Magdalena Jetelová vnímá stíny budoucnosti

Nahrávám video
Magdalena Jetelová vystavuje v Praze
Zdroj: ČT24

V Praze vystavuje Magdalena Jetelová, renomovaná česká výtvarnice, žijící v Německu. Ve své tvorbě řeší ekologické a kulturně-historické otázky, využívá při tom moderní technologie, jako GPS nebo drony. Galerie Cermak Eisenkraft nabízí průřez její tvorbou od sedmdesátých let až do současnosti. Některá díla jsou vystavena vůbec poprvé.

Výstava zahrnuje kouřové kresby, sochy, fotografie i projekty z oblasti enviromentálního umění, do nichž Magdalena Jetelová obtiskuje otázky související s ekologií, kulturou i historií. Ve svých instalacích se zabývá změnami reality, pracuje s krajinou podobně jako s architekturou, s konkrétními místy, jejich historií, pamětí a příběhem.

Většinu svého profesního života se výtvarnice zaobírá stavy nerovnováhy a přírodní nestability. K jejich vyjádření používá řadu prostředků. Pracuje s lasery, drony, satelity i navigačními technologiemi GPS. „Moderní technologie nechává reagovat s přírodním bohatstvím. Například laser má pro ni funkci jakési tužky,“ dodává historik umění Mark Gisbourne.

Jak se věci mají

Netradičním způsobem využívá umělkyně i přímo přírodní živly. Například v sérii Červený kouř, vytvořené v roce 1985 před emigrací na Západ, využívá oheň jako médium i performanci. Název výstavy The Lie of the Land v doslovném překladu znamená Lež krajiny, jde ale o anglický idiom s významem „jak se věci mají“.

„V současné době, kdy se mluví hodně o ekologii, jsou její land arty, tedy její práce s krajinou, zase aktuální jinak, než byly před dvaceti lety. Má cit pro to, co se děje právě teď, jako by vnímala stíny, které do našeho světa vrhá budoucnost. Ale samozřejmě že tomu odpovídá i složitost jejího díla,“ uvádí spoluautor textů k výstavě, filozof Miroslav Petříček.

Ilustrace kresbami

Instalace Magdaleny Jetelové jsou většinou prostorově náročné. Galerie Cermak Eisenkraft, kde vystavuje do 27. dubna, patří ale k těm menším. „Přenést Magdaleniny projekty do malého galerijního prostoru je možné. Volili jsme formu kresby, kdy Magdaleninými kresbami u všech důležitých projektů ilustrujeme, o čem jsou,“ vysvětlil kurátor Tomáš Zapletal Cermak.

Jetelová ještě před emigrací realizovala v Československu například landartový podzemní projekt pro Jižní Město, v zahraničí pak získala uznání projektem Domestication of a Pyramid. Současně na několika místech Evropy prezentovala setkání egyptské a evropské architektury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
před 15 hhodinami

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026

Ceny Muriel ovládl Branko Jelinek díky svému „nejlepšímu příteli“

Slovenský výtvarník Branko Jelinek zvítězil s knihou Oskar Ed – Můj nejlepší přítel ve třech kategoriích komiksových cen Muriel. Ocenění získal za nejlepší kresbu, scénář i komiksovou knihu. Navíc si odnesl cenu České akademie komiksu, kterou získávají autor a vydavatel původního či překladového komiksu.
20. 2. 2026

Drobnou nehodou ukazuje Panahí íránskému režimu, že se uvěznit nenechal

Hlavní hrdina filmu Drobná nehoda chce potrestat svého někdejšího věznitele. Íránský filmař Džafar Panahí ve scénáři i režii zúročil vlastní zkušenosti z vězení, které tohoto „mistra podvratné íránské kinematografie“ nejspíš po návratu opět čeká. Možná s sebou poveze i cenu Oscar. Snímek, který s jistou dávkou ironie popisuje současné poměry v autoritářském Íránu, budou česká kina promítat od 26. února.
20. 2. 2026

VideoOn-line průvodce zve k objevování pražské architektury

Honosné vily, nájemní domy, sochy nebo kapličky. Pražané i návštěvníci metropole mají k dispozici nového on-line průvodce architekturou. Projekt Ústavu dějin umění Akademie věd převádí dlouholetý výzkum do databáze pro veřejnost. Web Umělecké památky je zdarma, v češtině a angličtině a nově také s dětskou sekcí. Projekt zatím pokrývá tři městské části, brzy ale přibydou i další.
19. 2. 2026

Zástupci slovenské kultury varovali, že Česko se může vydat slovenskou cestou

Více než sedm set představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Vyslovili proto podporu tuzemským kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je „nepřehlédnutelná“.
19. 2. 2026

Tvůrci filmu Sbormistr kvůli sporu změní jméno hlavní postavy

Tvůrci filmu Sbormistr se rozhodli změnit jméno hlavní postavy pro další uvádění snímku. Reagují tak na situaci, kdy se v příběhu inspirovaném kauzou odsouzeného Bohumila Kulínského poznala jedna z jeho obětí, a to i kvůli použití shodného křestního jména. K tomuto kroku se rozhodla společnost endorfilm jako hlavní výrobce filmu společně s koproducenty filmu a s režisérem a scenáristou filmu Ondřejem Provazníkem.
19. 2. 2026
Načítání...