Magnesia Litera vybrala nominace na nejlepší knihy roku 2021. V próze ji přitahuje rozpadající se svět

Nahrávám video

Rekordní počet knižních titulů – více než pět set – se přihlásilo do cen Magnesia Litera za rok 2021. Do nominací z nich poroty vybraly tři desítky. Vítěze v próze, poezii, knihách pro děti a mládež, publicistice či nakladatelském činu vyhlásí pořadatelé 10. dubna v přímém přenosu České televize.

Na nejlepší prózu je už tradičně nominován dvojnásobný počet titulů oproti ostatním kategoriím. Magnesia Litera se tak snaží čtenářům pomoci, aby se snáze zorientovali v záplavě knižní produkce.

Za přečtení podle porotců stojí například existenciální román Stanislava Bilera. Hlavní hrdina jeho Destrukce je učitel, který před složitostí světa prchne na vesnici, místo klidu ale odhaluje svět v rozpadu. Podobně Zuzana Říhová v románu Cestou špendlíků nebo jehel na příběhu manželů hledajících cestu z vlastní krize útěkem z Prahy do pohraničí zpracovává témata konfliktu přírody a civilizace, města a venkova.

Kateřina Rudčenková v knize Amáliina nehybnost popisuje několik let v životě ženy, které pomalu utíká možnost stát se matkou a řešení hledá v psychoterapii a cestování. Simona Bohatá se zase v knize Klikař Beny vrací do osmdesátých let minulého století, do rozpadajícího se světa dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin mezi bizarní postavy, které ho obývají.

Irenu Douskovou proslavil Hrdý Budžes, v němž normalizaci nahlížela skrze dětské vnímání. Nominaci na Magnesii Literu získala nyní za povídkový soubor Konec dobrý. Odehrává se v časovém rozpětí od roku 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost.

Spisovatel a novinář Štěpán Kučera soutěží se svým druhým románem Největší lekce Dona Quijota, v němž propojuje minulé příběhy s dnešními. Málo známé střípky o zajetí spisovatele Miguela de Cervantes v Alžíru i o jeho vrcholném románu propojil s tématem sebedestrukce civilizací.

Próza českého spisovatele se objevila i v nominacích na nejlepší překlad. Winterbergovu poslední cestu totiž Jaroslav Rudiš napsal německy, do češtiny ji nepřeložil on, ale Michaela Škultéty. Ocenění za překlad můžou získat také Michael Alexa a Michala Benešová, kteří se popasovali s rozsáhlým paralelním světem v knize Led od polského spisovatele Jacka Dukaje. Třetí nominovaný Petr Onufer provedl čtenáře surreálným vírem v příběhu Perník od britské prozaičky Helen Oyeyemiové.

obrázek
Zdroj: ČT24

Litera za poezii našla nominace ve čtvrté sbírce Kláry Goldstein Falkenfrau, v reflexivní lyrice Předkové kostí od Josefa Hrdličky a v epických básních, které překladatel a básník Vladimír Mikeš zastřešil v názvu otázkou Odkud to přichází?

Z loni vyšlých knih pro děti a mládež se podle Magnesie Litery vyplatí sáhnout například po nápadité encyklopedii Ruka, kterou sestavila umělecká organizátorka, literární redaktorka a autorka naučných knížek pro nejmenší Magda Garguláková. Další z nominovaných Marka Míková vylíčila příběh Kabátu a kabelky v Praze liduprázdné kvůli nouzovému stavu. Tereza Říčanová v příběhu Kráva Říčanová pokračovala ve volné sérii alb komentujících život její rodiny na statku poblíž Pelhřimova.

O titul nakladatelský čin roku 2021 soutěží publikace Lipnická bible. „Štít víry v neklidných časech pozdního středověku“ připravil k vydání kolektiv autorů pod vedením historiků Lucie Doležalové a Karla Pacovského. Nakladatelským činem se mohou stát i fotograficko-literární Hranice lásky založené na uměleckém výzkumu fotografky Dity Pepe. A za čtivé a srozumitelné podání vědeckého bádání je nominována celá ediční řada Zip vycházející pod hlavičkou nakladatelství Argo a Dokořán.

V publicistice vynikl hudební publicista Pavel Klusák, když v knize Gott: Československý příběh zasadil osud popové hvězdy do patřičného kontextu. Michal Plzák a Lucie Vopálenská by si podle porotců cenu zasloužili za dvacet šest rozhovorů o posledních věcech člověka v knize Pro smrt uděláno. Ještě před invazí Ruska na Ukrajinu se do výběru dostal Mrazík s pendrekem, tedy pohled publicisty Alexandar Mitrofanova na současné Rusko.

Gott – československý příběh
Zdroj: ČT24

Své tři kandidáty našla i Litera za naučnou literaturu. Umělecká kritička Martina Pachmanová se v obsáhlé publikaci Civilizovaná žena zaměřila na paralelní procesy modernizace a ženské emancipace. Zasloužilý entomolog Jan Ždárek v knize Ohroženi hmyzem? na odborné úrovni popularizuje nejnovější informace v oboru. Historik Jaroslav Rokoský na rekonstrukci Útěku z Lepoldova vystavěl sondu do československé společnosti padesátých let dvacátého století.

Nadějné debuty objevila Magnesia Litera v básnické sbírce Nely Bártové Na konci chodby je ráno, v psychologické novele s fantaskními prvky Chlapec s rybí hlavou od Elišky Beranové a v Neskutečném příběhu Anežky České. Osud světice, jak „se asi nemohl stát“, vypráví Tereza Dobiášová.

Literární ceny i letos pokračují ve výběru blogu roku. I když blogem je formou z nominované trojice pouze Puberťačka před důchodem. Hana Vondráčková příspěvky začala psát jako „ventil“ při péči o matku s Alzheimerem. Magnesia Litera upozorňuje rovněž na facebookové Řecké štěstí, o něž se dělí Kateřina Panou, Češka žijící dlouhá léta v Řecku; a Twitter Frau Schischma, kde fiktivní dcera uničovského starosty Johanna Schischma „sdílí“ své deníkové zápisky z roku 1922.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 9 mminutami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 2 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled