Na filmový festival v Karlových Varech možná přijede Marek Eben jednou jako scenárista. Zatím je s ním už téměř třicet let spojený především jako moderátor. I v aktuálním, sedmapadesátém ročníku uvádí zahajovací i závěrečný ceremoniál a pro Českou televizi točí každodenní Festivalové vteřiny. Za „velké dobrodružství“ považuje rozhovory s festivalovými hvězdami. V Interview ČT24 zavzpomínal na začátky, kdy filmové star jezdily do Varů i proto, aby se mohly setkat s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, který byl hvězdou pro ně.
„Každý rozhovor s hvězdou je teda velké dobrodružství, protože nikdy nevíte, jak přijde naladěná, a u těch hvězd se to může měnit během pěti minut. Takže někdy máte štěstí a někdy nemáte. A zažil jsem obojí,“ říká Marek Eben. Festivalové hosty zpovídá i pro svůj pořad Na plovárně, který vysílá Česká televize.
Začátky festivalu v devadesátých letech přivedly do Karlových Varů velký svět a s ním celebrity, o kterých by ještě pár let předtím diváky nenapadlo, že je mohou potkat naživo.
„Neuvěřitelným tahákem“, proč přijet na festival, byl podle Ebena pro zahraniční hvězdy tehdejší český prezident. „Když přijely, první, co chtěly, bylo setkat se s Václavem Havlem. Pro ně to bylo jako setkat se s dalajlámou,“ vzpomíná. „Byla zábava vidět ho v rozhovoru s těmi hvězdami, které se najednou zmenšily.“
Kuráž napsat scénář
Filmovou branži zná Eben i díky festivalu dobře. Scenárista Jiří Hubač, autor seriálu Sanitka nebo filmů Ikarův pád či Fany, ho přesvědčoval, ať se sám stane tvůrcem a napíše scénář. Eben podotýká, že jeho scenáristické ambice ale skončily u nesmělých pokusů.
„Možná kdyby člověk měl dost kuráže a začal psát a nevadilo mu, že je to blbé, tak třeba by se to pak lepšilo. Pak by si dal přepsat ten blbý začátek na něco už povedenějšího, ale já jsem se nikdy přes ty začátky, které mě moc neuspokojovaly, nedostal. Ale líbilo by se mi to, protože musí to být hrdost, když třeba napíšete divadelní hru a pak jenom sedíte doma a víte, že dneska se to hraje třeba ve dvou divadlech. To závidím, to bych chtěl zažít,“ přiznává.
Bezzubý humor
Zatím tak píše scénáře jen ke svému moderování, včetně zahajovacího a závěrečného ceremoniálu ve Varech. Poznávacím znamením jeho textů je jemně ironický humor. Při úvodu letošního ročníku se například obrátil na zahraniční hosty v sále, aby je přivítal v České republice, zemi, která nikdy neusilovala o dobytí jiného státu, moc se v ní nesoudí, protože všichni právníci musí hájit místní politiky, a může se zde pít alkohol na veřejnosti.
Ebenovy postřehy mají své stoupence, stejně jako kritiky. „Neumím si představit, že by humor mohl být korektní. Myslím, že se věcem smějeme právě proto, že jsou nekorektní. Že je to lehce za hranou, což člověka trochu jakoby vyděsí, a zároveň se směje,“ říká.
Korektní humor mu přijde bezzubý. „Vtipy jsou o mužích, o ženách, o policistech, o všech druzích náboženství, máte celou kategorii židovských vtipů. Kdybyste chtěli být korektní, tak to musí zmizet, přece to uráží celé to etnikum. Byla by to škoda,“ míní.
Nová deska Bratří Ebenů
Humor uplatňuje i v písňových textech, které píše pro sourozenecké uskupení Bratři Ebenové. Skládá k nim i hudbu. Často se inspiruje obyčejnými věcmi či situacemi, které se staly nebo které by mohly dát vzniknout příběhu. Tak to bylo i s jednou z nejznámějších skladeb z repertoáru Bratří Ebenů Já na tom dělám.
„Vznikla, když se gramofonová firma dožadovala už nějakého materiálu. Samozřejmě nebyl. Říkal jsem: Jo, dělám na tom, dělám na tom. A pak jsem si říkal, že to je vlastně docela dobré, možná by se to dalo zúročit,“ prozradil Eben.
V posledních měsících Bratři Ebenové dělali na nové desce, která v těchto dnech vychází. S novými deskami si kapela dává načas, předcházející Čas holin vydali před téměř deseti lety. Nahráli mimo jiné i písničky, které se vztahují ke kinematografii (O filmových milovnících) a ke Karlovým Varům.
