Opomíjeného malíře Wilhelma Riedela představuje NG

Praha - Sbírka umění 19. století Národní galerie otevřela v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí výstavu obrazů a kreseb Wilhelma Riedela, opomíjeného představitele krajinářského realismu 19. století. Ten se narodil v roce 1832 v Antonínově v severočeských Sudetech ve významné německé sklářské rodině. V hlavním městě se samostatná přehlídka jeho tvorby koná po 80 letech.

Šárka Leubnerová, kurátorka a autorka výstavy, k výtvarníkovi dodává: „Wilhelm Riedel byl rozený krajinář, figurativní malba ho moc nezajímala a ani mu moc nešla. Jako jeden z prvních našich umělců si uvědomil význam francouzské krajinomalby pro další vývoj umění: jeho bezprostřední kontakt s druhou generací barbizonských malířů a transformace jejich podnětů do osobitého, koloristicky neobyčejně bohatého výrazu znamenala pro českou malbu první skutečný dotek s francouzským krajinářským realismem.“

Jeho realistická koncepce, ovlivněná čelnými představiteli barbizonské školy - C. Corotem, Ch. F. Daubignym a J. Duprém, se stala základním rysem jeho tvorby a forma výrazu dosáhla nejvyšších kvalit v uměleckém přetlumočení skutečnosti. Wilhelm Riedel patří vedle K. Purkyně, S. H. Pinkase a V. Barvitia k významné generaci našich realistů, která ve své francouzské orientaci vyrovnala poprvé a naposledy v českém umění krok s uměním Francie.

Do Francie přišel Riedel v roce 1864. Začal pracovat v okolí Barbizonu a své nejlepší práce vytvořil na pobřeží Bretaně a na Normanských ostrovech. Cesta k moři přinesla do jeho tvorby další náměty: nepřístupné pobřeží, bouřlivé moře s majáky nebo rybářské vesnice.

Ve 20. století bylo Riedelovo dílo přesunuto k německému malířství a z českého uměnovědného bádání vyloučeno. Jediným důsledkem bylo, že se jím nezabýval nikdo; pro Čechy byl Němec, pro Němce cizinec. Riedelovou vlastí však byly Čechy, sem se vrátil ve své nemoci, zde měl rodinu a domov. „Je nutné zasadit Riedelovo dílo zpět do českého kontextu dějin umění; právě o to se výstava snaží,“ doplňuje Leubnerová.


Malíř zemřel v Kundraticích na tuberkulózu roku 1876 v pouhých 44 letech. Výstava obrazů a kreseb zapomenutého malíře Wilhelma Riedela potrvá v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí do 31. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 22 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...