Otázka, která trvá: Kdo byla Beethovenova Eliška?

Bonn - Vedle symfonií, koncertů a smyčcových kvartet, které jsou trvale součástí koncertních repertoárů souborů po celém světě, složil bonnský rodák Ludwig van Beethoven (1770-1827) také 30 klavírních bagatel, krátkých skladeb příležitostného charakteru. Nejznámější z nich je Bagatela číslo 25 a moll, zvaná Pro Elišku. Skladba, o jejíž dedikaci se vedou dlouhá léta spory, vznikla pravděpodobně 27. dubna 1810.

Skladba Pro Elišku nepatří mezi 138 opusových čísel autora, protože byla nalezena až v roce 1865 v Mnichově německým vědcem Ludwigem Nohlem. Prakticky již od té doby trvají spory o to, komu byla bagatela věnována.

Podle nejrozšířenější teorie by se skladba údajně měla nazývat Pro Terezu. Někteří vědci totiž tvrdí, že Nohl špatně opsal název skladby ve staroněmčině jako Pro Elišku místo Pro Terezu. Touto Terezou měla být hudebnice a známá Beethovena Therese Malfattiová, kterou skladatel v roce 1810 požádal o ruku, leč nebyl vyslyšen.

V roce 2009 přišel německý muzikolog Klaus Martin Kopitz s teorií, že ženou, které Beethoven skladbu věnoval, byla německá pěvkyně Elisabeth Röckelová. Pěvkyně, jejíž bratr v roce 1806 zpíval ve vídeňském provedení Beethovenovy opery Fidelio, dirigovaném samým autorem, přišla údajně do Vídně v roce 1807 nebo 1808. „Ví se, že Beethovena a Röckelovou pojilo úzké přátelství. Zdá se tedy zřejmé, že skladba byla věnována jí. V Beethovenově životě v té chvíli žádná jiná Elise nebo Elisabeth nebyla,“ prohlásil Kopitz.

Další vědci ale nepovažují Kopitzovy důkazy za přesvědčivé. Navíc ve stejném roce přišel s další teorií italský vědec Luca Chiantore, který po osmiletém výzkumu tvrdil, že skladbu Pro Elišku nesložil Beethoven, ale nejspíš až její nálezce Nohl.

Rok 1810 spadal do desetiletí Beethovenova největšího tvůrčího rozmachu (1800-1810). Tehdy vznikla jeho novátorská díla, například vášnivé sonáty Appassionata a Valdštejnská, opera Fidelio, Pátá či Šestá symfonie, houslový koncert či Klavírní koncert číslo 5. Skladatel byl znám jako pianista velkého výrazu a citové hloubky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...