Ve svém grafickém kabinetu představuje Muzeum Ludwig v německém Kolíně intimní doklad o jednom nečekaném přátelství. Velkém přátelství dvou velkých mužů (a jedné krásné ženy).
Muzeum Ludwig: Zvláštní archiv jednoho výjimečného přátelství
Kurátor a sběratel L. Fritz Gruber (a jeho krásná paní Renate) se koncem roku 1950 spřátelili s jedním z kultovních tvůrců moderního světového umění dvacátého století, Man Rayem. A toto přátelství, realizované vlastně už jen v Evropě, protože Američan Ray se v roce 1950 podruhé přistěhoval do Paříže, aby zde zůstal, žil a tvořil, vydrželo až do jeho smrti v roce 1976. A celou tuto dobu vznikala intimní Gruberova sbírka, obsahující nejen vybrané fotografie a portréty, ale také texty, koláže, drobné objekty.
To vše dnes můžeme vidět na vlastní oči – a že je na co se těšit. Uvidíte portréty Pabla Picassa, Jeana Cocteaua, Maxe Ernsta, Dory Maar a dalších. Uvidíte portréty a místa Rayova velkého světa poloviny minulého století, toho světa, od kterého jsme byli hloupostí a brutalitou tehdejšího režimu neprodyšně odstřiženi.
Možná vás zaujme i fakt, že Man Ray v Praze na pozvání Karla Teigeho i přednášel a že byl velkým obdivovatelem Tylova a Fuchsova Veletržního paláce. Též ho fotografoval, vždyť to byla třetí největší stavba tehdejšího světa a estetická zadání této budovy Rayovi samozřejmě konvenovala.
- Z výstavy Man Ray. L. Fritz Gruber Archiv zdroj: Muzeum Ludwig
- Z výstavy Man Ray. L. Fritz Gruber Archiv zdroj: Muzeum Ludwig
Man Ray to neměl v životě zpočátku vůbec jednoduché. Jako dítě ruských židovských přistěhovalců získal počátkem dvacátého století, přestože žil v židovské newyorské čtvrti Williamsburg (v Brooklynu), nenápadné a elegantní nové příjmení – Ray (šikana Židů existovala bohužel všude…). Všichni spíše předpokládali, že bude architektem, on však, okouzlen impresionisty a posléze i navazujícími výtvarnými i filozofickými směry, začal kreslit a malovat.
Finální orientace však nakonec byla jiná – jeho kubistické obrazy příliš nezaujaly – i když se pohyboval v komunitách radikálů a anarchistů, nebylo to příliš platné. Počáteční zklamání bylo však po Rayově prvním příchodu do Paříže ve dvacátých letech okořeněno přátelstvím a spoluprací s Marcelem Duchampem. Sledoval a dokumentoval jeho práci, spoluvytvářel zajímavé objekty a jiná díla, natáčel experimentální filmy, poznával všemožná kouzla i nástrahy moderní tvorby. A tak se v něm zažehl nikdy neuhašený (a neuhasitelný) plamen novátoství, hledání, experimentu.
Man Ray zaujal tehdejší Paříž a měl štěstí, protože jeho experimenty zjevně zaujaly i velké důležité osobnosti, spoluvytvářející nové hvězdy, mýty a kulty. A takovým byl nejen André Breton, ale také například Jean Cocteau. V polovině dvacátých let už měl Man Ray vše jasné – stal se jednou z největších světových hvězd moderního umění. Nejenže spolupracoval se surrealisty, spoluvytvářel úžasný produkt – dada. Pokračoval ve vytváření koláží, asambláží, na svých portrétech samozřejmě používal masivně americkou retuš.
Souběžně však vyrůstá ve velkého portrétistu a tvůrce avantgardní módní fotografie, časopisy jako Vogue nebo Harpers Bazaar byly poctěny jeho pracemi, Ray se začal těmito díly živit, aby mohl pracovat nadále na poli volné tvorby. A tak jsme mohli na portrétech sledovat všechna slavná jména té doby – Antonina Artauda, Jeana Arpa, Braquea, Bretona, Dalího, Joyceho, Hemingwaye, Matisse, Miróa, Gertrudu Steinovou či Virginii Woolfovou, na straně druhé pak být překvapováni dalšími a dalšími fotoexperimenty i odvážnými uměleckými filmovými objevy. Ray experimentoval s prostředky mechanickými i chemickými, se zaostřováním, stíny, maloval světlem, vytvářel fotogramy, abstraktní fotografii.
- Z výstavy Man Ray. L. Fritz Gruber Archiv zdroj: Muzeum Ludwig
- Z výstavy Man Ray. L. Fritz Gruber Archiv zdroj: Muzeum Ludwig
Válku prožil v Hollywoodu, bez Paříže a jejího intelektuálního světa však nemohl být, a proto se v roce 1950 vrátil zpět do svého milovaného místa. Byl doslova nesmrtelným a nenahraditelným – vždyť jako kdyby to bylo včera - jeho fotografie Catherine Deneuveové či Juliette Grécové fascinovaly svět. A začala velká éra jeho restrospektivních výstav - od Photokiny v Kolíně nad Rýnem přes velké pařížské výstavy až po konečné uznání při vlastní – jeho obří prezentace v New Yorku a v Los Angeles byly přijaty opravdu triumfálním způsobem.
To vše si připomeňme, až budeme v Kolíně znovu obdivovat jeho velká portrétní i jiná díla.
MAN RAY. L. FRITZ GRUBER ARCHIV. Kdy a kde: Muzeum Ludwig, náměstí Heinricha Bölla, těsně vedle kolínského chrámu, otevřeno denně mimo pondělí od 10:00 do 18:00. každý první čtvrtek v měsíci pak do 22:00. Výstava potrvá do 5. května t. r.