Mezi světlem a stínem. Ekvilibristika Štěpána Grygara

Od každého trochu ze stěžejních témat a okruhů tvorby fotografa Štěpána Grygara přináší jeho nová výstava Štěpán Grygar 12 a 13, kterou do 3. 5. 2013 připravila pražská Fotograf Gallery. Najdeme v ní v souvislosti s Grygarovou tvorbou tolik zmiňovanou vizualitu, civilistní minimalismus i konceptualismus, vše v zajímavé symbióze. Každý ze tří vystavených cyklů řeší vlastní téma vlastním způsobem, přesto dohromady vytvářejí sladěný celek, který přirozeně vyrůstá z předchozí autorovy tvorby a navazuje na ni. Jeho fotografické obrazy jsou výsledkem úsilí zkoumat hranice mezi nahodilostí a stylizací, rozostřit jejich tradiční vnímání a nakonec tyto dva vzdálené světy sobě přiblížit - a je to kompoziční a myšlenková ekvilibristika.

Inscenované fotografii tvořené geometrií barevných ploch je věnován první vystavený cyklus, i když není možné úplně jednoznačně říct, ve kterém momentě která série začíná nebo končí. K vytvoření architektury pozitivně a optimisticky působících obrazů autor využívá kontrastu pětice až šestice teplých a studených barev, přičemž lesk nebo mat jednotlivých prvků způsobuje sotva postřehnutelné jemné změny v ostrosti švů a styčných ploch v jejich bezprostředním okolí. Docílit těchto mikro změn malbou štětcem by bylo mnohem jednodušší.

K minimalistickému období 80. a 90. let a k černobílé fotografii v dosavadní tvorbě Štěpána Grygara odkazuje další série snímků, kde naopak chaos, shluk, neorganizovanost a živelnost materiálu je ponechána svému osudu. Chumel plexi pásků, nebo co to vlastně je, působí jako stlačená pružina, která kreslí ostrou linku nahozenou překotně a bez rozmyslu jedním tahem, ale současně se tato shrnutá, podivuhodně jemná článkovaná hmota stává polem pro hru světel a odrazů. Do popředí vystupuje detail, struktura materiálu a především světelné procesy, které se tam odehrávají.

  • Z výstavy Štěpán Grygar 12 a 13 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Z výstavy Štěpán Grygar 12 a 13 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Zrnitost a neostrost je zkoumána zlatavým světlem a prostupem temnotou se tento lehce nostalgický a jediný barevný akcent na ocase pružiny zkoncentruje v téměř bodové světlo uvnitř chumlu. Chaosu dodá určitou stabilitu a zakotvenost, něco to ale stálo. Jediný další krok a poezie šerosvitu monochromní fotografie stojí před nevratnou změnou. Zejména tento cyklus Štěpána Grygara je podle mě jedinečnou studií hranic v konkrétním i abstraktním smyslu, které slouží autorovu konceptu díla: v prvním cyklu angažuje atraktivní barvy, přesnost, stylizaci a ostrost s jemným prostupem k měkkému rozostření, zde drží kurz nahodilosti a „samovývoje“ na odvrácené straně světla, ke kterému se přibližuje.

Třetí a největší série z výstavy Štěpán Grygar 12 a 13 jsou práce, kdy do přirozené geometrie tvořené horizontálou střech a vertikálou stěn městské zástavby vsouvá „geometrii“ umělou. Není to nová nebo jiná geometrie v pravém slova smyslu; ta původní je zachována. Novým prvkem je působení barvy naopak striktně omezené příkazem linií střech a stěn, které vznikly kdysi, dávno. U této pečlivě vybrané kompozice autor tvrdošíjně opakuje jeden a týž záběr. Ve statickém prostředí je jedinou proměnnou barva, jíž je prosvíceno stále stejné podkroví. Barva je aktivním činitelem, v relativně rychlém sledu obrazů působí jako tvůrce architektury bezprostředně a nutí nás přizpůsobit naše vnímání proměnám noční krajiny města.

  • Z výstavy Štěpán Grygar 12 a 13 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Z výstavy Štěpán Grygar 12 a 13 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Všechny vystavené cykly Štěpána Grygara ve Fotograf Gallery důmyslně pracují se dvěma protikladnými veličinami světla a tmy a tvaru a prostoru, které analyzuje, nechává jejich světy prostupovat, a tak je transformuje. Vytváří víc než realitu; pomocí optiky fotoaparátu, pečlivého plánování každého fotografického obrazu a sledu myšlenek, které uskutečňují zvolený koncept, vytváří autentické umělecké dílo. A to vede autora i nás k novým myšlenkám o povaze dalších hranic světa známého i toho, o kterém dosud nevíme nic. Grygarovo fotografické umění je pak metodou jejich zkoumání.

Štěpán Grygar (* 1955) je absolventem FAMU (1979). Nyní pedagog na stejné univerzitě – vedoucí Ateliéru výtvarné fotografie. Člen Pražského domu fotografie, Asociace profesionálních fotografů České republiky. Žije a pracuje v Praze.

ŠTĚPÁN GRYGAR 12 A 13. Kdy a kde: Fotograf Gallery, Školská 28, Praha 1; do 3. května 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Oscar oceňuje nejlepší filmy. Nejlepší dokument vznikl v dánsko-české produkci

V Los Angeles se udělují ceny Oscar. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Do závěrečného ceremoniálu vstupoval s nejvíce šancemi snímek Hříšníci, jehož šestnáct nominací je rekordem ve stoleté historii Oscarů.
00:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 6 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...