Brno - Divadlo Husa na provázku dnes večer uvádí premiéru netrpělivě očekávané inscenace s názvem Leoš aneb Tvá nejvěrnější, která prostřednictvím vztahů k ženám líčí osobnost a osud skladatele Leoše Janáčka. Podle režiséra Vladimíra Morávka vzniká na jevišti obraz vnitřně složitého génia, v jehož duši svádí věčný boj jistá neotesanost a brutalita s hlubokou citlivostí. „Věřím, že inscenace může být velkou službou pro obecné přijetí Janáčka, jehož hudba bývá považována za příliš posluchačsky náročnou,“ řekl Morávek.
Hru napsal přímo pro Husu na provázku dramatik Milan Uhde ve spolupráci s muzikologem, skladatelem a nadšeným znalcem Janáčkova díla Milošem Štědroněm. Formu hry přirovnávají divadelníci ke kunderovským „sešitům směšných lásek“, v nichž Janáček a jeho ženy vyjevují své touhy i zklamání. V představení zní motivy z Janáčkova hudebního díla ve Štědroňově osobitém výběru a úpravě a v podání tradičně dobře hudebně vybaveného souboru Husy na provázku.
„Milan Uhde to napsal velice zábavně, představení je výstřední, možná i skandální. Očekáváme, že nám možná i někdo bude chtít rozbít hubu. Zároveň ale věříme, že se najdou i lidé, kteří nás obejmou. Je to pravda, je to soucitné, je to zábavné. Uhde je virtuozní v tom, jak se umí zasmát lidskému osudu. Díky Miloši Štědroňovi je to múzické, nádherné. Slzy vám vhání do očí hudebnost představení,“ přiblížil inscenaci v rozhovoru ČT24 před premiérou režisér Vladimír Morávek.
„Paradoxní je, že celá Evropa Janáčka ctí a uznává a v Čechách jste s Janáčkem trochu obtížní účastníci slavnosti. Jakoby si s ním lidi zde nevěděli rady. Všichni slyšeli, že je to skvělé, že si celý svět před ním sedl na zadek, ale Češi na to koukají a říkají si, že pro nás to moc není. A proto věřím, že naše inscenace, kterou skvěle Milan Uhde napsal Miloš Štědroň mu byl výborným partnerem při hledání hudebnosti, by mohla sehrát významnou roli. To, co se kdysi stalo Mozartovi v souvislosti s textem k filmu Amadeus, tzn. najednou celý svět začal tu hudbu poslouchat a v těch obyčejných pokojíčcích najednou zněl génius. Já věřím, když budeme mít štěstí, že bychom něco takového mohli také rozpoutat, že Leoš Janáček bude poslouchán ve všech těch českých domácnostech, když se tam vaří kyselo,“ zadoufal Morávek.
Podle něho se v Janáčkově osobnosti po celý život snoubil strach s velkou vnitřní silou a jistá neotesanost s bezbranností. Už za svého života se prý stal osobností, jejíž pověst byla plná protikladů. Velký skladatel byl mnohými považován za neomaleného. „Janáček byl 'E.T.' Uzavíraly se sázky o to, co zase na nějaké premiéře provede. Byl to velký silný chlap se strachem dítěte,“ řekl dále režisér.
Janáčkova složitá povaha se údajně silně projevovala i na jeho vztahu k ženám. Právě brněnská inscenace prý ukáže i tutu stránku skladatele, která příliš neladí s čítankovým portrétem velkého umělce. Podle Morávka může představení někoho i popudit - přesto režisér předpovídá hře budoucnost na českých i světových jevištích.
Janáčkovu osobnost podle divadelníků formovalo přísné rozhodnutí otce, který jej ve 12 letech poslal do brněnského kláštera. Janáček tam díky svému krásnému hlasu zpíval na kúru a studoval, citově však strádal. „Trpěl hladem, zimou i osaměním. Pravda, zocelil se, ale i zatvrdil. Stal se z něho muž, jehož citový život a vztahy k ženám byly těmito charakterovými rysy poznamenány po celý život,“ popsal Uhde v průvodním slovu k představení.
Hra, jejímž rámcem je horečnatý sen umírajícího skladatele, sleduje Janáčka v různých životních fázích. Mladého muže hraje Martin Donutil, syn známého herce Miroslava. Janáčka-dospělého muže ztvárnil Martin Havelka, jenž se tak po delším čase vrací na prkna Husy na provázku. Janáčka „na výsostech“ ztělesňuje Jožka Králík. Role šesti osudových žen velkého skladatele si rozdělily Eliška Fuksová, Ivana Hloužková, Andrea Buršová, Anička Duchaňová, Eva Vrbková a Kateřina Jebavá.
Uhde a Štědroň už spolu v minulosti opakovaně autorsky spolupracovali. Jsou podepsáni pod Baladou pro banditu, která má v Huse na provázku status kultovního představení. Dosud je na repertoáru a bývá vždy vyprodaná. Oba autoři společně pracovali také pro Městské divadlo Brno, kde uvedli dramatizace románů Nana a Červený a černý. O inscenaci věnované Janáčkovi prý Uhde a Štědroň přemýšleli mnoho let.
