Magnesia Litera vybrala nominace na nejlepší knihy roku 2021. V próze ji přitahuje rozpadající se svět

Nahrávám video
Magnesia Litera prozradila nominace za rok 2021
Zdroj: ČT24

Rekordní počet knižních titulů – více než pět set – se přihlásilo do cen Magnesia Litera za rok 2021. Do nominací z nich poroty vybraly tři desítky. Vítěze v próze, poezii, knihách pro děti a mládež, publicistice či nakladatelském činu vyhlásí pořadatelé 10. dubna v přímém přenosu České televize.

Na nejlepší prózu je už tradičně nominován dvojnásobný počet titulů oproti ostatním kategoriím. Magnesia Litera se tak snaží čtenářům pomoci, aby se snáze zorientovali v záplavě knižní produkce.

Za přečtení podle porotců stojí například existenciální román Stanislava Bilera. Hlavní hrdina jeho Destrukce je učitel, který před složitostí světa prchne na vesnici, místo klidu ale odhaluje svět v rozpadu. Podobně Zuzana Říhová v románu Cestou špendlíků nebo jehel na příběhu manželů hledajících cestu z vlastní krize útěkem z Prahy do pohraničí zpracovává témata konfliktu přírody a civilizace, města a venkova.

Kateřina Rudčenková v knize Amáliina nehybnost popisuje několik let v životě ženy, které pomalu utíká možnost stát se matkou a řešení hledá v psychoterapii a cestování. Simona Bohatá se zase v knize Klikař Beny vrací do osmdesátých let minulého století, do rozpadajícího se světa dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin mezi bizarní postavy, které ho obývají.

Irenu Douskovou proslavil Hrdý Budžes, v němž normalizaci nahlížela skrze dětské vnímání. Nominaci na Magnesii Literu získala nyní za povídkový soubor Konec dobrý. Odehrává se v časovém rozpětí od roku 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost.

Spisovatel a novinář Štěpán Kučera soutěží se svým druhým románem Největší lekce Dona Quijota, v němž propojuje minulé příběhy s dnešními. Málo známé střípky o zajetí spisovatele Miguela de Cervantes v Alžíru i o jeho vrcholném románu propojil s tématem sebedestrukce civilizací.

Próza českého spisovatele se objevila i v nominacích na nejlepší překlad. Winterbergovu poslední cestu totiž Jaroslav Rudiš napsal německy, do češtiny ji nepřeložil on, ale Michaela Škultéty. Ocenění za překlad můžou získat také Michael Alexa a Michala Benešová, kteří se popasovali s rozsáhlým paralelním světem v knize Led od polského spisovatele Jacka Dukaje. Třetí nominovaný Petr Onufer provedl čtenáře surreálným vírem v příběhu Perník od britské prozaičky Helen Oyeyemiové.

obrázek
Zdroj: ČT24

Litera za poezii našla nominace ve čtvrté sbírce Kláry Goldstein Falkenfrau, v reflexivní lyrice Předkové kostí od Josefa Hrdličky a v epických básních, které překladatel a básník Vladimír Mikeš zastřešil v názvu otázkou Odkud to přichází?

Z loni vyšlých knih pro děti a mládež se podle Magnesie Litery vyplatí sáhnout například po nápadité encyklopedii Ruka, kterou sestavila umělecká organizátorka, literární redaktorka a autorka naučných knížek pro nejmenší Magda Garguláková. Další z nominovaných Marka Míková vylíčila příběh Kabátu a kabelky v Praze liduprázdné kvůli nouzovému stavu. Tereza Říčanová v příběhu Kráva Říčanová pokračovala ve volné sérii alb komentujících život její rodiny na statku poblíž Pelhřimova.

O titul nakladatelský čin roku 2021 soutěží publikace Lipnická bible. „Štít víry v neklidných časech pozdního středověku“ připravil k vydání kolektiv autorů pod vedením historiků Lucie Doležalové a Karla Pacovského. Nakladatelským činem se mohou stát i fotograficko-literární Hranice lásky založené na uměleckém výzkumu fotografky Dity Pepe. A za čtivé a srozumitelné podání vědeckého bádání je nominována celá ediční řada Zip vycházející pod hlavičkou nakladatelství Argo a Dokořán.

V publicistice vynikl hudební publicista Pavel Klusák, když v knize Gott: Československý příběh zasadil osud popové hvězdy do patřičného kontextu. Michal Plzák a Lucie Vopálenská by si podle porotců cenu zasloužili za dvacet šest rozhovorů o posledních věcech člověka v knize Pro smrt uděláno. Ještě před invazí Ruska na Ukrajinu se do výběru dostal Mrazík s pendrekem, tedy pohled publicisty Alexandar Mitrofanova na současné Rusko.

Gott – československý příběh
Zdroj: ČT24

Své tři kandidáty našla i Litera za naučnou literaturu. Umělecká kritička Martina Pachmanová se v obsáhlé publikaci Civilizovaná žena zaměřila na paralelní procesy modernizace a ženské emancipace. Zasloužilý entomolog Jan Ždárek v knize Ohroženi hmyzem? na odborné úrovni popularizuje nejnovější informace v oboru. Historik Jaroslav Rokoský na rekonstrukci Útěku z Lepoldova vystavěl sondu do československé společnosti padesátých let dvacátého století.

Nadějné debuty objevila Magnesia Litera v básnické sbírce Nely Bártové Na konci chodby je ráno, v psychologické novele s fantaskními prvky Chlapec s rybí hlavou od Elišky Beranové a v Neskutečném příběhu Anežky České. Osud světice, jak „se asi nemohl stát“, vypráví Tereza Dobiášová.

Literární ceny i letos pokračují ve výběru blogu roku. I když blogem je formou z nominované trojice pouze Puberťačka před důchodem. Hana Vondráčková příspěvky začala psát jako „ventil“ při péči o matku s Alzheimerem. Magnesia Litera upozorňuje rovněž na facebookové Řecké štěstí, o něž se dělí Kateřina Panou, Češka žijící dlouhá léta v Řecku; a Twitter Frau Schischma, kde fiktivní dcera uničovského starosty Johanna Schischma „sdílí“ své deníkové zápisky z roku 1922.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 7 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 13 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 14 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 19 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...