Od začátků po destrukci. Fotograf Koudelka se rozpůlil na dvě výstavy

Fotograf Josef Koudelka se rozhodl věnovat státu své celoživotní dílo. Pražskému Uměleckoprůmyslovému muzeu tak v depozitáři přibude přes sedm set jeho fotografií. Muzeum z části z nich připravilo výstavní retrospektivu Návraty k autorovým osmdesátinám. Národní galerie zároveň vystavila soubor Koudelkových snímků vytvořených na zakázku Vatikánu.

Nejslavnějším Koudelkovým souborem jsou snímky invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Záběry pořízené v Praze tehdy propašoval na Západ a v zahraničním tisku publikoval pod iniciály PP, tedy pražský fotograf. Později za ně získal mezinárodní cenu.  

„Přes jednu noc se lidi najednou dokážou naprosto změnit. Nebylo důležitý, kdo byl starý, kdo mladý, nebylo důležitý, jestli byl někdo intelektuál nebo dělník. Rusi přijeli, obrovská armáda je tady a chtěli nám vzít něco, co my jsme si chtěli podržet,“ popisoval fotograf tehdejší atmosféru v dokumentu Aleše Kisila.

Víc než doma je Koudelka slavný v zahraničí. Deset let žil v exilu ve Velké Británii, teď se usadil ve Francii. Do Česka se vrací jen občas. Výstavní Návraty připomínají i další významné cykly jeho tvorby: Začátky, Experimenty či Exily. Po emigraci Koudelka fotil války, romské osady i divadlo. Na místa se prý opakovaně vrací, aby vystihl ten správný moment.

3 minuty
Fotografie Josefa Koudelky na dvou výstavách
Zdroj: ČT24

Destrukce pro Vatikán

V posledních letech dokumentuje především vliv člověka na současnou krajinu. K tomuto tématu už vydal patnáct publikací, vybral si ho i poté, co byl Vatikánskými muzei osloven, zda by nevytvořil snímky na první prezentaci Svatého stolce na bienále v Benátkách v roce 2013.

Spolu s dalšími dvěma umělci měl za úkol ztvárnit témata inspirovaná knihou Genesis. Koudelkův soubor De-creazione tvoří velkoformátové fotografie, panoramatické mají téměř tři metry na šířku.

Josef Koudelka: Izrael-Palestina, 2009 (ze souboru De-creazione)
Zdroj: © Josef Koudelka / Magnum Photos/Národní galerie v Praze

Zachytil na nich destrukci - vyplývající z protikladu člověka a přírody, z válečných konfliktů a také způsobenou přírodními katastrofami, které nás ovlivňovaly po staletí. Právě čas hraje na Koudelkových snímcích důležitou roli, včetně mementa, že to, co člověk stvořil, jednou zanikne.

Jeho dvě pražské výstavy ale hned tak neskončí; obě potrvají do 23. září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 5 hhodinami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
před 7 hhodinami

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 16 hhodinami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...