Natáčí se Stopy Járy Cimrmana, vydává se po nich herec Táborský

Nahrávám video

Z dílny České televize vzniká dokumentární hraný cyklus Stopy Járy Cimrmana o místech spojených se životem a dílem tohoto českého génia. Štáb natáčí na pětadvaceti místech po celé republice, nedávno například ve Staré Huti na Příbramsku. Do šestidílné cestopisné série se zapojí všichni členové jeho divadla. Roli průvodce má Miroslav Táborský, režisérem dokumentu je Patrik Ulrich.

Dům ve Staré Huti, kam se vydal štáb dokument natáčet, má být z divadla známým stavením kloboučníka Lešnera ve fiktivní vesnici zvané Liptákov. V představiteli Járy Cimrmana Zdeňku Svěrákovi vyvolal dům ve Staré Huti údajně takový citový otřes, že se nakonec vryl i do života a díla národního génia.

Ve Staré Huti se totiž narodila Svěrákova manželka Božena, se kterou se v této vesnici Svěrák v roce 1959 seznámil. „Ten dům se vyskytuje ve hře Akt,“ připomíná herec Marek Šimon.

Národ si Cimrmana hýčká

Na domě ve vesnici je dnes i Cimrmanova pamětní deska, která vznikla z iniciativy místních obyvatel. „Národ si Cimrmana tak hýčká, že na mnoha místech si vytvořili památník nebo odkaz sami,“ říká režisér a spoluscenárista série Ulrich. „Zjistili jsme, že v Letohradě má své muzeum, že je spousta kamenů, bust, soch i ve volné přírodě. Jenom žasneme, co objevíme,“ dodává.

Ve Staré Huti se kromě domu nachází i Okružní třída Járy Cimrmana, hned vedle ulice K Severnímu pólu.

Televizní štáb natáčí na pětadvaceti místech po celé zemi. Jára Cimrman zanechal stopy ve všech krajích, kromě Moravskoslezského. Je to ale právě ostravské studio České televize, které pořad vyrábí. Herec Divadla Járy Cimrmana Miroslav Táborský soudí, že je to tak správně. „Myslím, že tím pádem nedochází ke střetu zájmů,“ říká.

Režisér dokumentu objevil Cimrmanovy stopy i na Slovensku, v Bruselu nebo ve Vídni. Všechny existující stopy se však do minisérie nevejdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...