se v posledních letech systematicky věnuje Janáčkově tvorbě, se k Broučkovi vrátilo po pětapadesáti letech. Hudební ředitel divadla Robert Jindra se rád pouští do děl neprávem poněkud opomíjených, ke kterým Výlety páně Broučkovy patří. Na rozdíl od některých jiných Janáčkových oper - Její pastorkyně či Lišky Bystroušky, které se hrají u nás i na prestižních světových pódiích častěji.

Výlety páně Broučkovy jsou přitom podle Jindry, který je autorem hudebního nastudování, mimořádné. „Nejen v kontextu díla Leoše Janáčka, ale také v kontextu světového repertoáru vůbec. Partitura je velice pestrá a bohatá na barevnost, hravost a určitou rytmickou nervóznost,“ upozorňuje.

Inscenační tým vede úspěšná režisérská dvojice z Prahy zvaná SKUTR, kterou tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Vytvořili řadu oceňovaných multižánrových představení, v poslední době se věnují i baletu a opeře. Například v Národním divadle v Praze nastudovali Mozartova Dona Giovanniho, v Brně vytvořili inscenaci Janáčkovy Lišky Bystroušky.

Vzhledem k tomu, že jejich tvorba vyniká velkou imaginativností, byla pro ně opera, jejíž děj se odehrává ve snech, lákavou výzvou. „Šlo nám především o zobrazení takového everymana, který je tak trochu sám a nešťastně zamilovaný. Někdo, kým byl na chvíli každý z nás. To je pro nás pan Brouček. Člověk s neuvěřitelnou fantazií, jemuž se ostatní smějí. A pak jsme chtěli také pracovat s realitou, která se posouvá do určité snové reality,“ popsal Martin Kukučka.

Janáčkovu inspiraci stvořil Svatopluk Čech

Opera vychází z knih Svatopluka Čecha (1846-1908) Výlety pan Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. století, které byly ve své době velmi populární. Prostřednictvím hlavního hrdiny Matěje Broučka, který je spíše antihrdinou, a dalších postav, si autor tropí posměch z českého maloměšťáctví a prázdného intelektuálství. Zazobaný a nespokojený pan domácí chodí na pivo do hostince Vikárka na Pražském hradě, odkud se pod vlivem alkoholu i Měsíce vydává do snových dobrodružství. V první části se ocitá ve světě umělců, kteří nejedí ani nepijí, sytí se vůní květů, recitují básně a vedou vzletné řeči. Brouček je nesnáší pro jejich nepraktičnost, měsíční krasoduchové zase pohrdají žroutem uzenek. Brouček prchá z chrámu Všeuměny zpátky na Zem.

V druhé části opery se cestou z Vikárky propadne podzemní chodbou do klenotnice krále Václava IV. a ocitne se v 15. století mezi husity. Pražanům káže o nutnosti hájit pravdu až do poslední krve a vypráví o svých hrdinských činech. Pak ho ale husité přistihnou, jak u křižáků škemrá o záchranu, a odsoudí ho smrti upálením. Zachrání ho hostinský z Vikárky, když ho najde v sudu na dvoře a probudí do současnosti.

Režiséři Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský a choreograf Jan Kodet na zkoušce Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy v Národním divadle moravskoslezském.
Zdroj: NDM/Martin Popelář

Hostující inscenátoři a mezinárodní pěvecké hvězdy

Scénu k nové ostravské inscenaci vytvořil Jakub Kopecký, který patří do týmu SKUTRu. Kostýmy navrhla pražská umělkyně Simona Rybáková, na choreografii se podílel špičkový taneční tvůrce Jan Kodet. Sbor ostravské opery řídí jeho sbormistr Juraj Galatenko, diriguje Robert Jindra, jehož střídá Jan Šrubař.

Jednou z hvězd představení je tenorista nizozemského původu Arnold Bezuyen, který patří k světové špičce především ve wagnerovském a janáčkovském repertoáru. V roli Matěje Broučka se bude střídat s mexickým tenoristou Jorgem Garzou, který v Ostravě před dvěma lety zazářil jako Tom Rakewell v Životu prostopášníka Igora Stravinského. V dalších rolích vystoupí Agnieszka Bochenek-Osiecka a Jana Sibera, Jérôme Billy a Adam Zdunikowski, Martin Grubaľ, Ivan Kusnjer a další pěvci.

První premiéra Výletů páně Broučkových se v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě odehraje ve čtvrtek 16. října, druhá pak v sobotu 18. října. Je to pátá Janáčkova opera, kterou ostravské divadlo nastudovalo od roku 2010. Série začala jeho prvním operním dílem z roku 1887 Šárka, pokračovala Její pastorkyní, Káťou Kabanovou a Věcí Makropulos.

Leoš Janáček
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...