Miro Remo našel lásku pod kapotou. Je to příběh obyčejných lidí, říká o svém dokumentu

Nahrávám video
Miro Remo a Jaroslav Vávra o dokumentu Láska pod kapotou
Zdroj: ČT24

Bývalý horník Jaroslav Vávra má dvě vášně – rychlá auta a svou přítelkyni, autokrosovou řidičku. Jejich snahu o vítězství nejen na dráze, ale i v pomyslném závodě o štěstí sleduje dokument Láska pod kapotou. Snímek Mira Rema po premiéře na festivalu ve Varech vstupuje 16. září do kin. Vznikl v koprodukci České televize.

Miro Remo chtěl – po dokumentech o návratu vězňů do „normálního“ života či o zpěvákovi Richardu Müllerovi – natočit film z prostředí automobilových závodů. „Vůbec jsme nevěděli, kdo bude hlavním hrdinou, měli jsme ale podmínku, že hledáme někoho, kdo bude doslova žít jako o závod. Tedy že bude nejen závodit na dráze, ale i v životních peripetiích,“ podotýká k hledání protagonistů.

Tímto způsobem narazil na Jaroslava Vávru z moravsko-slovenského pohraničí. Bývalého horníka, který ale chtěl být mechanikem. Jaroslavův život zaznamenával dokumentarista tři roky. „Chvíli vám trvá, než člověka obsáhnete,“ vysvětluje.

Jedeme dál

Jaroslav přiznává, že zpočátku bral filmování jako hec a srandu. Kameru prý vůbec nevnímal, protože se ponořil do práce. Remo do filmu zachytil i Jaroslavovy nejbližší. S přítelkyní Jitkou, školní láskou, Jaroslava spojuje láska k autům a závoděním. Pro oba je svět motorů po různých životních kotrmelcích možnost „jet dál“.

Jaroslav po revoluci začal podnikat. „Zpočátku se mu i dobře dařilo, ale nakonec ho dostihla odvrácená strana raného kapitalismu a stejně jako mnozí další se nedokázal plně zorientovat v novém, zuřivě se proměňujícím světě, kde o všem rozhodovaly peníze. Z posledních sil bojoval proti svým dluhům, ale v boji, v němž vzal spravedlnost do svých rukou, ztratil mnoho sil. Odnesla to jeho rodina. Situace se tam v obtížném období destabilizovala a vztahy se vyhrotily, až se rozvedl. Bohužel také ztratil kontakt se svými dětmi,“ nechává Remo nahlédnout do příběhu hlavního aktéra.

Matka glosátorka

Třetí zásadní postavou dokumentu je Jaroslavova matka. Život svého padesátiletého syna svérázně glosuje; podle tvůrců s humorem, který by obstál v komediích o rodině Homolkových nebo Dědictví aneb Kurvahošigutntág.

„Starší ročníky mají někdy pocit, že nemají co ukázat, že tento svět už pro ně skončil, ale já mám pocit, že do filmu přinesla velký nadhled a obrovskou dávku humoru, a ve frustraci, která se tam často objevuje, je takovým osvěžením,“ říká o paní Vávrové filmař.

Jiřina Vávrová z dokumentu Láska pod kapotou
Zdroj: Aerofilms

Běžní lidé s běžnými problémy

Dodává, že Láska pod kapotou je filmem o běžných lidech s běžnými problémy, „daleko od světa celebrit a nabubřelého světa slávy“. Hlavní hrdinové se nicméně do světel reflektorů dostali. V závodním autě a kombinézách přijeli k červenému koberci na festivalu v Karlových Varech, kde se dokument promítal v hlavní soutěži.

„My to tak nevnímáme,“ reaguje Jaroslav Vávra na slávu spojenou s uvedením dokumentu. I když festivalovou atmosféru si prý velmi užil. „Jsme na jižní Moravě, pořád se tu pracuje. Momentálně nám to asi ještě nedošlo,“ dodává.

Z veškeré pozornosti ale přece jen nadšený není. „Novináři mi nevadí, mně pak spíš vadí, že vás kritizuje někdo, kdo neumí ani přibít hřebík. Nebo když o vás někdo napíše, že jste frustrovaný, to není vůbec pravda. Pro mě jsou frustrovaní lidi ti, co to píšou,“ prohlašuje.

Lásku pod kapotou už podle svých slov viděl několikrát. „Myslím, že se to povedlo, je to takový životní torzo,“ zhodnotil. Dokumentarista Miro Remo doplňuje, že diváci mají čekat úsměvný film, ve kterém ale nechybí drama.

Nahrávám video
Trailer: Láska pod kapotou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 23 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...