Malíř světla a mlhovin. Zemřel Zdeněk Hajný

Praha - Ve věku 72 let zemřel český malíř, grafik a psycholog Zdeněk Hajný. V neděli to oznámila Ema Krulíková-Hajná, ředitelka galerie Cesty ke světlu, kterou v roce 1994 výtvarník založil a kde své práce vystavoval. Hajný maloval díla s duchovní tematikou, jeho obrazy zaplňovaly andělské bytosti, barevné mlhoviny a světelné zdroje.

Zdeněk Hajný se narodil v učitelské rodině. V letech 1956 až 1959 studoval na střední škole ve Vsetíně. Potom nastoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně, dnes Mendelovu univerzitu v Brně. Svá ekonomická studia dovršil v roce 1964.

V letech 1964 až 1967 pracoval jako ekonom a učitel na Berounsku. Ve volném čase maloval a externě vyučoval psychologii. V letech 1968 až 1970 působil ve funkci odborného pedagoga v Institutu pro vzdělávání pracovníků v zemědělství.

Představy kosmického dění, vířivých pohybů 

Je autorem a spoluautorem odborných publikací v oboru aplikované psychologie. Psychologii vystudoval i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabýval se psychologickou problematikou tvořivosti v umění, multimediálním působením umění, psychotronickými nebo mezilidskými fenomény tvůrčího projevu.

Zdeněk Hajný se svými obrazy
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Malování se věnoval od poloviny šedesátých let, od roku 1983 profesionálně. Jeho dílo našlo své místo i v některých sakrálních prostorách a bylo mnohokrát použito jako obrazový doprovod řady vědeckých, duchovních, hudebních, filmových a jiných publikací a pořadů. V roce 1994 založil na Praze 4 Galerii Cesty ke světlu.

Jeho dílo je zastoupeno v mnoha galerijních i soukromých sbírkách. „Je umělcem, jehož básnické dispozice nás přenášejí výhradně do světa snů a představ, ovládaných však přírodními zákony pohybu hmot viděnými z perspektiv našeho místa ve vesmíru. Jeho obrazy v nás vyvolávají představy kosmického dění, vířivých pohybů a barevných mlhovin, v ničem neunikajících skutečným vesmírným jevům,“ napsal historik umění František Dvořák.

Podívejte se na stránky Galerie Cesty ke světlu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...