Marketa Lazarová jako nová

Karlovy Vary – V rámci karlovarského festivalu se uskutečnila světová premiéra digitálně zrestaurované kopie filmu Marketa Lazarová. Magda Vášáryová, hlavní představitelka snímku, který v roce 1967 podle románové předlohy Vladislava Vančury dotočil František Vláčil, promítání osobně uvedla. Spolu s ní do Varů přijel i její manžel, slovenský herec Milan Lasica. Filmoví historici a kritici považují Marketu Lazarovou za jedno z nejdůležitějších děl československé kinematografie. „To nikdo nemohl tehdy tušit,“ poznamenala Vášáryová v rozhovoru pro ČT24.

„Po několika promítáních šel do trezoru, zůstal tam dvacet let a po tu dobu nikdo o Marketě Lazarové neřekl ani slovo,“ podotkla herečka, která o úspěchu Vláčilova snímku slyšela až v roce 1980. „Konečně mě pustili ven na zkoušky do Paramountu, s Meryl Streepovou jsme 'se bily' o Sophiinu volbu. Tehdy mě vzali do sanfranciského filmového institutu, a když jsem vešla dovnitř, byla tam velká fotografie z Markety Lazarové. Řekli mi, že Marketu považují za jeden z nejlepších historických filmů světové kinematografie, a já byla velmi překvapená.“

Při natáčení Markety Lazarové bylo Vášáryové šestnáct, měla za sebou jeden dětský snímek. Vláčil ji objevil v registru filmových ateliérů v bratislavské Kolibě. Podle ní na ni upozornily zřejmě fotografie, na nichž měla metr dlouhé blonďaté vlasy.

Nahrávám video
Rozhovor s Magdou Vášáryovou
Zdroj: ČT24

„Bylo to velmi náročné. Ještě jsem nebyla herečka, neměla jsem vybudované mechanismy, abych nedovolila prostředí mě tak ovlivnit. Přišla jsem z malého města a najednou jsem natáčela s tak velkou osobností, jako byl Vláčil,“ vzpomíná Vášáryová.

S režisérem se opět potkala koncem 90. let, kdy s ním pro filmový dokument natočila rozhovor. „To už byla vlastně rozmluva dvou dospělých lidí. Do té doby jsem pana Vláčila neviděla. Nestýkali jsme se a on se mnou dokonce 20 let ani nemluvil. Nevím vlastně proč – byl to zvláštní člověk,“ podotkla Vášáryová.

Hereckou dráhu opustila před dvěma desítkami let. Jako velvyslankyně zastupovala Československo v Rakousku a později Slovensko v Polsku. V současnosti je poslankyní slovenského parlamentu.

Digitalizace Markety Lazarové

Film Marketa Lazarová vyčistilo z iniciativy karlovarského festivalu pražské studio UPP. „Vytváříme identickou kopii toho, co autoři v šedesátých letech vytvořili. Odstraňujeme všechna poškození na pásu. V žádném případě nezasahujeme do původního díla, nevylepšujeme ho,“ vysvětlil na stránkách MFF KV technický ředitel UPP Ivo Marák.

Restaurátoři měli k dispozici nejen verzi filmu autorizovanou Františkem Vláčilem, ale i negativ. Film naskenovali a odstranili nečistoty a škrábance, které na filmu zanechal čas. Nejvíce poškozený byl začátek a konec filmového pásu. V poslední fázi odstraňovali optické zkreslení a zvukové lupance, zvuk ale zůstal v původním monoformátu.

Zrestaurování Markety Lazarové stálo bezmála dva miliony korun. Investice festivalu a ministerstva kultury se ale může velmi rychle vrátit. Festivaly a televize totiž dosud Vláčilův epos opomíjeli, a to právě kvůli nízké technické kvalitě.

Jaký je rozdíl mezi filmem a Karlštejnem? Žádný

Digitalizace Markety Lazarové přistoupilo ministerstvo kultury k dlouhému procesu obnovy dalších vybraných děl české kinematografie. V první fázi má být digitalizováno zhruba dvě stě snímků. Proces bude trvat zhruba čtyři roky a státní pokladnu může přijít až na půl miliardy korun.

Podle Ivo Maráka se i přes finanční nákladnost takový projekt pozornost zaslouží: „Třeba od Karlštejnu taky nemůžete očekávat, že se jeho oprava úplně finančně vrátí, ale je věcí kulturní vyspělosti o něj pečovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...