Nebe Peklo: dokument o „individuích víceméně podezřelých“

Fronému, Altaira a Terezii – tři protagonisty dokumentu Davida Čálka o lidech vyznávajících BDSM – spojuje rozkoš balancující mezi nebem a peklem, mezi slastí a bolestí, vnějším divadlem na líci a niterným prožitkem na rubu, intimním a křehkým navzdory exhibici. V dokumentárním snímku Nebe Peklo nechávají kameru částečně nahlížet do svých paralelních životů, jež jsou v ledasčem pochopitelné, v ledasčem udivující a ano, někdy i zábavné, ale rozhodně ne laciné. Čálek se pokouší na svět těch, které vzrušuje bolest, pohlížet bez skandálnosti, levné lechtivosti nebo snad moralizování a ukázat ho jako prostor sice jiné, ale každopádně normálnosti na hranici mezi fyzičnem a duchovnem.

Bičíky, pouta a latexové oblečky nechybí, jsou ale jen rekvizitami tří příběhů. Každý z jejich hrdinů zachází mnohem dál, aniž by překračoval hranice snesitelnosti – své i diváka. Čálek své objekty představuje i v jejich běžném životě, i když ne u všech se mu daří ukázat oba světy a ne vždy se pouští pod povrch, nebo aspoň ne dost šikovně. Nejhutněji vychází příběh Terezie – u ní je propojení světa, kde bolest není negativní, s jejím životem nejzjevnější.

Uspokojuje ji v rámci její sexuality bolest způsobovat, ale i sama bolest vyhledává, aniž by to ovšem mělo něco společného s rozkoší. V dokumentu mluví o dlouhém umírání své matky, s nímž se vyrovnávala tím, že sama fyzicky trpěla. Návštěvy tetovacího salonu jí pomáhaly prostřednictvím fyzické bolesti ulevovat od té duševní. Bolest tak pro ni byla ventilem, čímsi téměř hmatatelným, co jí umožňovalo útěk před něčím těžko zachytitelným.

Nahrávám video
Reportáž Ivy Němcové a rozhovor s Davidem Čálkem
Zdroj: ČT24

„Doufám, že je z filmu patrné, že ti lidé směřují k něčemu jinému než jen k tomu, aby se udělali, aby měli zážitek nebo aby byli zajímaví,“ přeje si Čálek. Přechod přes bolest od fyzična k duchovnu, které k fyzičnu patří, je to, co ho na tématu nejvíce zaujalo. "Velmi upřímně hledají něco, co je pevné, o co se dá opřít, ale zároveň není z tohoto světa, není hmotné, není pomíjející. Hledají mimo církev, mimo všechny instituce, včetně rituálů, ve světě sadomasochismu, který je velmi pestrý a spektakulární. Pro mě je to zajímavá zkušenost ve společnosti, která si řekla, že se bude orientovat podle toho, na co si může šáhnout, která boha odvrhla a teď tápe," říká režisér.

Fronému, další z protagonistek Čálkova dokumentu, přibližuje k propojení fyzického a duševního prožitku způsob, který je pro mnohé jistě více nepochopitelný než tetování. Během pekelnického rituálu se nechá za kůži na zádech zavěsit na háky. Její strnulý výraz, vzdálený bouřícímu publiku, je esencí vytržení, koncentrace, kdy emoce navenek signalizují jen slzy. „Byla to absolutní euforie. Všechny endorfiny, adrenalin… nejkrásnější pocity, jaké jsem kdy zažila,“ popsala Fronéma, co v té chvíli prožívala. Maximální slast za maximální bolest.

Altair z fyzično-duchovních příběhů žen vybočuje – jistou komičností, vtipem svých komentářů a především tím, že jeho rozkoš není spojena s bolestí. Nepodstupuje žádnou fyzickou oběť, ale riziko zesměšnění. Člen Asociace chovatelů antropomorfních koní popisuje, jak ho nenápadná věta v knize Dicka Francise dovedla až k zálibě v koňských postrojích. Jeho zvláštnost vedla i k vybudování dostihové dráhy pro kolegy.

O jejím zřízení se v dokumentu baví s přítelkyní v bytě dominy Aradie. Ta BDSM do svého obyčejného života zamíchala asi nejvíce, když jednoho z otroků nastěhovala domů, k manželovi a dětem. Způsob, jakým matčino (manželčino) rozhodnutí přijali, by si přáli protagonisté vidět i u diváků, kteří půjdou z kina. „Ve skutečnosti neexistuje žádná BDSM komunita, není tu žádná organizovaná skupina českého úchyláctva. My jsme prostě skupina individuí, více či méně podezřelých, a jako s takovými je potřeba s námi zacházet,“ radí Altair.

Zatímco jeho příběh budou diváci brát zřejmě spíš jako zpestření nebo neškodnou bláznivost, přestože jde o něco, co Altair bere zcela vážně, Fronéma by svým sebedestruktivním přístupem mohla vzbudit nelibost, a Terezie možná i kontroverzní reakce. Natáčení ji totiž provázelo i během těhotenství a Čálek ji představuje i jako matku, tak jako v celém dokumentu ale bez příchutě skandálnosti.

Co by si lidé měli říkat cestou z kina…

Terezie: Jde o to, aby diváci zjistili, že jsme úplně normální, že děti nežereme, že nikomu neubližujeme, kdo by o to nestál, všechno je o dohodě. Určitě se nikomu neděje nic nezákonného a nepříjemného. Chtěla bych, aby lidé, kteří odejdou z kina, měli pocit, že se neděje nic nekalého, je to jen jiná forma sexuálního uspokojení, než většina lidí v ložnicích má. (…) Moje okolí, od pracovního po rodinu, to ví. Pohybuji se mezi inteligentními lidmi, nikdo z nich to nebere jako něco strašného a nepřípustného. Myslím, že předsudky jsou spojeny i s inteligencí.

Altair: Velká část diváků to pojme jako zábavu a nějaké hlubší přemýšlení od nich nevyžaduji. Z mého pohledu jsou důležité dvě skupiny lidí. První jsou ti, kteří se nějakým způsobem cítí osvojováni sadomasochismem, potřebují si to sami v sobě ujasnit, film jim umožní říci ano, je tady takových lidí spousta, dokážu nějakým způsobem existovat. Druhá skupina jsou lidi, kteří sice sami ničím takovým zasaženi nejsou, ale někdo v jejich okolí: rodiče dětí, partneři. Byl bych rád, kdyby tyhle dvě skupiny lidí si odnesli nějakou inspiraci, téma k rozhovoru. Je to ideální příležitost k tomu, aby někdo mohl svému partnerovi říct, že má nějaké nestandardní touhy, protože právě to prolomení ledu, to, že poprvé řeknete tomu druhému, že něco takového byste chtěli, je ten nejproblematičtější moment, a pokud ten film lidem pomůže, aby si to vyříkali, tak budu jedině rád.

Fronéma: Rozhodně bych chtěla, aby si lidé odnesli pocit, že ti úchylové jsou normální fajn lidé, že to není skupina, které bychom se měli bát, nějakým způsobem štítit. A druhá část toho poselství jde k lidem, které něco takového zajímá a možná s tím mají vnitřně problém.

V kinech: od 12. 8. (nepřístupný do 18 let).

  • Nebe Peklo autor: Michal Novotný, zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1862/186115.jpg
  • Nebe Peklo autor: Michal Novotný, zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1862/186128.jpg
  • Nebe Peklo autor: Michal Novotný, zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1862/186120.jpg
  • Nebe Peklo autor: Michal Novotný, zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1862/186103.jpg
  • Nebe Peklo autor: Michal Novotný, zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1851/185042.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
před 8 hhodinami

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
před 9 hhodinami

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pokračování počítačové hry Kingdom Come získalo cenu BAFTA za nejlepší příběh

Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
včera v 17:24

Zemřela francouzská herečka Nathalie Bayeová, držitelka čtyř cen César

Ve věku 77 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Nathalie Bayeová, informovala s odvoláním na její rodinu agentura AFP. Bayeová natočila přes osmdesát filmů a spolupracovala s hlavními tvůrci francouzské nové vlny Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem či Jeanem-Lucem Godardem. Za svůj život získala čtyři francouzské filmové ceny César.
včera v 12:45

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026
Načítání...