Praha - Před 130 let se narodila česká sopranistka Ema Destinnová, kterou svět stále vnímá jako jeden z největších dramatických sopránů 20. století. Narodila se jako Emilie Kittlová. Hrála na housle a klavír, zpěv se učila u Marie Loewe-Destinnové (odtud pseudonym).
Debutovala v roce 1898 v německé Dvorní opeře v Berlíně a za deset sezon zde nastudovala přes 40 rolí. Roku 1901 dobyla jako Senta Wagnerův Bayreuth a začala hostovat v Národním divadle. Významnou kapitolu v jejím životě psal Londýn, kde na scéně Covent Garden od července 1905 zářila jako Čo-Čo-San v Pucciniho Madame Butterfly.
Vrcholem její kariéry pak bylo období 1908 až 1916, kdy působila v newyorské Metropolitní opeře. Destinnová se ze světa pravidelně vracela do Prahy a od roku 1914 odpočívala v létě na zámečku ve Stráži nad Nežárkou. Právě tady byla nucena strávit zbytek války poté, co umělkyni a také velkou vlastenku úřady v roce 1916 obvinily z protistátní činnosti a odebraly jí pas. Bohužel tím vlastně ukončily i její hvězdnou kariéru, protože po roce 1918 se už Destinnové na předchozí zahraniční úspěchy navázat nepodařilo.
„Nádherný hlas, dokonalá pěvecká technika, strhující herectví, široké vzdělání a inteligence - díky těmto schopnostem se stala světově známá sopranistka Ema Destinnová jednou z nejvyhledávanějších operních hvězd počátku 20. století. V českých zemích se od té doby podobný talent podruhé neobjevil,“ tvrdí operní znalec Jan Králík. „Mnozí pěvci mají vynikající předpoklady a jejich výkony dojmou až k slzám, ale takové spojení darů jako Destinnová nemají. Těžko se hledá i na světových pódiích,“ dodává Králík.
Její temný soprán s lyrickými i dramatickými schopnostmi, které umocňovala bezvýhradným hereckým „převtělením“, vyvolával v tehdejších operních domech a koncertních sálech úžas, obdiv a nadšení.
Komplet vzácných archivních nahrávek s hlasem Destinnové - mimo jiné z Bizetovy Carmen, Smetanovy Prodané nevěsty, Verdiho Aidy, Straussovy Salome, Pucciniho Tosky nebo Mozartovy Kouzelné flétny - dal před 15 lety zrekonstruovat Supraphon ve známém londýnském studiu Abbey Road. Soubor 12 CD byl vyznamenán prestižní Cenou německé hudební kritiky za vynikající umělecký přínos. A především za umělecký výkon Destinnové, ačkoli tehdy od její smrti uplynulo téměř 65 let. Před dvěma lety vyšlo také DVD s názvem Samota duše mé, které obsahuje filmový dokument, výběr z nahrávek a archivní fotografie pěvkyně.
