Nikdy nám nešlo o holky, pití nebo prachy, ale čistě o hudbu, říkají Royal Republic

Nahrávám video

Švédská kapela Royal Republic vloni oslavila patnáct let na hudební scéně. Patnáct je i počet vystoupení, která za tu dobu odehrála v České republice. Naposledy je minulý týden zavedlo do pražského divadla Archa jejich Rata-tata tour. „Je to nejlepší práce na světě,“ říkají o hraní v rozhovoru pro Události v kultuře.

Podle zpěváka a kytaristy Adama Grahna hudba převyšovala vždycky všechny ostatní motivace, proč se stát muzikantem. „Nikdy nešlo o holky, chlast nebo prachy, nic takového. Šlo čistě o hudbu jako takovou. A platí to stále. Stále se mi to neomrzelo. Je to nejlepší práce na světě,“ nepochybuje.

Stačí napočítat do čtyř

Dohromady se švédská čtveřice dala na hudební akademii v Malmö. „Jako malý jsem chtěl být archeologem a vykopávat dinosaury. Ale pak mě máma upozornila, že bych potřeboval znalost matematiky, kterou jsem nenáviděl. Tak jsem si řekl, že kašlu na archeologii. Budu muzikant,“ svěřil se svou motivací bubeník Per Andreasson. „Jako muzikantovi mi stačí umět napočítat do čtyř,“ dodává pragmaticky.

Evropa Royal Republic poznala díky hitu Tommy-Gun a desce We Are the Royal z roku 2010. „Nepíšeme žádné duši drásající, hluboké skladby, plné skrytých významů. Nepromítáme do textů své duše. Vnímáme to spíš jako zábavu pro fanoušky. Pro nás je to odpočinek,“ tvrdí Adam Grahn.

U Beatles žánr taky nikdo neřeší

V tvorbě pro kapelu neplatí žádné limity, stylově jsou pro ostatní i podle sebe těžko zařaditelní. Přiznávají, že určující pro ně bylo sledovat velké rockové koncerty v televizi, nezapírají ale i zálibu v garážovém rocku, hip-hopu nebo popu.

„Vždycky nám dělalo problém určit, co vlastně hrajeme. Je to hard rock? Je to punk? Je to disco? Prostě děláme hudbu. Vždycky připomínám Beatles, kteří dokázali napsat Helter Skelter, což byl v podstatě začátek punku, a pak tu máme Yesterday. Prostě dva naprosto odlišné světy. A nikdo to nerozporuje, protože jsou to Beatles. A troufám si říct, že lidi, kteří nás sledují delší dobu, už si na to zvykli a očekávají to od nás. Je to divoká jízda, u které nikdy nevíte, jak skončí. A ani my to nevíme,“ poznamenává Grahn.

Lucerna? Tam bychom si chtěli zahrát

Z malých klubů pro stovku posluchačů to přes festivalové stage dotáhli do velkých koncertních síní. Z koncertů v Česku na ně udělalo dojem vystoupení ve velkém sále pražské Lucerny.

„Pamatuju si, když jsme poprvé hráli v Lucerna Music Baru, v klubu. Byly tam boční dveře do většího prostoru, velké Lucerny. Bylo tam zhasnuto a zavřeno, ale když jsem tam nakouknul, hned jsem si říkal, jak by bylo skvělé si tam jednou zahrát. A nakonec se to povedlo,“ vzpomíná Grahn.

Celkem před českými fanoušky už hráli patnáctkrát. Česká slovíčka ale nepochytili. „Obvykle to bývá tak, že se nějaká naučíme, ale po večírku se nám všechna okamžitě vykouří z hlavy,“ přiznali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 11 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...