Německý vědec prý definitivně objasnil, kdo byla Mona Lisa

Berlín - Teorií, kdo byla ve skutečnosti Mona Lisa na asi nejznámějším portrétu na světě od Leonarda da Vinciho, vymysleli vědci desítky, možná stovky. Odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu je však nyní přesvědčen, že této záhadě přišel definitivně na kloub.

Neznámou ženou se záhadným úsměvem podle něj byla manželka obchodníka Lisa del Giocondová, o níž se v minulosti spekulovalo jako o jednom z možných modelů pro slavný obraz. Armin Schlechter svůj názor opírá o rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503.

Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, v zápiscích přirovnává renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a uvádí, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jednou je portrét Lisy del Giocondové.

„Objev doktora Armina Schlechtera odstranil veškeré pochybnosti o identitě Mony Lisy,“ je podle agentury Reuters přesvědčena knihovna heidelberské univerzity, která úspěch jejího znalce rukopisů oznámila.

Odborníci na dějiny výtvarného umění, kteří již dříve vznik portrétu datovali do stejné doby, označili odhalení kolegy z Heidelbergu za převratné. Je to podle nich zároveň nejstarší zmínka spojující Lisu del Giocondovou s tímto obrazem.

„Nevidím důvod, proč by měly nadále přetrvávat dohady, že je to jiná žena,“ míní historik umění z Lipské univerzity Frank Zöllner.

Lisa del Giocondová byla podle heidelberské knihovny poprvé spojována s da Vinciho malbou okolo roku 1550 italským úředníkem Giorgiem Vasarim. O hodnověrnosti jeho vyjádření ale měli vědci pochyby, navíc bylo učiněno zhruba půlstoletí po vzniku obrazu.

Poznámky byly v Heidelbergu objeveny již před dvěma roky, dokonce se o nich zmiňoval katalog knihovny. Podle mluvčí instituce jim ale nebyla věnována téměř žádná pozornost, a to až do doby, kdy v knihovně natáčela jedna německá televizní společnost.

Da Vinciho obraz visí v pařížském Louvru a je znám i pod názvem La Gioconda, což v italštině znamená šťastná nebo veselá žena. Patrně tak i naznačuje příjmení vymalované osoby.

Dosud byla za nejpravděpodobnější model považována Lisa Gherardiniová, manželka bohatého florentského obchodníka Franceska del Giocondy. Kunsthistorici však vyslovili i názor, že onou ženou s tajemným úsměvem mohla být da Vinciho milenka, matka nebo umělec sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...