Myslivečkova Olimpiade poprvé v Národním: Oheň, duch a život

Praha - Opera, na kterou novodobý operní repertoár téměř zapomněl a která v Národním divadle dosud nikdy nezazněla. Olimpiade Josefa Myslivečka se se na jevišti Stavovského divadla odehraje pouze třikrát. Poprvé v jeho historii 2. května.

Libreto Pietra Metastasia zpracovalo několik předchůdců českého komponisty, který se proslavil jako „italský“ operní skladatel, kupříkladu Antonio Vivaldi nebo Giovanni Battista Pergolesi. Myslivečkova Olimpiade byla poprvé provedena v listopadu 1778 na jmeniny španělského krále Karla III. Novodobého uvedení v Česku se dočkala v roce 2005 v nastudování Národního divadla moravskoslezského.

V Praze ji připravili německá režisérka Ursel Hermannová a dirigent Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704, zaměřeným na provádění staré hudby. „O Josefu Myslivečkovi jsme se dozvěděli z Mozartových dopisů a uvědomili jsme si, že když měl Mozart tak dobré mínění o jiném skladateli, něco na tom musí být. Podívali jsme se na celou řadu Myslivečkových oper a nakonec na základě doporučení Václava Lukse vybrali Olimpiadu,“ popsala výběr této opery pro Národní divadlo Herrmannová.

Na Myslivečkově díle oceňuje prý úzké spojení hudby s dramatem a výrazem slov. „Jak v emotivních a vybroušených áriích, tak v obratně psaných recitativech,“ upřesnila. Děj Olimpiade se odehrává na pozadí starořeckých olympijských her, je dramatickým a nadčasovým „bojem o prvenství“ mezi dvěma přáteli, kteří usilují o lásku téže ženy. 

„Snažíme se co nejvíce přiblížit tomu, jak se to dělalo kdysi,“ upozornila sopranistka Kateřina Kněžíková, která v Myslivečkově opeře účinkuje, že nastudování Václava Lukse představí toto dílo v historicky poučené interpretaci. „Pokud bych měl Myslivečkovu hudbu charakterizovat třemi slovy, těžko bych hledal vhodnějši vyrazy, než jaké Mozart použil pro charakteristiku jeho osobnosti – oheň, duch a život. Určitě bych však doplnil ještě zpěvnost a virtuozitu,“ říká dirigent o Olimpiadě.

Inscenace vznikla v koprodukci s dalšími zahraničními divadly - de Caen, Opéra de Dijon a Grand Théâtre de Luxembourg - a na jejich scénách bude Olimpiade po pouhých třech pražských uvedeních (2., 5. a 6. května) také k vidění. „Olimpiade se sice představí v Praze v pouhých třech večerech, a zatím tedy neexistuje možnost, že by se stala repertoárovým dílem Opera Národního divadla, ale i toto je jedna z cest, jak našim domácím divákům zprostředkovat umělecký zážitek, který by pro nás byl jinak finančně nedosažitelný,“ uvedla ke koprodukci dočasně pověřená šéfka Opery ND Dagmar Dominová. 

Pokud byste se chtěli Myslivečkovy Olimpiade zúčastnit, ale na žádné z představení se nedostanete, nezoufejte - o opeře a jejím pražském nastudování vzniká také dokumentární film.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 15 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 18 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 22 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...