Muzeum Jindřichohradecka zrestaurovalo vzácné knihy

Jindřichův Hradec - Náročnými restaurátorskými zásahy prošly vzácné knihy, které jsou součástí sbírky Muzea Jindřichohradecka. Vzácná sbírka chátrala desítky let v nevyhovujících podmínkách, nyní jsou svazky k vidění v opraveném klášteře minoritů. Své místo zde našla i nová knihovna a badatelna. Návštěvníci se mohou pokochat například Melantrichovou biblí z roku 1549, latinským misálem nebo latinsko-německou biblí z 18. století.

„Jsou to tisky, které byly velmi poškozené,“ potvrzuje knihovnice Štěpánka Běhalová. Knihy spolu s dalšími třiceti svazky byly ještě donedávna uloženy v nevyhovujících podmínkách bývalého jezuitského semináře, kde muzeum sídlilo. Přístup k nim byl navíc omezený. „Odborná sbírka tam jednoznačně chátrala. Byl to alarmující stav, který trval několik desetiletí,“ doplnil Jaroslav Pikal, ředitel Muzea Jindřichohradecka.

Prostory v klášterním areálu převzalo v havarijním stavu v roce 1986, s opravami se začalo v 90. letech. Zpřístupnění badatelny je tečkou za celkovou rekonstrukcí objektu, která přišla na třicet milionů korun. Knihovna a badatelna ale nyní patří k nejvýznamnějším pracovištím svého druhu na jihu Čech.

„Celá odborná knihovna je uložena v odpovídajících podmínkách. Navíc je přístupná jak pracovníkům muzea, tak široké veřejnosti,“ raduje se ze změny Pikal. Badatelna se stala také součástí výuky pro základní a střední školy. Knižní fondy obsahují exempláře od šestnáctého století až po dvacáté. Knihy získávalo muzeum už od roku 1882, nejčastěji jako dary.

Muzeum Jindřichohradecka bylo založené v roce 1882, sídlí od roku 1927 v renesanční budově bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí. Z bohatých sbírek muzea vynikají Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě, ojedinělá kolekce převážně gotických plastik a unikátní soubor malovaných ostrostřeleckých terčů a terčových zbraní. Řemeslnou dovednost zachycuje expozice Cechů a řemesel.

Síň Emy Destinnové představuje světoznámou operní pěvkyni, bohatým tradicím písemnictví a knihtisku je věnována expozice knižní kultury. Expozice lékárny U Panny Marie Pomocné dokumentuje historii lékárenství v Jindřichově Hradci. Expozice Měšťanské a lidové kultury charakterizuje život lidí v 19. století. V galerijní části jsou vystaveny církevní památky, výtvarné umění a nábytek.

/zdroj: Muzeum Jindřichohradecka/

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...