Medě Mládkové je 95. „Muzeum už pro mě moc neznamená,“ říká

Praha - V pražském Muzeu Kampa se koná den otevřených dveří. Jeho zakladatelka Meda Mládková dnes totiž slaví 95. narozeniny - narodila se 8. září 1919. Návštěvníci si můžou prohlédnout díla Františka Kupky a Otto Gutfreunda. Muzeum v Sovových mlýnech Meda Mládková otevřela v roce 2003, aby tu vystavovala sbírku moderního umění, kterou shromáždila se svým mužem. Sama ale tvrdí, že muzeum už pro ni dnes moc neznamená. Je pro ni ale domovem, v němž bydlí.

Lidé si dnes mohou zcela zdarma prohlédnout v Muzeu Kampa dílo českého kubistického sochaře Otty Gutfreunda  a především pak obrazy průkopníka abstraktního umění Františka Kupky. Právě toho pomohla Meda Mládková objevit nejen pro české publikum. Sama se s ním setkala a na umělce vzpomíná dodnes. „Bylo to pro mě zjevení (…) Vešla jsem ke Kupkovi do ateliéru a vůbec jsem nemohla několik dní spát, jak mě to umění vzrušilo,“ říká.

Sbírka Medy Mládkové čítá dvě stě děl Kupky, což ji činí největší soukromou sbírkou tohoto autora na světě. Většina z nich našla svůj nový domov v pražských Sovových mlýnech, které Mládková zrekonstruovala a vytvořila v nich výstavní prostory. Dnes jsou symbolem jejího celoživotního díla. Spravuje také sbírku středoevropského moderního umění, která zahrnuje práce Jiřího Koláře, Karla Malicha, Stanislava Kolíbala nebo Karla Nepraše.

A proč vlastně Meda Mládková Muzeum Kampa založila? „Vždycky jsem myslela na mého manžela. Pro něj bylo důležité udělat něco pro Československo, pro svoji zemi, kterou tak miloval, ale už nemohl, už byl nemocný,“ poznamenala Mládková. „Takže jsem to pak dělala ve vzpomínce na něj.“

Můj báječný život: Scénář jak pro hollywoodský film

Za týden bude na slavnostním večeru představena i kniha o životě Mládkové Můj báječný život, kterou sestavil novinář Ondřej Kundra. Lidem nabídne pohled do všech životních peripetií, kterými si slavná mecenáška umění musela projít. „Její život je zajímavý a, jak někdo vtipně napsal, možný scénář pro budoucí film, který by třeba v Hollywoodu někdo mohl natočit,“ poznamenal Jiří Pospíšil, který Muzeum Kampa spravuje. 

Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách do rodiny sládka. Po válce odešla studovat ekonomii do Švýcarska a v cizině už zůstala. „Když jsem žila ve Švýcarsku, tak jsem si vydělávala na studia tak, že jsem tancovala ve všech velkých hotelích,“ vypráví Mládková. V Paříži později vystudovala umění a založila první české exilové nakladatelství Edition Sokolova podle svého rodného jména.

Nedlouho nato potkala dva muže, kteří jí změnili život: svého manžela a významného ekonoma Jana Mládka a celoživotního přítele a malíře Františka Kupku. Poté přesídlila do Spojených států a pomáhala zde krajanům - přispívala k šíření děl českých spisovatelů a novinářů, později se rozhodla sbírat díla českých umělců. Od roku 1989 hledala v Praze prostory vhodné pro vytvoření muzea moderního umění, aby mohla své sbírky zpřístupnit veřejnosti. Muzeum Kampa se od svého otevření v roce 2003 stalo významnou kulturní institucí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
před 16 hhodinami

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...