NG představuje Ameriku „k sežrání“

Praha - Národní galerie v Praze připravila pro návštěvníky Schwarzenberského paláce nový grafický kabinet, ve kterém představuje alegorické podoby Nového světa na grafikách ze 16. až 19. století. Výstava na Hradčanském náměstí nazvaná "Amerika k sežrání" zachycuje proměnu evropského - většinou stereotypního - pohledu na Nový svět. Potrvá do 26. října.

Sbírka grafiky a kresby NG uchovává kolem 300 tisíc grafických listů a přibližně 60 tisíc kreseb vzniklých od středověku do současnosti. Mezi nejstarší díla patří příklady středověké knižní malby nebo počátků grafické tvorby, evropská renesanční grafika a kresba či kolekce manýristických kreseb. Umělecká díla na papíře jsou citlivá na klimatické a světelné podmínky a lze je vystavovat jen omezeně v mírném osvětlení a po přesně ohraničenou dobu. NG tedy připravuje krátkodobé malé výstavy grafik a kreseb, grafické kabinety, které doprovázejí dlouhodobé expozice.

Idyla, která se musí vykořistit 

Amerika stojí od roku 1492 ve středu zájmu Evropanů, ve vztahu vzájemného vlivu a ovládání. Výstava ukazuje, jaké podoby měl Nový svět v grafickém umění již krátce po svém objevení Evropany. Grafika tehdy zároveň byla svou povahou reprodukce nástrojem popularizace a masového rozšiřování zobrazeného. V raných grafikách je Amerika chápána jako místo původní, nezkažené civilizace, stojící v protikladu k upadající Evropě. Tento způsob pohledu se vyvíjel paralelně s koloniální rétorikou, která pomocí ideologických proklamací podporovala a ospravedlňovala násilné osidlování jednotlivých oblastí. Vystaveny jsou proto rytiny z cyklů nových objevů a cest, zaměřujících se na motivy divošství včetně kanibalismu a jejich ideologických vyznění.

Představeny jsou i alegorické podoby Nového světa, rozšiřované grafickými technikami zejména v 17. a 18. století, a jejich proměny. V mnoha případech grafika reprodukuje díla monumentální povahy, personifikace bohaté „zlaté“ Ameriky z freskové výzdoby nebo sochařské tvorby.

V první polovině 19. století rostl zájem o etnografické a přírodopisné poznání Ameriky. Cestopisy doprovázel bohatý materiál ilustračních kreseb a rytin, zachycujících především domorodé obyvatelstvo. Tyto práce se od starších grafik liší zvýšeným úsilím o věrnou dokumentaci a objektivní zachycení reality. I ony však pracují s určitými stereotypy koloniálního diskursu a jejich objektivita je pouze zdánlivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 23 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...