Noc v muzeích táhl zájem o techniku i etnologii

Praha – Sice na druhý pokus, ale úspěšně – tak hodnotí organizátoři tradiční Muzejní noc, která byla kvůli povodním přesunuta z června právě na sobotu. Od sobotní sedmé hodiny večerní bylo až hodinu přes půlnoc v metropoli otevřeno zhruba 60 objektů - muzeí, galerií a vybraných památek v gesci 38 institucí. Ve většině případů zdarma. Největší zájem byl o Národní technické muzeum, Letecké muzeum ve Kbelích nebo Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.

Už před zahájením se na řadě míst tvořily fronty a i pak museli příchozí čekat. Byla mezi nimi i spousta dětí, jimž rodiče prodloužili večerku a vzali je na poučnou pouť hlavním městem. I letošní nováčci této akce jako Galerie Emilie Paličkové v ulici U Půjčovny s volně přístupnou výstavou Krajka v módě, Knihovna Václava Havla v Galerii Montmartre, kde se promítaly fotografie, filmy a četlo se z prací bývalého prezidenta, či kino Ponrepo s nabídkou muzeálních klenotů a bizarností českého filmu, neměli o příchozí nouzi.

Mimořádné autobusové linky najely téměř 9 000 kilometrů, na desítce tras měly 67 zastávek. I letos mezi nimi bylo Muzeum městské hromadné dopravy ve Střešovicích. Noční doprava byla posílena, aby se cestující v pozdních hodinách dostali domů. Akcí v Praze se tak o něco později uzavřel Festival muzejních nocí, který se v první polovině roku konal ve všech krajích - připojilo se k němu 312 institucí ve 134 městech.

Návštěvnost o něco nižší než loni

Náhradní termín se možná mohl promítnout do návštěvnosti Muzejní noci. Letos zaznamenali organizátoři na 150 tisíc návštěvnických vstupů – minulý rok to bylo zhruba 200 tisíc. Každý z účastníků tehdy běžně stihl zavítat do dvou až tří muzeí či galerií. Ty letos zvolili především milovníci výtvarného umění a přivítali možnost prohlédnout si sbírky ve Šternberském i Schwarzenberském paláci, v klášteře sv. Anežky České a ve Veletržním paláci zdarma. Valdštejnská jízdárna nabídla retrospektivu Jana Křížka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 6 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...