Markéta Baňková - objev Litery v říši fyziky

Praha – Spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková sama říká, že se o fyzice naposledy učila na základní škole, její první vydaná kniha přitom přibližuje fyzikální zákony, včetně náročných témat, jako je kvantová mechanika nebo teorie relativity. I když ne všichni odborníci prý popularizaci vědy na úkor jistého zjednodušení vítají, Baňková byla za knížku bajek nazvanou Straka v říši entropie označena knižními cenami Magnesia Litera objevem roku 2010.

Bajky vznikaly čtyři roky. Začínající spisovatelka je původně psala pro své malé děti, určeny jsou ale i starším dětem a rodičům, kteří současně hledají knihu pro sebe. „Také mi ze začátku vytýkali, že není jasné, pro koho je kniha určena. Ale mně připadalo, že je to možná právě dobré, je taková rodinná,“ dodává Baňková.

„Chtěla jsem především dětem zprostředkovat pomocí pohádek svět, jaký je. Trochu je připravit na to, že pohádky nejsou jen o krásných princeznách a udatných princích, kteří šťastně žijí až do smrti,“ vysvětluje autorka, co bylo jedním z prvních podnětů k jejímu knižnímu debutu. Zvířata v bajkách luští záhady existence a fungování světa – gravitaci, zakřivení světa, kvantovou neurčitost, zákon setrvačnosti, ale i lásku, manželství s alkoholikem nebo plastické operace.

Nahrávám video

„Říše vědy“ a „říše umění“

Fyzikální zákony přibližuje Baňková humornou formou. Při přípravě knihy konzultovala jednotlivá témata i s odborníky. „Zjistila jsem, že co fyzik, to jiný názor na fyziku,“ prozradila při přebírání Litery za objev roku. Při psaní knihy se snažila o kompromis mezi odborným výkladem a výkladem, v němž by se fyzikální zákony daly pochopit selským rozumem. „Jde o to, aby míra zjednodušení nebyla úplně zavádějící. Protože, samozřejmě, snažit se vysvětlit kvantovou mechaniku na deseti stránkách je skoro nemožné, ale je možné se ji pokusit aspoň přiblížit,“ domnívá se Baňková.

Během čtyřleté práce na knize se ona sama prý vědě určitě přiblížila, přestože „říše umění“ (jako vystudovaná výtvarnice bajky doprovodila i vlastními ilustracemi) s „říší vědy“ zdánlivě mnoho společného mít nemůže. „Vědci musí být často stejně kreativní jako umělci, musí mít představivost. Například Einstein musel mít neuvěřitelnou fantazii, aby si mohl představit to, co my máme vůbec problém pochopit,“ říká. „A jak umělci, tak vědci se musí umět podívat na věci novým pohledem.“

Ten by v případě Straky v říši entropie mohl nabídnout projekt Listování, cyklus scénických čtení. Jak uvádí autorka na svých stránkách, scénické zpracování její knihy bude v premiéře uvedeno v květnu tohoto roku v Brně. Poté se představí i v dalších městech: v Praze, Českých Budějovicích, v Havlíčkově Brodě a i v Bratislavě.

Markéta Baňková

(* 1969) – vystudovala AVU v Praze, kde se narodila a kde také žije. Je průkopnicí oboru net art, zabývá se fotografií, interiérovým designem, filmem a grafikou. Na internetu v roce 1997 publikovala výtvarně literární experiment Město.html, v roce 1999 průvodce „emocionálním městem“ New York City Map (nycmap.com) a v roce 2004 Čáranice-Scribble, koláž vlastních kreseb, které automaticky reagují na stále se měnící obsah webové stránky CNN. Straka v říši entropie je její první vydaná kniha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...