Německý vědec prý definitivně objasnil, kdo byla Mona Lisa

Berlín - Teorií, kdo byla ve skutečnosti Mona Lisa na asi nejznámějším portrétu na světě od Leonarda da Vinciho, vymysleli vědci desítky, možná stovky. Odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu je však nyní přesvědčen, že této záhadě přišel definitivně na kloub.

Neznámou ženou se záhadným úsměvem podle něj byla manželka obchodníka Lisa del Giocondová, o níž se v minulosti spekulovalo jako o jednom z možných modelů pro slavný obraz. Armin Schlechter svůj názor opírá o rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503.

Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, v zápiscích přirovnává renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a uvádí, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jednou je portrét Lisy del Giocondové.

„Objev doktora Armina Schlechtera odstranil veškeré pochybnosti o identitě Mony Lisy,“ je podle agentury Reuters přesvědčena knihovna heidelberské univerzity, která úspěch jejího znalce rukopisů oznámila.

Odborníci na dějiny výtvarného umění, kteří již dříve vznik portrétu datovali do stejné doby, označili odhalení kolegy z Heidelbergu za převratné. Je to podle nich zároveň nejstarší zmínka spojující Lisu del Giocondovou s tímto obrazem.

„Nevidím důvod, proč by měly nadále přetrvávat dohady, že je to jiná žena,“ míní historik umění z Lipské univerzity Frank Zöllner.

Lisa del Giocondová byla podle heidelberské knihovny poprvé spojována s da Vinciho malbou okolo roku 1550 italským úředníkem Giorgiem Vasarim. O hodnověrnosti jeho vyjádření ale měli vědci pochyby, navíc bylo učiněno zhruba půlstoletí po vzniku obrazu.

Poznámky byly v Heidelbergu objeveny již před dvěma roky, dokonce se o nich zmiňoval katalog knihovny. Podle mluvčí instituce jim ale nebyla věnována téměř žádná pozornost, a to až do doby, kdy v knihovně natáčela jedna německá televizní společnost.

Da Vinciho obraz visí v pařížském Louvru a je znám i pod názvem La Gioconda, což v italštině znamená šťastná nebo veselá žena. Patrně tak i naznačuje příjmení vymalované osoby.

Dosud byla za nejpravděpodobnější model považována Lisa Gherardiniová, manželka bohatého florentského obchodníka Franceska del Giocondy. Kunsthistorici však vyslovili i názor, že onou ženou s tajemným úsměvem mohla být da Vinciho milenka, matka nebo umělec sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Svatba v divadle ABC se příliš nevyvedla

Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
před 19 hhodinami

Umělcům prospívá, když jsou trošku pošramocení, míní Anna Geislerová

V herectví jsem náročná na sebe i na ostatní, přiznává Anna Geislerová. Věkem se přitom mění, jak svou profesi vnímá. Nejen o herectví mluvila s Janou Peroutkovou v pořadu Interview ČT24 speciál.
31. 3. 2026

V zájmu dítěte. ČT točí seriál o sociálních pracovnících jako detektivku

Česká televize natáčí nový detektivní seriál V zájmu dítěte. Zločiny v něm ale nevyšetřuje policie, nýbrž sociální pracovníci. Osmidílná novinka totiž sleduje úřadníky Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, takzvaného OSPOD. Ti řeší případy těch nejzranitelnějších obětí ve fiktivním malém městě.
31. 3. 2026

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
31. 3. 2026

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026
Načítání...