Mistr opakujících se motivů Philip Glass koncertuje v Praze

Praha - Proslulý americký skladatel a klavírista Philip Glass vystoupí dnes v pražském Kongresovém centru. Přijede s programem své komorní hudby, při kterém ho doplní také violoncellistka Wendy Sutter, bývalá členka souboru The Bang on a Can "All-Stars", a perkusionista Mick Rossi. V programu zazní sólové klavírní skladby z cyklů Metamorphosis a Etudes, hudba z filmu Naqoyqatsi, část Closing z cyklu Glassworks a skladby pro sólové violoncello z díla Songs and Poems for Cello, které Glass napsal právě pro Wendy Sutter. Zajímavostí je, že tato virtuózní umělkyně hraje na vzácné violoncello, které bylo vyrobeno v roce 1620 v italské Cremoně a které v 17. století hrálo v Sixtínské kapli.

Letos dvaasedmdesátiletý Philip Glass je jeden z nejvlivnějších skladatelů 20. století, průkopník minimalismu v současné vážné hudbě, autor mnoha děl, mezi jinými avantgardních oper Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten, soundtracků k filmům Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a Naqoyqatsi režiséra Godfrey Reggia, autor na Oskary nominované hudby k filmům The Hours, Kundun a Notes On a Scandal, spolupracovník mnoha dalších umělců - od choreografky Twyly Tharp přes režiséra Roberta Wilsona k Allenu Ginsbergovi, od Woody Allena přes Paula Simona až po Davida Bowieho.

Philip Glass se narodil a vyrostl v americkém Baltimoru. Studoval v Chicagu a Aspenu, v Paříži pak u legendární profesorky Nadie Boulanger, kde spolupracoval se sitarovým virtuosem Ravi Shankarem (přepisoval jeho indickou hudbu do západních not), který jeho pozdější tvorbu silně ovlivnil. Do New Yorku se vrátil v roce 1967 a založil Philip Glass Ensemble - soubor sedmi hráčů na klávesy a dechové nástroje. Spoluzaložil také divadelní soubor Mabou Mines. Hudební styl, který Glass rozvinul, byl nazván „minimalismem“ - termínem, který Glass nemá příliš rád. Spíše o sobě mluví jako o skladateli „hudby s opakujícími se strukturami“.

O jeho kompletním díle se naopak jako o minimalistickém rozhodně nedá mluvit - za dvacet pět let Glass složil více než dvacet větších i menších oper, osm symfonií, dva klavírní koncerty, koncerty pro housle, klavír, tympány a saxofonový kvartet, sountracky filmů, houslové kvartety, hudbu pro taneční představení, neustále se rozšiřující dílo pro sólový klavír a varhany. Jeho hudba pro film „Truman Show“ byla oceněna Zlatým Globem, za „The Hours“ získal nejen nominaci na Oskara, ale i na Zlatý Globus a Grammy. Přednáší, vede dílny a pravidelně vystupuje se svým Philip Glass Ensemble.

Wendy Sutter si získala jako violoncellistka světovou proslulost díky virtuóznímu zvládnutí jak klasického, tak i současného repertoáru. Vystupovala v prestižních sálech včetně The Kennedy Center, Avery Fisher Hall či Carnegie Hall. V roce 1994 účinkovala v představení „A Suite of Dances“, duetu pro violoncello a tanečníka Michaila Baryšnikova. Byla členkou mnoha komorních orchestrů, naposledy proslulého Bang on a Can „All Stars“. Nedávno uvedla světovou premiéru díla Philipa Glasse „Songs and Poems for Cello“, které skladatel napsal přímo pro ni.

Mick Rossi - klavírista, perkusionista a skladatel patří k newyorské avantgardní scéně. Jako člen Philip Glass Ensemble nahrával s mnoha významnými a virtuózními hudebníky - například Steven Bernstein, Randy Newman, Mahavishnu Project, Dave Douglas, Eddie Gomez, Vinny Golia a podobně.

  • Philip Glass zdroj: artsmarketing http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/990/98999.jpg
  • Philip Glass - Wendy Sutter zdroj: artsmarketing http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/990/99000.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...