Osobnosti české fotografie 2017 jsou syrové i spirituální

Celoživotní tvorbu i práce uplynulého kalendářního roku hodnotila popatnácté Asociace profesionálních fotografů ČR. Ocenění za loňský rok náleží Libuši Jarcovjákové, za celoživotní přínos byla oceněna Markéta Luskačová. Nejlepší publikaci vydal loni Josef Moucha a nejlepší kalendář je dílem studentů uměleckých škol.

Osobností české fotografie za rok 2017 se mohl stát fotograf, pedagog, kurátor, teoretik, galerista či vydavatel, který loni výrazně přispěl ke kvalitě či propagaci české tvůrčí fotografie. Takovou zásluhu porota připsala Libuši Jarcovjákové, která loni veřejnosti představila knihu Černé roky.

Undergroundová fotografka v ní shromáždila své syrové fotografické a literární deníky z let 1971 až 1987. Zachycují černobílou všednost normalizační Prahy, v níž dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou menšinu i pražské homosexuály, a také autorčiny pozdější postřehy ze života v Západním Berlíně a Tokiu.

„Její dílo je podobně jako tvorba Josefa Tichého možná nejradikálnější protiváhou neosobního, efektního stylu fotografování, který již dlouho české fotografii dominuje. Přesvědčuje svojí autenticitou,“ uvedl na adresu Jarcovjákové emeritní kurátor Antonín Dufek.

Jak československé okrajové světy, tak emigrantskou zkušenost propojuje i tvorba Markéty Luskačové – nositelky titulu Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos tomuto umění. Při jejích fotografických začátcích jí radil Josef Koudelka, na jehož doporučení se po něm na začátku sedmdesátých let stala také fotografkou Divadla za branou.

„Reflektují především spiritualitu a oslavující lidskost v té nejčistší formě,“ říká o práci Markéty Luskačové fotograf Zdeněk Lhoták. Tato témata umělkyni zajímala od začátku, kdy dokumentovala náboženské pouti na Slovensku a v Polsku. Fotografovala také život na slovenské vesnici a od konce devadesátých let vytváří cyklus z českých masopustů, v němž poprvé používá barevné snímky.

V polovině sedmdesátých let odešla Luskačová do zahraničí, po emigraci ji zajímaly například pouliční trhy v Londýně. Pracovala také pro agenturu Magnum Photos. 

Z loňských fotografických publikací vybrala porota jako nejlepší publikaci Válka za studena. Josef Moucha v ní předkládá svůj pohled na základní vojenskou službu v Československé lidové armádě.

Mezi fotografickými kalendáři na rok 2018 pak byl oceněn ten, který pod názvem 3 x 4 společně připravili studenti tří škol: Střední a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby Michael a Vysoké školy kreativní komunikace.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
před 13 hhodinami

Michal Prokop a James Cole s Ideou mají po dvou cenách Anděl

Patnáct kategorií cen Anděl za rok 2025 zná své vítěze. Nejlepší loňské album natočil sólový interpret roku Michal Prokop s kapelou Framus Five. Po dvou cenách si za společný projekt odnesli také rappeři James Cole a Idea. Sólovou interpretkou je Klára Vytisková, kapelou Mňága a Žďorp. K významným osobnostem v síni slávy se připojila Lenka Filipová.
včeraAktualizovánovčera v 22:03

Baron Prášil v Laterně magice vypráví beze slov i Zemana

Baron Prášil ožívá na jevišti. Klasický příběh o síle představivosti, který je známý především díky filmu Karla Zemana, nastudovala Laterna magika v Praze jako multimediální inscenaci.
včera v 10:04

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
10. 4. 2026

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně třemi sty kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
10. 4. 2026

Autorka bestselleru Pomocnice odhalila svou totožnost

Spisovatelka Freida McFaddenová prorazila před čtyřmi lety díky thrilleru Pomocnice, který neunikl ani českým příznivcům knižního napětí. I když jí popularita nedovolila zůstat úplně v ústraní, na veřejnosti dosud vystupovala pod pseudonymem a s parukou. Svou totožnost odhalila až nyní listu USA Today.
10. 4. 2026

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
9. 4. 2026

V Mexiku se přou o díla Fridy Kahlo. Pocházejí ze sbírky české emigrantky

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.
9. 4. 2026
Načítání...