Čím jiným by mohl výtvarník Milan Knížák oslavit narozeniny než výstavou. V pražské galerii Nová síň ke svým pětasedmdesátinám vypráví výtvarné Příběhy, psané o porevolučním období, jež shrnul do knihy. Výstavní dárek k jubileu připravili svému profesorovi i studenti Akademie výtvarných umění.
Milan Knížák nedělá kompromisy. Kdysi provokoval komunisty, popuzoval i jako šéf Národní galerie, kterou vedl přes jedenáct let. „Světu moc nerozumím, tak co mi zbývá. Buď jsem mimozemšťan, který nechápe, jak se to tady dělá, nebo jsem zkrátka hlupák a nedovedu dohlédnout dokonalosti tohoto světa,“ říká sám o sobě.
Na výstavě Příběhy nebilancuje, obrazy vypovídají především o nefungujících mezilidských vztazích. Na jednom zobrazil i sám sebe. „Jsem žena i muž a zároveň možná ještě jiná postava. Je to obraz člověka s různými vrstvami,“ popsal svůj autoportrét.
Své „vrstvy“ popsal i v nové knize 25 let v pichlavém sametu. Rozmazlené dítě, premiant, student vyhozený z mnoha škol, univerzitní profesor, spisovatel, básník, fotograf… to všechno jsem byl a vším jsem nebyl rád, přiznává. V knize ale už bilancuje – a osočuje. Z kritiky na svou osobu si ovšem příliš nedělá. „Většina těch protestů byly prázdné floskule o ničem. Na to nehodlám reagovat, ať mi najdou konkrétní chybu a já ji rád uznám,“ prohlašuje.
Jeho nedávné odvolání z čela ateliéru intermediální tvorby, který vede od 90. let na AVU, vyvolalo protesty mezi jeho studenty. Jejich učitelem zůstává do konce školního roku. K pětasemdesátinám mu žáci připravili výstavu, jejíž název – (F)Luxus Box – odkazuje k uměleckému hnutí Fluxus, v němž se Knížák také angažoval. Dárek od studentů je v Galerii AVU k vidění jen pár dní, do 24. dubna. Příběhy v Nové síni si lze prohlédnout ale až do 17. května.
