Matyáš Bernard Braun: Sv. Juda Tadeáš

Alegorické sochy ctností a neřestí, jež zdobí známý Hospital Kuks a představují špičku evropského barokního sochařství v plenéru, jsou asi nejznámějším dílem Matyáše Bernarda Brauna. Krom nich je za symbol jeho tvorby považováno i dílo Sv. Juda Tadeáš, které můžeme spatřit v pražské Národní galerii. Na soše apoštola lze ukázat všechny základní znaky Braunova řezbářského umění, kterými se tak vylučoval z dosavadního domácího prostředí, překvapoval a fascinoval.

V roce 1929 zjistil Karel Bořivoj Mádl, že socha, kterou tehdy nalezl v prostorách Klementina, nepochází z tohoto sídla staroměstských jezuitů, ale z kdysi nedaleko stojícího farního kostela Panny Marie na Louži. Socha sv. Judy Tadeáše je tak jen jedním fragmentem z mnohem bohatší výzdoby kostela.

Zároveň jde o jednu z mála řezeb, o nichž se dá s jistou nadsázkou tvrdit, že vznikla ještě Braunovou vlastní rukou. Pár let nato už nebyl schopen zvládat obrovské množství práce, které se na jeho dílnu valilo, svěřoval ji tak rovněž svým tovaryšům a učedníkům. Nejenom o anatomických detailech díla jedné z nejvýznamnějších osobností období baroka pohovoří kurátor Tomáš Hladík.

18 minut
Národní galerie v Praze nikdy nezavírá - Sv. Juda Tadeáš
Zdroj: ČT24

Tomáš Hladík je vedoucím Sbírky starého umění, oddělení českého umění. Vystudoval obory dějiny umění – historie na Filozofické fakultě UK v Praze (1978). V Národní galerii se věnuje sochařství období renesance a baroka; současně se podílel na přípravách výstav barokního umění v Čechách (Praha 2001, Lille 2002/2003, Praha 2010/2011).

Český sochař a řezbář tyrolského původu Matyáš Bernard Braun (1684–1738) se tradičnímu sochařství vyučil v Salzburgu a za svého pobytu v Itálii se seznámil s barokní tvorbou Gianlorenza Berniniho a renesančním uměním Michelangela Buonarrotiho. Kolem roku 1710 se natrvalo usadil v Praze.

Hned jeho první socha Vidění Sv. Luitgardy pro Karlův most mu získala obdiv Pražanů i velké množství nových zakázek. Podílel se například na výzdobě kostela sv. Klementa v Klementinu, Černínského paláce na Hradčanech nebo již zmiňovaného špitálu v Kuksu.

Další díl z cyklu Národní galerie nikdy nezavírá přineseme opět v neděli 20. května. Společně s Tomášem Hladíkem se podíváme na další autentickou Braunovu sochu z jeho pražské dílny - Ukřižovaný z kláštera v Plasích. Všechny předešlé díly naleznete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...