Murakami mě ovlivnil, ale není jediný, kdo pracuje s fantasknem, říká Anna Cima

Japanoložka Anna Cima přibližuje svými romány Japonsko, kde také sama žije. České čtenáře – a také kritiky – si získala už prvotinou Probudím se na Šibuji, loni pak vydala rozsáhlé Vzpomínky na úhoře. Její románový debut vyšel také v japonštině.

Dvaatřicetiletá Anna Cima vystudovala japonštinu na Univerzitě Karlově, v současnosti v Japonsku žije. Profesně se zabývá poválečnou japonskou literaturou a spolu s manželem, překladatelem Igorem Cimou, převedla do češtiny Případ astrologických vražd.

Autor detektivky Sódži Šimada pracuje s okultními prvky a tajemnem – i Anna Cima se ve svých knihách částečně vydává mimo hmatatelný svět. Fantaskní prvky přispívají k přirovnání jejích příběhů ke knihám u nás asi nejznámějšího současného japonského spisovatele Harukiho Murakamiho.

„Není to jen Haruki Murakami, kdo nějakým způsobem ztvárňuje fantaskní prvky. Velmi mě ovlivnil, když mi bylo třeba sedmnáct, takže v té návaznosti tam inspirace byla, ale když se nad tím zamyslíme, tak i spousta dalších spisovatelů, kteří v Česku vycházejí, jako třeba Zrcadlové peklo od Edogawy Rampa, nějakým způsobem pracují s mystikou, s překrýváním světů,“ říká Cima.

Upozornila na sebe v roce 2018 románovou prvotinou Probudím se na Šibuji. Vypravěčkou je studentka japanologie, do jejíhož života se proplétá osud zapomenutého japonského spisovatele a zároveň se jedna verze jejího „já“ ztratí v tokijské čtvrti Šibuja.

7 minut
Rozhovor s Annou Cima
Zdroj: ČT24

Následující Vzpomínky na úhoře už Cima celé zasadila do Japonska, a byť je protagonistka napůl Češka, většina postav jsou Japonci. Mnohovrstevnatý příběh pracuje s pátráním po zmizelém muži i fantaskním prolínáním do japonské mytologie.

Mezi Českem a Japonskem

V které zemi se bude odehrávat její další kniha, Anna Cima zatím rozmyšleno nemá. „V současné době nic moc nepíšu, protože přece jen Úhoři jsou velký román, člověk se trošku vyčerpal,“ podotýká k více než sedmisetstránkovému příběhu. „Nabírám teď další inspiraci. Podle toho, co mě zaujme, tím směrem se to bude ubírat, a jestli to bude román zasazený do Česka, nebo do Japonska, nedokážu odhadnout.“

Za debut Probudím se na Šibuji obdržela Cima Cenu Jiřího Ortena i Magnesii Literu. A přečíst si ho mohli i Japonci, protože se dočkal překladu.

„Musíme si uvědomit, že česká literatura je minoritní překladová literatura, ale k lidem, kteří se zajímají o Česko, se ta knížka dostala. Bohužel kniha vyšla zrovna v době covidu, takže nebylo možné dělat autorská čtení, kde by si člověk mohl od čtenářů vyslechnout jejich hodnocení. Ale jsem spokojená, že to – doslova – vyšlo,“ poznamenala autorka.

V Česku pobývala přes prázdniny, zapojila se do festivalu Měsíc autorského čtení, teď se zase vrací do Japonska. Už dříve přiznala, že v Japonsku se jí obvykle stýská po Česku a naopak. Platí to prý stále. „To je takové moje požehání nebo prokletí, ze kterého se asi nedostanu,“ připustila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...