Od narození velké sopranistky Destinnové uplynulo 130 let

Praha - Před 130 let se narodila česká sopranistka Ema Destinnová, kterou svět stále vnímá jako jeden z největších dramatických sopránů 20. století. Narodila se jako Emilie Kittlová. Hrála na housle a klavír, zpěv se učila u Marie Loewe-Destinnové (odtud pseudonym).

Debutovala v roce 1898 v německé Dvorní opeře v Berlíně a za deset sezon zde nastudovala přes 40 rolí. Roku 1901 dobyla jako Senta Wagnerův Bayreuth a začala hostovat v Národním divadle. Významnou kapitolu v jejím životě psal Londýn, kde na scéně Covent Garden od července 1905 zářila jako Čo-Čo-San v Pucciniho Madame Butterfly.

Vrcholem její kariéry pak bylo období 1908 až 1916, kdy působila v newyorské Metropolitní opeře. Destinnová se ze světa pravidelně vracela do Prahy a od roku 1914 odpočívala v létě na zámečku ve Stráži nad Nežárkou. Právě tady byla nucena strávit zbytek války poté, co umělkyni a také velkou vlastenku úřady v roce 1916 obvinily z protistátní činnosti a odebraly jí pas. Bohužel tím vlastně ukončily i její hvězdnou kariéru, protože po roce 1918 se už Destinnové na předchozí zahraniční úspěchy navázat nepodařilo.

„Nádherný hlas, dokonalá pěvecká technika, strhující herectví, široké vzdělání a inteligence - díky těmto schopnostem se stala světově známá sopranistka Ema Destinnová jednou z nejvyhledávanějších operních hvězd počátku 20. století. V českých zemích se od té doby podobný talent podruhé neobjevil,“ tvrdí operní znalec Jan Králík. „Mnozí pěvci mají vynikající předpoklady a jejich výkony dojmou až k slzám, ale takové spojení darů jako Destinnová nemají. Těžko se hledá i na světových pódiích,“ dodává Králík.

Její temný soprán s lyrickými i dramatickými schopnostmi, které umocňovala bezvýhradným hereckým „převtělením“, vyvolával v tehdejších operních domech a koncertních sálech úžas, obdiv a nadšení.

Komplet vzácných archivních nahrávek s hlasem Destinnové - mimo jiné z Bizetovy Carmen, Smetanovy Prodané nevěsty, Verdiho Aidy, Straussovy Salome, Pucciniho Tosky nebo Mozartovy Kouzelné flétny - dal před 15 lety zrekonstruovat Supraphon ve známém londýnském studiu Abbey Road. Soubor 12 CD byl vyznamenán prestižní Cenou německé hudební kritiky za vynikající umělecký přínos. A především za umělecký výkon Destinnové, ačkoli tehdy od její smrti uplynulo téměř 65 let. Před dvěma lety vyšlo také DVD s názvem Samota duše mé, které obsahuje filmový dokument, výběr z nahrávek a archivní fotografie pěvkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 19 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...