Na obrazovkách ČT se začaly odehrávat nové osudy Nemocnice na kraji města

Praha - Čtvrtá řada populárního seriálu Nemocnice na kraji města dnes vstoupila na obrazovky České televize. Autorkou série s podtitulem Nové osudy je Lucie Konášová, režie se ujal Viktor Polesný. "Nezůstane kámen na kameni, nová autorka uchopila hrdiny původní nemocnice a přidala spoustu hrdinů nových a mladých," prozrazuje Magdalena Dietlová, vdova po autorovi původního seriálu. Podrobné informace o seriálu včetně rozhovorů, fotografií a "pavouka" vztahů mezi hlavními postavami jsou k nalezení na internetovém speciálu ČT.

Blažej, Čeňková a nová generace 

Ze známých postav se v nových dílech diváci opět setkají například s ředitelem nemocnice Arnoštem Blažejem - Josefem Abrhámem nebo novou primářkou Alžbětou Čeňkovou - Eliškou Balzerovou. Naopak chybět bude doktor Cvach, jehož představitel Josef Vinklář před rokem podlehl rakovině. Podle tvůrců nešlo o roli dramaticky určující, proto úmrtí nenaruší dějovou linii seriálu.

Čtyřlístek hlavních hrdinů seriálu tvoří Čeňková s Blažejem, jeho synem (Saša Rašilov) a sestrou Fany (Danica Jurčová). Ve třinácti dílech se k nim připojují další nové postavy - mladý ortoped Kryštof Pavelka (Richard Krajčo) nebo doktorka Marie Hudcová (Vilma Cibulková), přezdívaná po celé nemocnici Bloody Mary.

Diváci už nebudou pravidelně vídat ani primáře Sovu v podání Ladislava Chudíka - pouze v úvodním díle se v parku domova důchodců setká se současnou primářkou Alžbětou Čeňkovou, aby se společně domluvili na návštěvě oslav 50. výročí založení nemocnice v Boru.

Více prostoru ženám a nemocnici 

Lucie Konášová navázala na scénáře, které k první řadě napsal Jaroslav Dietl a ke druhé Petr Zikmund. Největší inspirací jí prý byla Dietlova série a její autor samotný. Příběhy v „Nemocnici“ mají být více vyprávěny přes ženské figury. Oproti dílům z minulé série by také děj měl být více uzavřený v samotné nemocnici a podle Konášové více prostoru dostane humor.

Přes 200 účinkujících 

13 nových dílů se natáčelo od poloviny května loňského roku do začátku ledna, natáčení trvalo 149 dnů. Tvůrci seriálu vystřídali 80 různých míst včetně Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích, točilo se i v Žatci, ve studiích na Kavčích horách, na Zbraslavi, Slapech či v Dobřichovicích. Celkem se na obrazovce bude střídat 60 herců ve velkých a středních rolích a dalších 170 v malých rolích. 

Nemocnice na kraji města stojí už třicet let

Dvacetidílná Nemocnice na kraji města byla 24. seriálem Československé televize a devátým z pera Jaroslava Dietla. Natáčení první třináctidílné série začalo v roce 1976 s Karlem Högerem v roli primáře Sovy. Höger však půl roku po začátku natáčení zemřel, a tak byl narychlo vybrán slovenský herec Ladislav Chudík. Premiéra první série se začala vysílat 5. listopadu 1978. Jelikož se u diváků setkala se zcela mimořádným ohlasem, následovalo ji roku 1981 dalších sedm dílů druhé série.

Iniciátorem pokračování Nemocnice na kraji města po dvaceti letech byl Borek Severa ze společnosti MediaConsulting. Natáčení si vyžádalo souhlas hlavních třinácti protagonistů a Magdaleny Dietlové, dědičky práv na seriálové postavy Jaroslava Dieta. Třetí řada byla dosud nejsledovanějším původním českým seriálem. Na přelomu let 2003 a 2004 ho podle údajů ČT sledovalo v průměru téměř 38,6 procent dospělých diváků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...