Markéta Baňková - objev Litery v říši fyziky

Praha – Spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková sama říká, že se o fyzice naposledy učila na základní škole, její první vydaná kniha přitom přibližuje fyzikální zákony, včetně náročných témat, jako je kvantová mechanika nebo teorie relativity. I když ne všichni odborníci prý popularizaci vědy na úkor jistého zjednodušení vítají, Baňková byla za knížku bajek nazvanou Straka v říši entropie označena knižními cenami Magnesia Litera objevem roku 2010.

Bajky vznikaly čtyři roky. Začínající spisovatelka je původně psala pro své malé děti, určeny jsou ale i starším dětem a rodičům, kteří současně hledají knihu pro sebe. „Také mi ze začátku vytýkali, že není jasné, pro koho je kniha určena. Ale mně připadalo, že je to možná právě dobré, je taková rodinná,“ dodává Baňková.

„Chtěla jsem především dětem zprostředkovat pomocí pohádek svět, jaký je. Trochu je připravit na to, že pohádky nejsou jen o krásných princeznách a udatných princích, kteří šťastně žijí až do smrti,“ vysvětluje autorka, co bylo jedním z prvních podnětů k jejímu knižnímu debutu. Zvířata v bajkách luští záhady existence a fungování světa – gravitaci, zakřivení světa, kvantovou neurčitost, zákon setrvačnosti, ale i lásku, manželství s alkoholikem nebo plastické operace.

Nahrávám video
Rozhovor s Markétou Baňkovou
Zdroj: ČT24

„Říše vědy“ a „říše umění“

Fyzikální zákony přibližuje Baňková humornou formou. Při přípravě knihy konzultovala jednotlivá témata i s odborníky. „Zjistila jsem, že co fyzik, to jiný názor na fyziku,“ prozradila při přebírání Litery za objev roku. Při psaní knihy se snažila o kompromis mezi odborným výkladem a výkladem, v němž by se fyzikální zákony daly pochopit selským rozumem. „Jde o to, aby míra zjednodušení nebyla úplně zavádějící. Protože, samozřejmě, snažit se vysvětlit kvantovou mechaniku na deseti stránkách je skoro nemožné, ale je možné se ji pokusit aspoň přiblížit,“ domnívá se Baňková.

Během čtyřleté práce na knize se ona sama prý vědě určitě přiblížila, přestože „říše umění“ (jako vystudovaná výtvarnice bajky doprovodila i vlastními ilustracemi) s „říší vědy“ zdánlivě mnoho společného mít nemůže. „Vědci musí být často stejně kreativní jako umělci, musí mít představivost. Například Einstein musel mít neuvěřitelnou fantazii, aby si mohl představit to, co my máme vůbec problém pochopit,“ říká. „A jak umělci, tak vědci se musí umět podívat na věci novým pohledem.“

Ten by v případě Straky v říši entropie mohl nabídnout projekt Listování, cyklus scénických čtení. Jak uvádí autorka na svých stránkách, scénické zpracování její knihy bude v premiéře uvedeno v květnu tohoto roku v Brně. Poté se představí i v dalších městech: v Praze, Českých Budějovicích, v Havlíčkově Brodě a i v Bratislavě.

Markéta Baňková

(* 1969) – vystudovala AVU v Praze, kde se narodila a kde také žije. Je průkopnicí oboru net art, zabývá se fotografií, interiérovým designem, filmem a grafikou. Na internetu v roce 1997 publikovala výtvarně literární experiment Město.html, v roce 1999 průvodce „emocionálním městem“ New York City Map (nycmap.com) a v roce 2004 Čáranice-Scribble, koláž vlastních kreseb, které automaticky reagují na stále se měnící obsah webové stránky CNN. Straka v říši entropie je její první vydaná kniha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...