Norman, duchové a tajemství starobylé kletby

V tomhle animovaném světě jsou normální takové věci, ze kterých by jednomu jeblo. S mrtvou babičkou tu můžete mluvit, dokud vám odpovídá, a s mrtvým psem si můžete hrát, aniž byste ho museli vykopávat. Čarodějnická kletba žene mrtvé z hrobů a zastavit je může jen kluk se ztopořeným hárem, Norman. A musí to udělat dřív, než zombíci vletí do městečka a sežerou lidem mozky, čehož se nemusí bát jen vylízaná paka s dutou hlavou, která žádný mozek nemají.

Dokážete si ještě vzpomenout na hustou oscarovou duchařinu podle M. Nighta Shyamalana Šestý smysl? Možná jste ještě nezapomněli na zvláštně ujetého osmiletého kluka z Filadelfie Cola Seara, který tehdy viděl děsivé duchy, jejichž podoba byla poznamenána tím, jak jako lidé odešli z tohoto světa (což je zvlášť výživné třeba v případě hocha, který má hlavu prostřelenou brokovnicí). Ostatně Cole z toho byl docela na větvi, protože zpočátku nebylo zcela jasné, zdali tyhle přízraky přišly primárně opruzovat a strašit nebo tak nějak po svém žadoní o pomoc.

Jenomže Cole Sear měl vlastně docela klliku, protože ho jistil zkušenostmi omlácený psycholog Bruce Willis alias Malcolm Crowe, který to má v hlavě srovnané, jen tak z něčeho nemá bobky, a tak dokáže vzít ledacos na sebe. V tomhle případě je na to ale animák Norman docela sám (malá parta, která ho bekuje, se nedá moc počítat) – a zároveň je jediný, kdo může poslat sedm vykořeněných zombíků zpátky do hrobu a vybuzenou čarodějnici ukecat, aby mírumilovně vysublimovala tam, kde ji pohřbili, protože to je docela dobré místo na spaní…

Ten, který umí mluvit s mrtvými

Výjimeční a výluční to ve společnosti normálních a obyčejných nemívají snadné. Tak jako divný cíťa Norman, který prudí tátu tím, že si věčně něco vykládá s mrtvou babičkou a ve škole má pochybnou pověst cvoka a duchoblba, který se kamarádí s přejetými psy a oživlými mrtvolami. S takovouhle pověstí se nestanete miláčkem spolužaček, vůdcem třídy nebo králem dětských mejdanů, a tak jediným, kdo ho bere, je tlusťoch Neil, se kterým se také nikdo nekamarádí a s nímž vytvořil duo místních looserů, jejichž základním životním rozměrem je latentní šikana ostatních, tupých a nechápajících.

A pak je tu ještě Normanův divný strejda, který dobře ví, že čarodějnická kletba je skutečná a bude záhy naplněna, a jediný, kdo ji může odvrátit, je tenhle vydřený kluk, který na to na první, druhý i všechny další pohledy ale rozhodně nemá. Ale to neznáte Normana, který vycítil, že může překročit vlastní stín a stát se hrdinou. A tak to prostě učinil. Ze strejdovy mrtvé (a tudíž již lehce zapáchající ruky) vyrval kouzelnou knihu pohádek, na které čarodějnice ujíždí, ale hlavně pochopil, jak se jí to kdysi stalo.

Že totiž žila byla jednou jedna malá holčička, co byla jiná než jiní. A proto byla hodně smutná a moc osamělá. Lidé, kteří jí nerozuměli, se jí báli, hodně jí ublížili a děsně ji tak nasrali. Kdo se jí může divit, že se z ní pak stala brutální čarodějnice, která jim to chtěla vrátit i s úroky a nějak zapomněla, jak jí kdysi máma vyprávěla pohádky a že (kromě hajzlů, kterých je opticky vždycky víc) existují i hodný lidi. Že je vždycky někdo, kdo na tebe myslí, a pak už záleží jen na tobě, jak tahle pohádka dopadne.

A tak Normanovi došlo, že je to už jenom na něm a že musí udělat něco, co se před ním nikdo neodvážil…

Ne úplně normální Norman

… přichází na velká plátna multiplexů tak trochu starosvětsky a zároveň roztomile, neboť v éře digitálních animákových vypalovaček sáhli jeho tvůrci ke klasické loutkové animaci, z níž na vás dýchne kouzlo neodbyté a vymazlené rukodělné práce, protkané jen občasnými a vlastně spíše okrajovými CGI efekty. Je to na pohled příjemné, úctyhodně vypiplané a poctivě odvedené „stop motion“ (prolínané moderními technologiemi), na které je radost se podívat, navzdory tomu, že některé figurky vypadají vysloveně hnusně.

A dívat se mohou děti i dospělí, neboť každé z těchto skupin dává Norman - tu více, tu méně - co její jest. Dospěláky dostává ilustrativními odkazy a neskrývanou chválou béčkového hororu, k němuž přibalil docela slušnou porci inteligentního černého humoru, a současného, otrlého dětského diváka bude určitě bavit hustá hororová atmosféra, ale zejména ústřední hrdina, do něhož se dokáže projektovat a jehož jinakost je to, po čem (již od školky) sám prahne.

A oběma skupinám by mohlo vyhovovat i tempařské aranžmá a sympatická, třiadevadesátiminutová stopáž, která jim nedává pořádnou šanci začít se nudit. A to ani v závěrečných, didaktických pasážích s poselstvímů o tom, že z otloukánků se mohou vyklubat hrdinové, být výjimečný se vyplácí, nebýt jako oni znamená přestat jim to vracet a touha být pochopen by měla být vyslyšena, jinak může někdo dostat pořádně přes držku.

V duelu Norman kontra duchové nejsou vlastně (téměř) žádní poražení, všichni se nakonec nějak srovnají v očekávaně smířlivém finále, které sice nepřekvapí, ale je skousnutelné, stejně jako slušný český dabing a sem tam problesknuvší a v zásadě nepřekážející 3D.

Mrtví přicházejí

… a vy se začínáte mírně bát a současně natěšeně usmívat. Je to totiž příjemné setkání s barvitými nemrtvými (kteří to kdysi podělali a teď za to platí) a tímhle pošahaným samorostem Normanem, který se režijnímu tandemu Chris Butler – Sam Fell hodně povedl. A užívat si ho mohou nejen ti, kteří by si ještě rádi pokecali s mrtvou babičkou (nebo někým, kdo tu již není a komu kdysi nestačili všechno říci).

Všechno je zase jak má být. Z čarodějnice je znovu jen divné, nevinné děvčátko, jež odešlo do limbu, z divného Normana podivuhodný hrdina, který to dal, na hřbitově vládne patřičně mrtvolný klid a Normanův táta opatrně usedá na gauč, neboť tuší, že vedle něj roztomile hnípá mrtvá babička a trpělivě čeká, jestli přijde někdo, kdo ji uvidí a uslyší a s kým by mohla hodit řeč. No řekněte, není to milá a zábavná společnost? A nezdá se vám, že by to někdy mohlo být mezi duchy lepší nežli mezi živými?

NORMAN A DUCHOVÉ / PARANORMAN. USA 2012, 93 min., český dabing, přístupný, 2D+3D. Režie: Chris Butler, Sam Fell. Scénář: Chris Butler. Kamera: Tristan Oliver. Hudba: Jon Brion. Hrají: Jiří Köhler/Kodi Smit-McPee (Norman Babcock, hlas), Martin Draxler/Tucker Abrizzi (Neil, hlas), Terezie Taberyová/Anna Kendricková (Courtney Babcocková, hlas), Michal Holán/Casey Affleck (Mitch, hlas), Oldřich Hajlich/Christopher Mintz-Plasse (Alvin, hlas), Kateřina Petrová/Leslie Mannová (Sandra Babcocková, hlas), Otakar Brousek ml./Jeff Garlin (Perry Babcock, hlas), Marcela Nohýnková/Elaine Stritchová (babička, hlas). V kinech od 6. září 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 1 hhodinou

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
včera v 15:19

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
včera v 14:50

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
včera v 06:30

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026

Scorsese a DiCaprio točí v Česku, jsou dobrým PR pro filmové lokace

Martin Scorsese natáčí v Česku mysteriózní drama. Do hlavních rolí manželského páru obsadil Leonarda DiCapria a Jennifer Lawrenceovou. Přítomnost hvězdných jmen v tuzemsku poutá velkou pozornost. Zástupci českého filmového průmyslu míní, že filmaře ze světa do Česka přitahují lokace i profesionálové ve štábu, především ale filmové pobídky.
10. 3. 2026
Načítání...