Osobnosti české fotografie 2017 jsou syrové i spirituální

Celoživotní tvorbu i práce uplynulého kalendářního roku hodnotila popatnácté Asociace profesionálních fotografů ČR. Ocenění za loňský rok náleží Libuši Jarcovjákové, za celoživotní přínos byla oceněna Markéta Luskačová. Nejlepší publikaci vydal loni Josef Moucha a nejlepší kalendář je dílem studentů uměleckých škol.

Osobností české fotografie za rok 2017 se mohl stát fotograf, pedagog, kurátor, teoretik, galerista či vydavatel, který loni výrazně přispěl ke kvalitě či propagaci české tvůrčí fotografie. Takovou zásluhu porota připsala Libuši Jarcovjákové, která loni veřejnosti představila knihu Černé roky.

Undergroundová fotografka v ní shromáždila své syrové fotografické a literární deníky z let 1971 až 1987. Zachycují černobílou všednost normalizační Prahy, v níž dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou menšinu i pražské homosexuály, a také autorčiny pozdější postřehy ze života v Západním Berlíně a Tokiu.

„Její dílo je podobně jako tvorba Josefa Tichého možná nejradikálnější protiváhou neosobního, efektního stylu fotografování, který již dlouho české fotografii dominuje. Přesvědčuje svojí autenticitou,“ uvedl na adresu Jarcovjákové emeritní kurátor Antonín Dufek.

Jak československé okrajové světy, tak emigrantskou zkušenost propojuje i tvorba Markéty Luskačové – nositelky titulu Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos tomuto umění. Při jejích fotografických začátcích jí radil Josef Koudelka, na jehož doporučení se po něm na začátku sedmdesátých let stala také fotografkou Divadla za branou.

„Reflektují především spiritualitu a oslavující lidskost v té nejčistší formě,“ říká o práci Markéty Luskačové fotograf Zdeněk Lhoták. Tato témata umělkyni zajímala od začátku, kdy dokumentovala náboženské pouti na Slovensku a v Polsku. Fotografovala také život na slovenské vesnici a od konce devadesátých let vytváří cyklus z českých masopustů, v němž poprvé používá barevné snímky.

V polovině sedmdesátých let odešla Luskačová do zahraničí, po emigraci ji zajímaly například pouliční trhy v Londýně. Pracovala také pro agenturu Magnum Photos. 

Z loňských fotografických publikací vybrala porota jako nejlepší publikaci Válka za studena. Josef Moucha v ní předkládá svůj pohled na základní vojenskou službu v Československé lidové armádě.

Mezi fotografickými kalendáři na rok 2018 pak byl oceněn ten, který pod názvem 3 x 4 společně připravili studenti tří škol: Střední a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby Michael a Vysoké školy kreativní komunikace.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 15 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 18 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...