Nezlomný na to má, ale Angelina to nedala

Z ulice se probojoval až na olympiádu do Berlína, v Tichomoří přežil hrůzy letecké války na palubě bombardéru B-25, zachránil se, když se s ním „Zelený sršeň“ zřítil do moře a pak ustál čtyřicet sedm dnů a dva tisíce mil jako trosečník v záchranném člunu. Když ho vylovili Japonci a strčili na dva roky do drsného zajateckého tábora, zdálo se, že je to konečná. Přežil i tohle peklo. Do tuhého začalo jít, když se ekranizace jeho životního příběhu ujala režisérka Angelina Jolie.

Život amerického hrdiny Louie Zamperiniho, který pocházel z italské emigrantské rodiny, vyrůstal na ulici a zdálo se, že na ní i skončí, je tak dramatický a barvitý, že je s podivem, že si ho filmaři nevšimli již dříve. V mezních životních situacích, jimiž prošel, měl kromě odvahy, vůle a odolnosti také kliku, a proto mu nikoli náhodou říkali Šťastný Louie. Všechno, co ho mělo zlomit, nakonec ustál, ale měl smůlu, že si ho jako téma své druhé celovečerní režie vybrala (po debutu V zemi medu a krve) krásná, ale v tomhle ohledu ne příliš talentovaná a možná také trochu protekční Angelina Jolie. Ta sice nenatočila úplně blbý film (úvodní drsná, bojová letecká scéna, snímaná z paluby ostřelované „bé pětadvacítky“, dokonce nastolí slušné očekávání), ale rozhodně promarnila velkou šanci a nevyužila lidský ani dramatický potenciál, který tahle autentická látka nabízela.

Jakkoli se chytře obklopila špičkovými profesionály, scénář pro ni napsali kultovní bráchové Coenové (kdy jste od nich viděli něco vyloženě plonkového?), za kameru se postavil jedenáctkrát na Oscara nominovaný, pětašedesátiletý klasik brilantního vizuálu Roger Deakins (od Bartona Finka dvorní kameraman bratrů Coenů) a soundtrack zkomponoval šestinásobný oscarový nominant, pracovitý Pařížan Alexandre Desplat (jehož hudba zazněla již ve více než sto filmech). Schovat se za ně bylo sice průhledně mazané, ale když režisér nepřidá něco zásadního i za sebe, je to nakonec málo platné.

Neosobní, neinvenční, nezáživná, nejistá…

… taková je režie Angeliny Jolie, která to nepochybně myslela dobře, ale dobrý úmysl (jak známo) často sám o sobě nestačí. Silná látka a respektovaný americký hrdina, který měl poslat akademiky rozhodující o osudech Oscarů do kolen a z Nezlomného učinit jednoho z favoritů oscarového večera, se na place kamsi rozplynul. Zbyl jen lineárně, místy nudně, často klišoidně a jakoby neosobně odvyprávěný příběh, v němž se na titulního hrdinu, ztvárněného britským hercem Jackem O'Connellem (který je doma spíše v televizních seriálech) napojíte jen velmi vlažně, přestože na to máte skoro sto čtyřicet dlouhých, ale marnotratně promarněných minut. 

Tohle se projevilo i v oscarových nominacích, kde místo toho, aby Nezlomný útočil na klíčové kategorie, spíše startuje v těch okrajovějších, technických (nejlepší kamera, zvuk a zvukové efekty). Tam, kde to není, to ani sebepatriotičtější porotce nenajde. A teze z kázání v kostele o tom, že není tak důležité bojovat proti hříchům, jako naučit se je odpouštět, se hodí spíše k nedávno uvedeným Kolejím osudu s Colinem Firthem, jenž se vydal na cestu pomsty, aby z ní posléze sešel na cestu odpuštění. V Nezlomném se tohle spíše deklaruje v komentovaném závěru po patetickém polibku rodné ranveje, který mu zasazuje poslední ránu z milosti.

Dokud je život, je i naděje

Jenomže třiadvacetiletý a slušně fyzicky vybavený „manekýn“ O'Connell není charakterní Colin Firth. Přestože se poctivě snaží dostát svému titulkovému přívlastku, vzbuzuje dojem, že je pro něj důležitější, jak vypadá, než jak se se svými životními traumaty vyrovnává a nechává vás tak spíš chladným a nezaujatým. Pod tímto je podepsána i pasivní režie Angeliny Jolie, která před sebou tenhle velký příběh valí ze všech sil, jež jí na to ale nestačí. A tak máme k téhle postavě osobnější vztah spíše ve flashbecích, vracejících nás do jejího dospívání („Trocha utrpení přece stojí za celoživotní slávu!“), nežli v základní válečné story, z níž se jako nezlomený hrdina zrodil a v níž stojí heroicky s trámem nad hlavou proti svému hlavnímu trýzniteli. Japonský rockový hudebník Miyavi se po jistém zdráhání nakonec nechal přemluvit a vystřihl ho jako docela slušného záporáka a zamindrákovaného velitele zajateckého tábora Watanabeho, zvaného Pták.

I když se pětašedesát investovaných milionů dolarů vcelku bez problémů vrátilo, není velký důvod k oslavám. Snímkem, který byl natočen na motivy literární předlohy Laury Hillenbrandové (v češtině vyšla pod titulkem „Nezlomený“), pořídila Angelina Jolie jen vlažný filmový otisk autentického a skutečně dramatického života muže, který vždycky dokončil svůj závod. V její režijní dikci ovšem tahle story pozbyla značnou část své naléhavosti, výmluvnosti a osobitosti. Poměrně dlouhá stopáž je taková ne proto, že by toho měla tolik co říci, ale proto, že to říká rozvláčně, nejistě a pomalu. Základní problém začal tím, že se Universal nakonec nechal Angelinou ukecat, pustil ji do realizace, a na světě je tak místo skvělého jen další průměrný film. Škoda.

UNBROKEN/NEZLOMNÝ

USA 2015, 137 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Angelina Jolieová. Scénář: Joel Coen, Ethan Coen. Kamera: Roger Deakins. Hudba: Alexandre Desplat. Hrají: Jack O'Connell (Loui Zamperini), Miyavi (Mutsuhiro Watanabe), Domhnall Gleeson (Russell Allen „Phil“ Phillips), Finn Wittrock (Francis „Mac“ McNamara), Garrett Hedlund (John Fitzgerald), Jai Courtney (Hugh „Cup“ Cuppernell), John Magaro (Frank A. Tinker), Luke Treadaway (Miller). V kinech od 5. února 2015

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 1 hhodinou

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 14 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 17 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026
Načítání...