Osobnosti české fotografie 2017 jsou syrové i spirituální

Celoživotní tvorbu i práce uplynulého kalendářního roku hodnotila popatnácté Asociace profesionálních fotografů ČR. Ocenění za loňský rok náleží Libuši Jarcovjákové, za celoživotní přínos byla oceněna Markéta Luskačová. Nejlepší publikaci vydal loni Josef Moucha a nejlepší kalendář je dílem studentů uměleckých škol.

Osobností české fotografie za rok 2017 se mohl stát fotograf, pedagog, kurátor, teoretik, galerista či vydavatel, který loni výrazně přispěl ke kvalitě či propagaci české tvůrčí fotografie. Takovou zásluhu porota připsala Libuši Jarcovjákové, která loni veřejnosti představila knihu Černé roky.

Undergroundová fotografka v ní shromáždila své syrové fotografické a literární deníky z let 1971 až 1987. Zachycují černobílou všednost normalizační Prahy, v níž dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou menšinu i pražské homosexuály, a také autorčiny pozdější postřehy ze života v Západním Berlíně a Tokiu.

„Její dílo je podobně jako tvorba Josefa Tichého možná nejradikálnější protiváhou neosobního, efektního stylu fotografování, který již dlouho české fotografii dominuje. Přesvědčuje svojí autenticitou,“ uvedl na adresu Jarcovjákové emeritní kurátor Antonín Dufek.

Jak československé okrajové světy, tak emigrantskou zkušenost propojuje i tvorba Markéty Luskačové – nositelky titulu Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos tomuto umění. Při jejích fotografických začátcích jí radil Josef Koudelka, na jehož doporučení se po něm na začátku sedmdesátých let stala také fotografkou Divadla za branou.

„Reflektují především spiritualitu a oslavující lidskost v té nejčistší formě,“ říká o práci Markéty Luskačové fotograf Zdeněk Lhoták. Tato témata umělkyni zajímala od začátku, kdy dokumentovala náboženské pouti na Slovensku a v Polsku. Fotografovala také život na slovenské vesnici a od konce devadesátých let vytváří cyklus z českých masopustů, v němž poprvé používá barevné snímky.

V polovině sedmdesátých let odešla Luskačová do zahraničí, po emigraci ji zajímaly například pouliční trhy v Londýně. Pracovala také pro agenturu Magnum Photos. 

Z loňských fotografických publikací vybrala porota jako nejlepší publikaci Válka za studena. Josef Moucha v ní předkládá svůj pohled na základní vojenskou službu v Československé lidové armádě.

Mezi fotografickými kalendáři na rok 2018 pak byl oceněn ten, který pod názvem 3 x 4 společně připravili studenti tří škol: Střední a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby Michael a Vysoké školy kreativní komunikace.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 6 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 10 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
včera v 18:18

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...