Na Malé Straně připomínají Jiřího Trnku

Praha - Galerie Josefa Kalouska na Hradčanském náměstí si nejnovější výstavou připomíná dílo slavného malostranského obyvatele, malíře a ilustrátora Jiřího Trnky. Ikonu českého animovaného filmu na výstavě prezentují jeho kresby, malby, ilustrované knihy i plakáty. Zájemci si je budou moci přijít prohlédnout do 8. prosince.

V nevelkých prostorách galerie na návštěvníky čeká několik desítek exponátů. Kromě originálních kreseb a olejomaleb, zde lze nalézt i plakáty a pohlednice s Trnkovými motivy. Připravena je také projekce animovaného filmu Špalíček (1947), který byl autorovým prvním dlouhometrážním filmovým dílem.

„Výstava je vlastně věnována celému rodu Trnků. Kromě Jiřího Trnky jsou zde prezentovány například i práce jeho dcery Kláry Trnkové, která je akademickou malířkou,“ řekla kurátorka výstavy Světlana Kalousková.

Výstava Jiří Trnka a Malá Strana je součástí cyklu Malostranská setkávaní, v jehož rámci galerie v uplynulých letech představila například tvorbu výtvarníka Jiřího Anderleho či grafika Karla Chaby. „Cyklem chceme upozornit na významné obyvatele Malé Strany, která je nejen malebným místem, ale i tmelem, který místní lidi spojuje,“ dodala Kalousková. Cílem současné expozice je podle ní také upozornit na blížící se 100. výročí Trnkova narození, které připadá na 24. února 2012.

Jiří Trnka (1912 - 1969), který si u zahraničních kritiků vysloužil přezdívku „Walt Disney Východu“, byl všestranným výtvarným umělcem. Vynikal nejen jako malíř, ale také jako loutkář, scénograf a tvůrce animovaných filmů. Zřejmě největší popularitu mu přinesly ilustrace dětských knih. Tvář dal Broučkům Jana Karafiáta, ilustroval Hrubínův Špalíček veršů a pohádek, Pohádky tisíce a jedné noci nebo Míšu Kuličku. Celkem spolupracoval na 60 knihách.

Neméně populární byla ovšem i jeho filmová tvorba. Spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem stál u zrodu studia Bratři v triku. Hned jeden z prvních filmů studia - Zvířátka a Petrovští - vynesl Trnkovi v roce 1946 hlavní cenu na festivalu v Cannes. Krátce poté Trnka založil ještě své vlastní studio, kde působil i režisér a výtvarník Břetislav Pojar, další legenda českého animovaného filmu. Ve studiu Jiřího Trnky v 50. letech vznikla řada úspěšných titulů jako Bajaja, Staré pověsti české, Sen noci svatojánské či snímek o totalitě Ruka (1965).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 7 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 11 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...