V jeden den vyšly nové desky dvou hudebních hvězd. Paul McCartney se na albu Egypt Station v nových skladbách vyzpovídává ze zlomových okamžiků svého života. Paul Simon se do novinek nepustil, nedlouho před svým vůbec posledním koncertem zvolil výběr toho nejlepšího ze své dosavadní tvorby.
Není Paul jako Paul. McCartney i Simon vydali nové desky
„Hudba často vychází z toho, co se děje ve vašem životě. Písní na to vlastně reagujete. A může to být klidně i něco malého, třeba hádka,“ netají se někdejší člen Beatles, že v jeho skladbách lze vystopovat, co zažívá.
Šestnáct songů je tak šestnáctinásobným ohlédnutím za vlastním životem. Na desce Egypt Station, jejíž název a přebal odkazuje na stejnojmennou McCartneyho kresbu z konce osmdesátých let, zpívá o falešných přátelstvích, nenaplněných plánech i drogové závislosti. Vyjadřuje se i k politice, kritizuje třeba Donalda Trumpa a neschopnost státních představitelů ukončit izraelsko-palestinský konflikt.
To McCartneyho vrstevník a neméně slavný kolega z hudební branže Paul Simon se současnosti na nové desce vyhýbá. Pro fanoušky sestavil nahrávku svých starých skladeb v nových aranžích. Éru, kdy tvořil slavnou dvojici s Artem Garfunkelem, přitom pomíjí.
„Napadlo mě vzít písně, které osobně považuji za dobré, ale které nezískaly mnoho pozornosti v době, kdy vyšly,“ vysvětlil Simon. Titul desky In the Blue Light si vypůjčil z písně How the Heart Approaches What It Yearns. Nahrál ji v roce 1980 na album One-Trick Pony, tedy soundtrack ke stejnojmennému dramatu, k němuž složil hudbu, napsal scénář a ještě si zahrál hlavní roli.
Novinka je Simonovým příspěvkem k loučení se s koncertní kariérou. Naposledy před svými příznivci vystoupí na konci záři v newyorské čtvrti Queens, kde svou hudební kariéru ke konci padesátých let odstartoval.