Praha – Sto let letos uplyne od narození polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Czesława Miłosze (* 30. června 1911). Rok 2011 byl proto vyhlášen rokem tohoto básníka, prozaika, esejisty a překladatele. Do mezinárodních oslav se zapojilo i Česko, které významného polského literáta bude připomínat po celý rok výstavami, autorským čtením současných polských autorů i novými překlady Miłoszových děl. Akce pořádá Polský institut v Praze. Kromě putovní výstavy například hostí mezinárodní projekt Dopisy Miłoszovi.
Hlavním organizátorem oslav v Polsku je Krakovský knižní institut, který mimo jiné na květen plánuje velký literární festival. Polský institut v Praze už spisovatele připomněl v únoru promítáním filmové adaptace jeho románu Údolí Issy, oficiálně Rok Miłosze zahájil ale až dnes vernisáží výstavy Český Miłosz. Ta je k vidění už od 22. února na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde polský nobelista přednášel v roce 1993.
Putovní Miłosz
Jde o výstavu putovní, takže po skončení pražské části (do 18. 3.) bude přestavena také v Olomouci, Pardubicích, Brně, Lysé nad Labem nebo Ostravě. Expozice připomíná Miłoszovy návštěvy Česka a přibližuje jeho dílo prostřednictvím portrétů českých překladatelů na fotografiích Joanny Helander, Karla Cudlína, Luďka Peřiny nebo Václava Buriana.
Československo navštívil Czesław Miłosz několikrát. Poprvé v roce 1931, oficiálně jako básník až v roce 1990, v roce 1993 přednášel na Karlově univerzitě. Z české literatury si prý nejvíce vážil Karla Čapka, zejména jeho hry Krakatit. Miłoszovo dílo bylo po jeho emigraci do Francie zakázáno a také překlady mohly vycházet jen v samizdatu, až na krátké období uvolnění cenzury v roce 1968, kdy Vlasta Dvořáčková připravila pro Světovou literaturu blok jeho básní.
Miłosz a český disent
„Nás v disentu velmi oslovil, protože to byl přeci jen jeden z mála Poláku, kteří tu byli známější. A také měl zajímavý osud – komunistický diplomat, který se rozhodl, že zůstane na Západě,“ upozornila novinářka a publicistka Petruška Šustrová. Miłosz krátce pracoval na ambasádách ve Francii nebo USA. Z Polské lidové republiky emigroval v roce 1951, poté působil na univerzitě v Berkley a publikoval v emigračním časopise Kultura.
"Bylo zajímavé, že…
… člověk, který sám komunistickému režimu důvěřoval, a dokonce mu sloužil jako diplomat, tak prohlédl, odešel, zůstal ve Francii, nevrátil se už do Polska, a svůj pohled rozvíjel. Byla to taková naděje, že člověk může prohlédnout, i když třeba zbloudí." /Petruška Šustrová/
Oficiálně sice nesměla Miłoszova díla vycházet, v československém samizdatu patřil ale k nejpřekládanějším autorům. V českém disentu byl slavný především kvůli sbírce esejů Zotročený duch. „To je velice dobrá analýza toho, do čeho jsme spadli. Jsou to kryptoportréty básníků, jeho generačních druhů, kteří různým způsobem přistoupili na spolupráci se zlem, které ovládlo víc než polovinu Evropy v té době,“ říká k úspěchu Miłoszových esejů básník a překladatel Josef Mlejnek.
Největšího uznání se Czeslaw Miłosz dočkal v roce 1980, kdy mu byla udělena Nobelovu cenu za literaturu. „Velice jsem si ho cenil za to, že v děkovací řeči upozornil, že baltské národy jsou obětí ruské, potažmo sovětské rozpínavosti,“ přiznává Mlejnek. Petruška Šustrová dodává, že ocenění Miłosze brala trochu jako ocenění českých spisovatelů, kteří nemohli vydávat.
Rodná Evropa - motto polského předsednictví
Do Polska se Miłosz poprvé vrátil až po získání Nobelovy ceny, v 80. letech. Zemřel v roce 2004 v Krakově. Pro Poláky se stal symbolem intelektuálního boje za svobodu. Varšava si jako motto nadcházejícího předsednictví Rady Evropské unie vybrala název právě Miłoszovy knihy Rodná Evropa. Otázkou je, jak by se na to tvářil sám Czeslaw Milosz. „I v politických souvislostech viděl, že se Evropa od svých kořenů vzdaluje,“ upozorňuje básník a redaktor ČRo Miloš Doležal. „Myslím, že měl velké obavy nejen o to, co se stane s literaturou, uměním, ale té o to, co se stane s regionem střední Evropy.“
Soubor esejů Rodná Evropa je také základem mezinárodního projektu Dopisy Miłoszovi, který bude 16. března hostit Polský institut. Prozaička Petra Hůlová a Alexander Lukašuk, spisovatel ředitel běloruské sekce RFE, budou hovořit o tom, čím je text, jenž otvírá dodnes aktuální témata – vztah Východu a Západu nebo soužití několika kultur na jednom místě – inspiroval. Účastníci diskuse na stejné téma napsali rovněž esej ve formě dopisu.
- Czesław Miłosz na fotografii Joanny Helander autor: Joanna Helander, zdroj: Polský institut v Praze http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2366/236548.jpg
- Czesław Miłosz (Polsko, 1981) autor: A. Stawiarski / Agencja Gazeta , zdroj: Krakovský knižní institut http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2366/236544.jpg
- Exilové vydání zdroj: Polský institut v Praze http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2366/236553.jpg
- Czesław Miłosz autor: Wojciech Nowicki , zdroj: Krakovský knižní institut http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2366/236547.jpg
