Praha – Kubula a Kuba Kubikula, Fimfárum a další české klasiky bojují proti zahraniční literární produkci – kdo u současných dětských čtenářů vyhrává? Zdá se, že domácí autoři knížek pro nejmenší se ztrácejí ve stínu cizojazyčných autorů. Trh s dětskými knihami přetéká vším možným, proč se tedy českým autorům nedaří obstát? A jak ve spleti milionů knih navíc vybrat ten správný příběh, který dětem sedne na míru? Poradí encyklopedie 2 x 101 knih pro děti a mládež, která připomíná českou i světovou klasiku a doplňuje ji současnou tvorbou.
Vánoce za dveřmi a s nimi i nápad darovat dětem knížku. Orientovat se v záplavě ne vždy kvalitní literatury pomáhá nový průvodce 2 x 101 knih pro děti a mládež. Hlavní kritérium je u dětských publikací stále zábava. Bez ní čtenáři většinou ani dílo nedočtou a je úplně jedno, že je plné morálního poselství jako v devatenáctém století. Hranici tohoto „tvrdého vzdělání“ zbořil až Mark Twain, v jehož příbězích děti neměly na starosti nic jiného než hry a legraci.
Rodiče jednadvacátého století však každoročně stojí před těžkým úkolem: Jak vybrat správnou dětskou knížku, která nebude nudit a zároveň nezničí vkus?
Recenzí v novinách s větší produkcí na trhu ubývá, a tak rodiče nejčastěji spoléhají na vlastní úsudek. Mnohdy těží ze zážitků z vlastní četby. Jeden z autorů encyklopedie Pavel Mandys zájemcům o dětskou literaturu radí, aby se před nákupem v knihkupectví minimálně porozhlédli alespoň na internetu. Také je dobré mít povědomí o nakladatelích a tušit, jaký co vydává.
Nesnáze českého autora
Český autor má ale o něco tvrdší podmínky než zahraniční kolegové a u současných dětí tolik neboduje. Mladiství se dnes snaží udržet krok s americkými vrstevníky a čtou tedy totéž co oni (viz. série Stmívání nebo Hunger Games). Mnohdy se navíc jedná o obsáhlé několikadílné série, které vydrží na několik let.
Dobrodružnou literaturu vytlačilo z dětských knihoven za posledních dvacet let hlavně sci-fi a fantasy. Toho je – stejně jako v případě klasické dětské literatury – přehršle. Domácí autoři tohoto žánru se tedy opět potýkají s mezinárodním vkusem mladých čtenářů. Alespoň encyklopedie Pavla Mandyse a spol. by měla pomoci české autory více prosadit.
