Nikolaev: Z Lidic se chtě nechtě stává fenomén

Lidice - „Necítili se filmem zrazeni, už to mi stačilo,“ poznamenal režisér Petr Nikoleav v pořadu ČT24 Hyde Park k reakcím pamětníků lidické tragédie na jeho nejnovější film Lidice. Na návštěvnost si první hraný snímek o tragickém osudu obce vyhlazené nacisty zatím nemůže stěžovat, přestože ne všechny kritiky byly příznivé. „Ten film není bez chyb, ale nenajít na něm nic pozitivního mi přijde absurdní,“ reaguje na výtky Nikolaev. Těší ho naopak, že jeho snímek se stává jistým „fenoménem“, a to přesto, že za jeho vznikem nestál žádný kalkul a snaha o laciné zviditelnění, jak si podle režiséra někteří myslí.

„Byla celá řada momentů, kdy si člověk uvědomoval, že je to velmi delikátní věc, že jde o to vystihnout esenci celé té situace. Byly to riskantní volby, protože ve chvíli, kdy bychom zvolili špatně klíč, byl by film nenávratně poškozený,“ uvedl k natáčení, které ho stálo mnoho psychických sil, Nikolaev.

„Velmi silná pro mne byla chvíle, kterou jsme točili před úsvitem 10. června, kdy se ve sklepě modlí lidičtí muži,“ dodává příklad. „A když v tom sklepení zazněl otčenáš, tak to bylo něco, z čeho běhal mráz po zádech. Myslím, že každý si dovedl představit ty chlapy, když čekali na smrt.“

Nahrávám video
Hyde Park ČT24
Zdroj: ČT24

Snaha o srozumitelnost není kalkul

U tak závažného historického tématu je podle režiséra podstatné najít úhel pohledu, což se scenáristovi Zdeňku Mahlerovi povedlo. „Jeho objevným přínosem bylo, že na to téma dokázal najít postavy, které jsou kontroverzní, na jejichž osudu se tragédie vypráví přes osobní zážitek. Člověk má tak příležitost se do věci vžít víc, než kdyby se jen citovala známá historická fakta,“ domnívá se Nikolaev. Upozorňuje ale, že filmaři se snažili co nejvěrněji historie držet, i pamětníci, kteří se účastnili projekce snímku, byli překvapeni, jak se skutečnosti drží.

Tvůrci navíc už od začátku mysleli na to, aby byl film srozumitelný i pro zahraničního nebo s podrobnostmi českých dějin méně seznámeného diváka - i proto se dodatečně dotáčely scény zachycující atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Snahu o srozumitelnost ovšem Nikolaev odmítá označovat za kalkul, brání se i dalším výtkám, které se objevily v kritikách k jeho počinu.

„Je neuvěřitelné, že Lidice zajímají lidi víc než Piráti z Karibiku“

„Netvrdím, že ten film je bez chyb, to by bylo směšné. Nebyl ale dělaný jako snaha po laciném zviditelnění, ale jako snaha ty události co nejlépe zpracovat,“ vysvětlil. Považuje za absurdní, že někteří kritici na filmu nenecházejí nic pozitivního. Odpověď jim ale podle něho dává snímek sám.

„Lidice začaly, a já to sleduji s velkou radostí, žít vlastním životem. Chtě nechtě se z něj stává určitý fenomén,“ domnívá se Nikolaev. „Podstatné je, že lidé do kina chodí. Je neuvěřitelné, že na tak náročné téma přijde víc lidí než na Piráty z Karibiku nebo X-men.“ Za první čtyři dny vidělo Lidice téměř 45 tisíc diváků a v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů uplynulého víkendu se tak vyhoupl hned na první místo. Některá kina dokonce dopředu hlásila vyprodaná představení.

Téma dalšího filmu - kmotr Mrázek

I když Nikolaeva práce na náročném snímku dost vyčerpala, už se chystá na další, opět nijak snadné téma. Na podzim by měl začít natáčet film na motivy případu kontroverzního podnikatele Františka Mrázka. „Považuji to za velmi silné téma, jedno z těch, které nejen dobře popisují naši minulost, ale zasahují velmi dobře i do naší současnosti. Je to příležitost vystavět oblouk mezi komunismem a naší současností, a když se to povede, tak by to mohlo mít určitý katarzní prvek, že by člověk viděl naši současnost z určitého odstupu,“ předpokládá Nikolaev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
včera v 09:00

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...