NG představuje Ameriku „k sežrání“

Praha - Národní galerie v Praze připravila pro návštěvníky Schwarzenberského paláce nový grafický kabinet, ve kterém představuje alegorické podoby Nového světa na grafikách ze 16. až 19. století. Výstava na Hradčanském náměstí nazvaná "Amerika k sežrání" zachycuje proměnu evropského - většinou stereotypního - pohledu na Nový svět. Potrvá do 26. října.

Sbírka grafiky a kresby NG uchovává kolem 300 tisíc grafických listů a přibližně 60 tisíc kreseb vzniklých od středověku do současnosti. Mezi nejstarší díla patří příklady středověké knižní malby nebo počátků grafické tvorby, evropská renesanční grafika a kresba či kolekce manýristických kreseb. Umělecká díla na papíře jsou citlivá na klimatické a světelné podmínky a lze je vystavovat jen omezeně v mírném osvětlení a po přesně ohraničenou dobu. NG tedy připravuje krátkodobé malé výstavy grafik a kreseb, grafické kabinety, které doprovázejí dlouhodobé expozice.

Idyla, která se musí vykořistit 

Amerika stojí od roku 1492 ve středu zájmu Evropanů, ve vztahu vzájemného vlivu a ovládání. Výstava ukazuje, jaké podoby měl Nový svět v grafickém umění již krátce po svém objevení Evropany. Grafika tehdy zároveň byla svou povahou reprodukce nástrojem popularizace a masového rozšiřování zobrazeného. V raných grafikách je Amerika chápána jako místo původní, nezkažené civilizace, stojící v protikladu k upadající Evropě. Tento způsob pohledu se vyvíjel paralelně s koloniální rétorikou, která pomocí ideologických proklamací podporovala a ospravedlňovala násilné osidlování jednotlivých oblastí. Vystaveny jsou proto rytiny z cyklů nových objevů a cest, zaměřujících se na motivy divošství včetně kanibalismu a jejich ideologických vyznění.

Představeny jsou i alegorické podoby Nového světa, rozšiřované grafickými technikami zejména v 17. a 18. století, a jejich proměny. V mnoha případech grafika reprodukuje díla monumentální povahy, personifikace bohaté „zlaté“ Ameriky z freskové výzdoby nebo sochařské tvorby.

V první polovině 19. století rostl zájem o etnografické a přírodopisné poznání Ameriky. Cestopisy doprovázel bohatý materiál ilustračních kreseb a rytin, zachycujících především domorodé obyvatelstvo. Tyto práce se od starších grafik liší zvýšeným úsilím o věrnou dokumentaci a objektivní zachycení reality. I ony však pracují s určitými stereotypy koloniálního diskursu a jejich objektivita je pouze zdánlivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 22 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...