Most! je fenomén, ale bourá předsudky? „Kolik diváků by chtělo Roma za souseda?“ ptá se Renata Berkyová

Během šesti odvysílaných dílů se ze seriálu Most! tvůrčí dvojice Jan Prušinovský a Petr Kolečko stal společenský fenomén. Zda ale bourá zažité stereotypy, zůstává otázkou, říká publicistka a spisovatelka Renata Berkyová. „Zeptejme se diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál skutečně boří předsudky,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Líbí se vám seriál Most!?

Líbí. Nejvíc se mi líbí romské postavy a jejich hlášky. To mi přijde úplně skvělé.

Obecně ve společnosti se ten seriál stal fenoménem. Jak je to mezi Romy?

V České republice žije 250 tisíc Romů, takže nevím, jak je to u všech.

Tak řekněme ve vašem okruhu.

Žiji trochu v nějaké sociální bublině. Část mých kamarádů, přátel a známých sleduje Most! a líbí se jim. A část ne. Jako asi u každého.

Nahrávám video

Odmítají někteří ten seriál, protože se jim nelíbí, jak ztvárňuje některé věci?

Pokud můžu interpretovat některé názory, tak mám pocit, že se nedívají na Most!, protože jim přijde nějakým způsobem primitivní, řekněme, a proto, že tam Romové vystupují jako karikatury jako všechny postavy v Mostě!.

Byl tam nějaký okamžik, kdy vám zmrznul úsměv na tváři, kdy vám ten vtip najednou připomněl něco, co jste třeba sama zažila?

Mnohokrát. Jeden byl v posledním díle, když se Blanka přiznala, že přestože velmi sympatizuje se Snědou tísní (seriálová organizace na podporu Romů – pozn. red.), tak by si nedokázala představit, že bude s nějakým Romem chodit. To mě dost zaskočilo.

Ale jindy se smějete.

Ano, třeba při scéně se psy (skupina Romů z Chanova předstírá, že chce sníst psa hlavní postavy – pozn. red.). To bylo úplně geniální. To je humor, na kterém jsem vyrostla. Přijde mi, že toto je součást naší romské kultury, přesně tento humor.

Napsala jste, že po zhlédnutí seriálu jste měla jasno, ale s vývojem debaty o tom seriálu už tak jasno nemáte. Proč?

Protože mě trochu děsí ta představa a vlastně i zkušenosti, které jsem zažívala po odvysílání některých částí, že některé hlášky nebo postoje část diváků přijme jako něco, co je legitimizuje k tomu, že se se mnou takto mohou bavit. Neodděluje se striktně seriál jako filmový produkt od reálného života.

Jak se to projevuje?

Projevuje se to tak, že zazní vtip o tom, že nějaký dům v Chanově se má považovat za kulturní památku – je to vtip, já jsem se u něj rovněž zasmála, ale v reálném životě nemám důvod se smát, když se někdo se mnou takhle baví. Vy mi rovněž neříkáte, abych „držela úhel“, že ano? Toto bychom měli striktně oddělovat. A druhá věc, kterou jsem psala ve svém komentáři, je ta, že i seriál Most! zobrazuje Romy v nějaké karikaturní roli.

Ale nejen Romy, zobrazuje tak všechny postavy.

Ano, všechny, ale když se bavíme o Romech, tak neznám formát, ve kterém by mohli být Romové zobrazováni jinak než právě stereotypně.

Na druhou stranu ten seriál sleduje 1,7 milionu lidí. Není to šance přes zábavnou formu otevírat problémy, dostávat tyto otázky k lidem, kteří by například na nějaký vážný film o Romech nepřišli?

Ale o jakých vážných tématech bychom se měli bavit, když je to komedie? Nebo satirická komedie, alespoň se tak prezentuje.

Otevírá téma předsudků, otevírá téma soužití dvou etnik, otevírá téma vztahů k sexuálním menšinám. Nevnímáte nějaký potenciál v tomto?

Těžko říct. Napadá mě, pojďme udělat průzkum mezi skoro dvěma miliony diváků, kolik z nich by ubytovalo romskou rodinu nebo kolik z nich by chtělo za souseda Roma, a potom se můžeme bavit o tom, zda seriál Most! skutečně boří předsudky.

Redakčně kráceno. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Renata Berkyová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 11 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 14 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled