Nadějné knižní vyhlídky: Purpurový ibišek má rodinné kořeny v Nigérii

Prozaička Chimamanda Ngozi Adichieová se ve svém psaní vrací opakovaně do rodné Nigérie. Výjimkou nebyla už její prvotina Purpurový ibišek, kterou 26. listopadu vydává nakladatelství Host v českém překladu. Slibuje silný román o emočních bouřích dospívání, pevných rodinných poutech a svobodě. Ukázku z knihy nabízíme v tomto článku.

Hlavní hrdinkou překladové novinky je patnáctiletá Kambili. Postavení jejího otce, náboženského fanatika, rodině dopřává privilegovaný život, ale zatímco pro okolí je idolem, doma se chová jako despota. Po vojenském puči odejde Kambili i s bratrem k tetě. Domácnost univerzitní profesorky je jiným světem, vzdáleným stínu otcovy autority. Návrat domů ovšem opět vede k napjatým vztahům, které vyústí v osudový zvrat, praví anotace.

Amerikána z Nigérie

Chimamandu Ngozi Adichieovou čeští čtenáři poznali, když si v roce 2008 mohli přečíst její román Půl žlutého slunce, jenž se dočkal i zfilmování. Nové vydání se chystá na příští rok.

Velkou pozornost k autorce a zároveň africké literatuře ale přitáhla až kniha Amerikána (v českém překladu vyšla před třemi lety). Bestseller, v němž čerpala z osobních zkušeností nigerijské ženy, která se odstěhuje do Spojených států, pomohl Adichieové prosadit se i na anglickojazyčném trhu.

Za sebou v té době ale měla už dva romány a sbírku povídek. Purpurový ibišek je jejím debutem, v češtině vychází nyní poprvé. Překladem této prózy se k tuzemskému čtenáři dostává téměř všechna tvorba třiačtyřicetileté autorky. V překladu už totiž vyšly také její feministické eseje (Feminismus je pro každéhoMilá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních).

Ukázka z knihy

Seděla jsem u psacího stolu. Do pokojíku vstoupila máma, přes ohyb lokte kupičku mých školních uniforem. Položila mi je na postel. Donesla je ze šňůr na zadním dvorku, kam jsem ráno prádlo pověsila. Uniformy jsme si s Jajou prali sami, všechno ostatní Sisi. Nejdříve jsme do napěněné vody namočili cípek látky, jestli náhodou nepouští barvu, ale věděli jsme, že ne. Půlhodinu, kterou táta na praní uniforem vyčlenil, jsme chtěli využít do poslední minuty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 1 hhodinou

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 15 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 17 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.