Medvědi mají rádi cyklisty a ženské, říká Václav Chaloupek

Plzeň – Medvědi jsou sice cholerici, ale ze zlého úmyslu člověku neublíží. Režisér známých zvířecích večerníčků Václav Chaloupek se přesto na svých putováních s medvíďaty občas bojí. „Mám strach, aby neublížili někomu cizímu. Oni mají rádi cyklisty a ženské, protože si holí nohy. A oni ty nohy můžou cumlat,“ směje se Chaloupek, který v současnosti dokončuje další medvědí seriál.

Tentokrát však nepůjde o večerníček, nýbrž o osmnáctidílný svérázný cestopis pro celou rodinu, který bude, jak říká Chaloupek, poznávací, přírodní a zábavný. „Hlavní idea celého pořadu je ukázat hezká místa u nás. Já jsem v roli rodičů a medvědi v roli dětí,“ vysvětluje zkušený chovatel, který již točil s vydrou, vlky, liškou nebo bažanty.

  • Hrdiny nového pořadu Méďové na cestách, který opět vzniká za spolupráce s Českou televizí, jsou medvíďata Martin a Agáta. Chaloupek s nimi během jara a léta procestoval mimo jiné Český kras, Šumavu, Pálavu nebo Krkonoše. Od začátku dubna navštívili přes šedesát lokalit a ujeli 21,5 tisíce kilometrů, aby se medvědí tuláci mohli divákům předvádět na nejkrásnějších místech Česka.

„Rodiče a děti by si po zhlédnutí měli říct, jé, tam by to mohlo být hezké, tam bychom se mohli podívat,“ přeje si filmař, který s medvědy pracuje již potřetí. Oceňuje především jejich vynikající herecké schopnosti. Scénář přitom spočívá hlavně v improvizaci. Hyperaktivní medvíďata se nerada omezují, a štáb musí být proto velmi pohotový. Navzdory veškeré pozornosti nelze zachytit všechno. Nejhezčí scény jsou ty, které jsme nenatočili," vyjadřuje Chaloupek pocity asi většiny filmujících rodičů.

Medvědi jsou čím dál rychlejší

Kolik kilometrů letos s medvíďaty urazil pěšky, Chaloupek zatím nespočítal. Dobře si však pamatuje, jak rázoval s dnes již populární medvědí trojkou Vojtou, Kubou a Matějem. „U prvních medvědů jsem věděl, že jsem s nimi nachodil asi 1500 kilometrů. To bylo v roce 2000. V roce 2003 jsem měl druhé medvědy a také jsem s nimi hodně chodil. Teď mám třináct let po těch prvních už třetí a zjišťuju, že ti medvědi jsou čím dál rychlejší a já jim čím dál méně stačím,“ vtipkuje letos čtyřiašedesátiletý filmař.

Skutečností je, že medvědi jsou přes svou zjevnou zavalitost opravdu zdatnými běžci, a to jak vytrvalci, tak i sprintery. Chaloupek vzpomíná, jak méďa Kuba kdysi vyplašil v pasece tři kusy srnčího, a i když srnka utekla na čtyřicet metrů, on ji přesto dohonil a zadávil. „Srnčí se vyhýbá stromkům, vysoké trávě, ale medvěd běží jako tank.“

Dospělý medvěd umí běhat rychle jako kůň, do výše deseti metrů na strom vyšplhá za deset vteřin a jednou ranou dokáže složit krávu. Režisér se přesto často a rád tváří v tvář setkává i se svými dávno odrostlými herci. Klíčový je podle něj respekt k osobnosti ochlupeného bližního: „Každé zvíře, které poznám, je pro mne osobnost. Strach nemám. Ze všech zvířat mám ale respekt. Lidé bez respektu leží v špitálu.“

Jinou cestou než Berousek

Chaloupek sice přiznává, že i jeho medvědi několikrát pokousali, ale nepřikládá tomu valnou váhu vzhledem k přirozené medvědí nátuře. „Všude po rukách mám škrábance a jizvy, ale oni to nedělají ve zlém úmyslu, medvěd je prostě povahově cholerik. V jedné vteřině vybuchne a za tři vteřiny na to zapomene,“ popisuje Chaloupek medvědí mravy.

Jisté obavy jsou však samozřejmě na místě. „Občas, když se nikdo nedívá, si vezmou moji ruku do tlamy a mně běhá mráz po zádech, aby se ten druhý nenaštval a nechtěl se s ním o tu ruku přetahovat,“ říká Chaloupek o svých prvních svěřencích, a to zrovna v době, kdy se známý cirkusák Jiří Berousek léčí ze zranění, které mu způsobil rozzuřený medvěd.

Nejkrásnější záběry jsou pak výsledkem spontánního medvědího projevu.
Zdroj: ČT24/Jan Langer

„Četl jsem rozhovor s Berouskem a je vidět, že tomu rozumí a ve většině věcí s ním souhlasím. Ale naše cesty se zvířaty jdou každá na jinou stranu. Oni používají drezůru a potřebují, aby medvědi něco uměli. Moje drezůra je, aby mě brali za mámu a chovali se přirozeně,“ komentuje to Chaloupek, který rád říká, že je po letech už zkušenou medvědicí.

Kapitán Martin Straka

Medvíďata Martina a Agátu si od soukromého chovatele přivezl letos v únoru a od té doby je vychovává ve své hájovně na jižním Plzeňsku jako jejich „máma“ na plný úvazek. Jména dostali méďové na počest plzeňského hokeje, konkrétně podle kapitána Martina Straky a jeho dcerky, neboť Chaloupek patří mezi srdcové fanoušky.

  • „Hokeji jsem propadl, je to pět let, když se Martin Straka vrátil z Ameriky,“ vysvětluje Chaloupek. Prozradil, že kromě Straky obdivuje třeba Tomáše Vlasáka nebo rváče Radka Dudu. „Já mam takové typy rád, mně se líbí, jaký je to provokatér.“

Osmnáct dílů po deseti minutách nového seriálu Méďové na cestách se objeví na obrazovce již brzy. To však rostoucí medvědy nijak nevzrušuje a zajímají se raději o to, co si dát dobrého k snědku. „Teď žerou hlavně ovoce, jablka, mrkev a sladké rohlíky z plzeňských pekáren,“ usmívá se jejich režisér i medvědice.

Na nových internetových stránkách Decko.cz mohou po zahájení vysílání seriálu děti i rodiče nahlédnout do Lexikonu Déčka, kde se mohou něco dozvědět o různých druzích medvědů, později přibyde i zvířecí videopexeso.

První medvědí sourozence měl Chaloupek před 13 lety a natočil s nimi večerníček Méďové. Vojta, Kuba a Matěj dnes žijí ve výběhu v Berouně, desetiletí sourozenci Honzík a Eliška, hrdinové dalších večerníčků, našli domov v plzeňské zoo. Martin a Agáta na podzim zřejmě zamíří na Točník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...