Most! je fenomén, ale bourá předsudky? „Kolik diváků by chtělo Roma za souseda?“ ptá se Renata Berkyová

Během šesti odvysílaných dílů se ze seriálu Most! tvůrčí dvojice Jan Prušinovský a Petr Kolečko stal společenský fenomén. Zda ale bourá zažité stereotypy, zůstává otázkou, říká publicistka a spisovatelka Renata Berkyová. „Zeptejme se diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál skutečně boří předsudky,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Líbí se vám seriál Most!?

Líbí. Nejvíc se mi líbí romské postavy a jejich hlášky. To mi přijde úplně skvělé.

Obecně ve společnosti se ten seriál stal fenoménem. Jak je to mezi Romy?

V České republice žije 250 tisíc Romů, takže nevím, jak je to u všech.

Tak řekněme ve vašem okruhu.

Žiji trochu v nějaké sociální bublině. Část mých kamarádů, přátel a známých sleduje Most! a líbí se jim. A část ne. Jako asi u každého.

8 minut
Renata Berkyová: Je třeba oddělovat seriál a reálný život
Zdroj: ČT24

Odmítají někteří ten seriál, protože se jim nelíbí, jak ztvárňuje některé věci?

Pokud můžu interpretovat některé názory, tak mám pocit, že se nedívají na Most!, protože jim přijde nějakým způsobem primitivní, řekněme, a proto, že tam Romové vystupují jako karikatury jako všechny postavy v Mostě!.

Byl tam nějaký okamžik, kdy vám zmrznul úsměv na tváři, kdy vám ten vtip najednou připomněl něco, co jste třeba sama zažila?

Mnohokrát. Jeden byl v posledním díle, když se Blanka přiznala, že přestože velmi sympatizuje se Snědou tísní (seriálová organizace na podporu Romů – pozn. red.), tak by si nedokázala představit, že bude s nějakým Romem chodit. To mě dost zaskočilo.

Ale jindy se smějete.

Ano, třeba při scéně se psy (skupina Romů z Chanova předstírá, že chce sníst psa hlavní postavy – pozn. red.). To bylo úplně geniální. To je humor, na kterém jsem vyrostla. Přijde mi, že toto je součást naší romské kultury, přesně tento humor.

Napsala jste, že po zhlédnutí seriálu jste měla jasno, ale s vývojem debaty o tom seriálu už tak jasno nemáte. Proč?

Protože mě trochu děsí ta představa a vlastně i zkušenosti, které jsem zažívala po odvysílání některých částí, že některé hlášky nebo postoje část diváků přijme jako něco, co je legitimizuje k tomu, že se se mnou takto mohou bavit. Neodděluje se striktně seriál jako filmový produkt od reálného života.

Jak se to projevuje?

Projevuje se to tak, že zazní vtip o tom, že nějaký dům v Chanově se má považovat za kulturní památku – je to vtip, já jsem se u něj rovněž zasmála, ale v reálném životě nemám důvod se smát, když se někdo se mnou takhle baví. Vy mi rovněž neříkáte, abych „držela úhel“, že ano? Toto bychom měli striktně oddělovat. A druhá věc, kterou jsem psala ve svém komentáři, je ta, že i seriál Most! zobrazuje Romy v nějaké karikaturní roli.

Ale nejen Romy, zobrazuje tak všechny postavy.

Ano, všechny, ale když se bavíme o Romech, tak neznám formát, ve kterém by mohli být Romové zobrazováni jinak než právě stereotypně.

Na druhou stranu ten seriál sleduje 1,7 milionu lidí. Není to šance přes zábavnou formu otevírat problémy, dostávat tyto otázky k lidem, kteří by například na nějaký vážný film o Romech nepřišli?

Ale o jakých vážných tématech bychom se měli bavit, když je to komedie? Nebo satirická komedie, alespoň se tak prezentuje.

Otevírá téma předsudků, otevírá téma soužití dvou etnik, otevírá téma vztahů k sexuálním menšinám. Nevnímáte nějaký potenciál v tomto?

Těžko říct. Napadá mě, pojďme udělat průzkum mezi skoro dvěma miliony diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál Most! skutečně boří předsudky.

Redakčně kráceno. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Renata Berkyová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
před 2 hhodinami

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
před 4 hhodinami

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
před 21 hhodinami

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
před 22 hhodinami

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
včera v 07:05

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025

Po Dýchej přišlo Opatruj, druhé posmrtné album Stypky a Bandjeez

Téměř pět let po předčasném odchodu Davida Stypky vychází jeho druhé posmrtné album. Stejně jako v případě předchozí nahrávky Dýchej i písně z novinky Opatruj Stypka skládal a nahrával s kapelou Bandjeez, ale už je nestihl vydat. Zesnulého skladatele a zpěváka připomenou také příští rok koncerty s filharmonickým doprovodem.
7. 11. 2025

V Divadle Petra Bezruče se hraje fotbal

V ostravském Divadle Petra Bezruče zní baníkovské chorály i tradiční fanouškovský pozdrav. Nová autorská inscenace Baníček, ale, ale, ale uměleckého šéfa souboru Jana Holce spojuje totiž divadelní prostředí a fotbalovou vášeň.
6. 11. 2025
Načítání...