„Nahota odhaluje víc než jen tělo,“ říká Daniel Léveillé

Na sklonku měsíce představí Divadlo Archa odvážnou inscenaci montrealského souboru Daniel Léveillé Danse se šesti zcela nahými tanečníky. Choreografie The Modesty of Icebergs (Cudnost ledovců) bude uvedena hned dvakrát, 27. a 28. září. Prim v ní bude hrát přirozenost a archaická řeč lidského těla. „Inscenace ale nemá žádný sexuální podtext, je zbavena veškeré smyslnosti,“ upozorňuje její autor, kanadský choreograf Daniel Léveillé v rozhovoru pro web ČT24.

Začal jste tančit poměrně pozdě – až v pětadvaceti letech. Co vás vedlo k tomu, že jste opustil studium architektury a začal se najednou plně věnovat tanci?

Už když jsem se ocitl na své první taneční hodině, uvědomil jsem si, že tanec je jazyk, kterým se mohu a chci vyjadřovat. Takže už tehdy jsem vlastně začal choreografovat, a to aniž bych věděl, že choreografii vytvářím. Od začátku to byl pro mě zkrátka přirozený způsob sebevyjádření. Nepřemýšlel jsem o budoucnosti, nesnil jsem o tom, že budu mít taneční skupinu, jen jsem se chtěl vyjadřovat tancem.

A kde vidíte pilíř své práce nyní?

Dnes je to vlastně už víc než třicet let, co se choreografii věnuji. Základním stavebním kamenem a středem mé tvorby je práce s lidským tělem, s tím, co všechno může lidské tělo vyjádřit. Takové možnosti nemají podle mého názoru malíři, spisovatelé ani nikdo další.

Už od roku 2001 je vaším výchozím „pracovním materiálem“ nahé lidské tělo. Úplná nahota je však i dnes pro mnoho lidí kontroverzní. Věřím, že může na vaše představení přilákat mnoho zvědavých diváků. Není ale pro některé nahota ve vašich dílech až urážlivá? V různých zemích mají lidé přece jen různé zvyklosti a postoje…

Popravdě se mi ještě nestalo, že by někdo odcházel z mého představení a cítil se pohoršen. Samozřejmě lidé váhají a předtím, než přijdou do divadla, si nejsou jistí. Ale jakmile mou inscenaci zhlédnou, je jim jasné, že nemá žádný sexuální podtext, že je zbavena veškeré smyslnosti. Důležité je jen lidské tělo, a to přesně tak, jak jej stvořila příroda. Docela často se mě lidé ptají, zda mohou inscenaci vidět malé děti. Na to odpovídám, že samozřejmě ano. A že nejhorší, co se při tom může stát, je to, že budou chtít udělat totéž, co tanečníci na scéně. Tedy svléknout se a přidat se k nim.

V mých dílech není ani kapka pornografie či sexuality. Přináším jen způsob, jakým je možné pozorovat lidské tělo a všechny jeho části. Poprvé, kdy mě napadlo, že bych něco takového mohl realizovat, bylo už před mnoha lety, kdy jsem ve Vancouveru občas chodíval na nudistickou pláž. Tam jsem vídal volejbalový tým složený z úplně nahých hráčů. Hned poprvé jsem si řekl, jak fantastické je vidět celé tělo v akci. Tělo, které je v pohybu, při němž vidíte víc než jen kůži, svaly a pot. Je to téměř jako byste viděli do samého nitra lidí. V mých inscenacích můžete pozorovat úmysly tanečníků, každé zaváhání, všechny emoce.

Nedá mi nezeptat se, proč jste zvolil zrovna název Cudnost ledovců?

Ano, ten název je poněkud zvláštní, nicméně hned vám vysvětlím, jak vznikl. Ledovec je velký objekt, ale vidíme jen jeho malou část, hodně z něj zůstává skryto pod vodou. K lidem, a to i interpretům mých děl, můžeme přistupovat stejně. I když mí tanečníci tančí nazí a domníváme se, že vidíme všechno, stejně toho, co není vidět a je skryto někde hluboko pod kůží, zůstává dost. A na to jsem chtěl dílem i jeho názvem poukázat.

Choreografie měla premiéru v roce 2004, tedy téměř před deseti lety. Doznala od té doby nějakých významných změn? Prošla nějakým vývojem?

Od premiéry Cudnosti ledovců jsem v choreografii neudělal žádnou změnu, a to ani v nejmenším. I když nahradím jednoho tanečníka druhým, jeho kroky a pohyby musí zůstat stále naprosto stejné. Stejné, jako byly před těmi deseti lety.

A jak jste vybíral hudbu k dílu? Je hudba obecně pro vaši tvorbu důležitá?

Často pro své choreografie používám klasickou hudbu, protože si myslím, že v této oblasti byly vytvořeny ty nejlepší skladby. Kdo by tak mohl soupeřit s Mozartem nebo Beethovenem? Ve většině případů si tedy najdu hudbu, která koresponduje s mým vlastním rukopisem. Nikdy ale netvořím na hudbu, ta přichází až pak, především proto, aby show neprobíhala v tichu. Ticho totiž dělá na tmavé scéně dílo daleko těžším a náročnějším na vnímání. Podle mého názoru musíte mít nějaký zvuk, který pohyby podkresluje. V Cudnosti ledovců jsem použil Chopinovu hudbu, kterou pouštíme jen hodně slabě. Proto, aby prostor divadla nebyl v absolutním tichu.

Jak vybíráte tanečníky pro své inscenace?

Úplně stejným způsobem jako každý divadelní režisér, tedy konkurzem. Když potřebuji nahradit tanečníka, který je vysoký, hledám někoho typově podobného. Pokud se jedná o drobnou dívku, hledám ženu nepříliš vysoké postavy. Když je tanečník blond, nejraději bych ho nahradil někým, kdo bude mít stejnou barvu vlasů. Až do takového detailu jsem schopný jít (smích). Velmi důležitý je pro mě charakter, v mých dílech hraje velkou roli silná individualita každého interpreta. Každý z tanečníků je odlišný a je pro mě nutné tohle zachovávat.

Na závěr prozraďte, zda je to nyní poprvé, co se chystáte navštívit naše hlavní město?

Ano, do Prahy se chystám poprvé. Nebyl jsem tam zatím ani soukromě ani pracovně. A slyšel jsem, že je to nejkrásnější město Evropy. Už se moc těším!

NA WEBU ČT24 SI BUDETE MOCI PŘEČÍST I RECENZI NA PŘEDSTAVENÍ CUDNOST LEDOVCŮ.

Kanadská provincie Québec a její hlavní město Montreal patří mezi ráj soudobého světového tanečního divadla. Z tohoto hnízda pochází choreograf Daniel Léveillé, který spolupracoval například s Louise Lecavalierovou - punkovou ikonou kanadské taneční scény a světově proslulého souboru La La La Human Steps. Je to mezinárodně úspěšný choreograf, žádaný na význačných festivalech. Vlastní soubor Daniel Léveillé Danse založil v roce 1991, choreograficky spolupracoval i s dalšími renomovanými montrealskými tanečními skupinami jako Montréal - Danse či legendou Fortier Danse Création. Od roku 2001 je jeho hlavním choreografickým materiálem nahé tělo - které je i hlavním tématem jeho nejznámější trilogie - Amour, acide et noix (2001), La Pudeur des Icebergs/The modesty of Icebergs (2004) a Crépuscule des océans (2007), jejíž jednotlivé choreografie už zcestovaly kus světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Svět letos nejvíc poslouchal Bad Bunnyho či Bruna Marse, v Česku se líbí Calin

Hudební platformy zveřejňují žebříčky nejposlouchanějších skladeb a umělců za letošní rok. Nejstreamovanějším umělcem byl na Spotify vyhlášen Bad Bunny, který „sesbíral“ téměř dvacet miliard přehrání. Ze skladeb se na špici často opakují písničkové spolupráce Bruna Marse. V tuzemsku nedají posluchači dopustit na Calina či Viktora Sheena.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nemáme ambici být v rádiu, říkají The Ecstasy Of Saint Theresa k písni po 19 letech

Hudební skupina The Ecstasy Of Saint Theresa stvrdila svůj návrat novou skladbou po devatenácti letech. Vznikl k ní i videoklip. Uskupení patří k hlavním zástupcům české elektronické hudby. Stojí za ním hudební producent a skladatel Jan P. Muchow a zpěvačka a herečka Kateřina Winterová.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 10 hhodinami

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánovčera v 19:35

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
včera v 11:00

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025
Načítání...