Praha – Národní galerie uvažuje o změně organizace stálých expozic, chystá dokonce přesuny některých z nich. Velkých změn by měl doznat především palác Kinských, ze kterého chce NG udělat nejatraktivnější expozici pro zahraniční návštěvníky. Pořad Kulturama zjišťoval, jak se na případnou novou koncepci dívají odborníci a kritici.
Návrh nového uspořádání by NG ráda předložila v červnu ministerstvu kultury. Podrobnosti o nové koncepci do té doby příliš zveřejňovat nechce. Není tak zřejmé, kdy se změny uskuteční. Jasné ani není, kolik by vše stálo. Galerie kvůli údajně nízkému rozpočtu pracuje v úsporném režimu, kvůli němuž omezuje program i provoz.
Pracovní skupina, kterou NG vytvořila pro dislokaci sbírek, doporučuje záměr uskutečnit podle ekonomických možností galerie za tři až pět let. „V listopadu jsme dali dohromady skupinu odborníků,“ potvrdil Rösel. „Pracuje na tom, jak by NG do budoucna měla využívat prostor, který je v tuto chvíli daný, jaký je sbírkový fond a jakým způsobem dramaturgicky využívat jak prostoru, tak obsahu,“ doplnil k činnosti skupiny.
Expozice, hejbejte se
Skupina podle návrhu zveřejněného v polovině května na serveru Artalk navrhuje do objektů NG na Hradčanském náměstí soustředit stálé expozice starého umění. K expozici ve Schwarzenberském paláci (manýrismus, baroko, rokoko v českých zemích) a Šternberském paláci (evropské umění od antiky po závěr baroka) by přibyla expozice v Salmovském paláci, kam skupina doporučila přenést středověké umění z kláštera sv. Anežky.
Svatoanežský klášter má navázat na tradici přerušenou v 90. letech minulého století. Znovu by se do jeho prostor vrátilo umění 19. století v českých zemích, pro jehož stálou expozici využívala galerie klášter sv. Jiří na Pražském hradě. Kvůli technickému stavu budovy ale expozici v únoru tohoto roku zavřela a díla přemístila do depozitářů.
V paláci Kinských by NG dle doporučení měla „akcentovat nejatraktivnější expozici pro zahraniční návštěvníky: stálou expozici francouzského umění 19. a počátku 20. století společně s díly dokumentujícími její český kontext“.
O tato díla by přišel Veletržní palác, NG totiž soudí, že v holešovickém objektu jsou poněkud stranou zájmu návštěvníků zejména z řad turistů. Veletržní palác je přitom nejnavštěvovanějším objektem NG. Podle návrhu by v něm vznikla expozice umění 20. století, výstavní prostor pro prezentaci současného umění a expozice mimoevropského umění, která je dnes v paláci Kinských.
„Jestliže se největší lákadlo, umění počátku 20. století, přestěhuje na atraktivní místo, na Staroměstské náměstí, tak už nedostanu zpět lidi do Veletržního paláce,“ namítá Blanka Jiráčková, šéfredaktorka časopisu Atelier.
Pracovní skupina také doporučuje, aby NG opustila Dům U Černé Matky Boží, k němuž nemá právo hospodaření, a zřídila tři návštěvnická centra. Zároveň navrhuje, aby každý z objektů měl vlastní prostor pro dočasné výstavy. Dnes ho má pouze klášter sv. Anežky, palác Kinských a Veletržní palác.
Hezký pokus, ale…
„Je to pro mě velké zklamání. To, že někdo ve Veletržním paláci posune kasu a kavárnu, nic nezmění. A co se týká dramaturgie, tak tu neznáme,“ podotkl k návrhům kurátor Ondřej Horák. „Řešení, které nabídli, jsou minimálně nekoncepční. Já chci znát vizi, chci vidět, kam galerie směřuje. A musí také dojít ke komunikaci s lidmi. Pověšení plakátů do ulic je nefunkční model komunikace, nedivím se, že tam nikdo nechodí,“ nevidí Horák největší problém NG v dislokaci sbírek.
„Zvýšit návštěvnost nějakými manažerskými triky možná jde,“ připouští Pavel Sterec. „Ztratit důvěru odborníků a umělců je promarněná šance,“ obává se výtvarník, který patřil k protestujícím proti rozhodnutí předchozího ředitele NG Milana Knížáka ve výběru české zástupce na bienále v Benátkách.
I Blanka Jiráčková nachází palčivější problémy NG jinde než v rozmístění expozic. „Ve sbírce současného umění nebyl vypsán konkurz na nového ředitele, to je problém. A vůbec se nemluví o sbírce 21. století,“ vyjmenovala dva z nich. Háček spatřuje i v neodbornosti Rösela, která byla nejčastějším terčem kritiky poté, co jej ministerstvo vybralo za Knížákova nástupce. „Ředitelem galerie není odborník, ale manažer. Mělo by to být naopak – měl by tam být odborník, kunsthistorik, který o věcech rozhoduje, a k ruce by měl mít manažera,“ zopakovala i v souvislosti s navrhovanými změnami častou výtku.
V pracovní skupině, řešící koncepci stálých expozic, zasedli odborníci: Olga Kotková, kurátorka Sbírky starého evropského umění NG; Šárka Leubnerová, ředitelka Sbírky umění 19. Století NG; Roman Musil, ředitel Západočeské galerie; Tomáš Pospiszyl, teoretik výtvarného umění; Nikolaj Savický, náměstek ředitele NG; profesor Lubomír Slavíček (ředitel Národní galerie v Praze v letech 1991–1993); Libor Šturc, kurátor uměleckých sbírek a fondů Strahovského kláštera; Vít Vlnas, ředitel sbírky starého umění NG a náměstek ředitele NG pro sbírkou činnost; Tomáš Winter, historik umění.
Návrh koncepce stálých expozic předloží Národní galerie ministerstvu kultury, jehož je příspěvkovou organizací, v červnu, rok po nástupu ředitele Vladiméra Rösela.
