Magdalena Jetelová vnímá stíny budoucnosti

Nahrávám video

V Praze vystavuje Magdalena Jetelová, renomovaná česká výtvarnice, žijící v Německu. Ve své tvorbě řeší ekologické a kulturně-historické otázky, využívá při tom moderní technologie, jako GPS nebo drony. Galerie Cermak Eisenkraft nabízí průřez její tvorbou od sedmdesátých let až do současnosti. Některá díla jsou vystavena vůbec poprvé.

Výstava zahrnuje kouřové kresby, sochy, fotografie i projekty z oblasti enviromentálního umění, do nichž Magdalena Jetelová obtiskuje otázky související s ekologií, kulturou i historií. Ve svých instalacích se zabývá změnami reality, pracuje s krajinou podobně jako s architekturou, s konkrétními místy, jejich historií, pamětí a příběhem.

Většinu svého profesního života se výtvarnice zaobírá stavy nerovnováhy a přírodní nestability. K jejich vyjádření používá řadu prostředků. Pracuje s lasery, drony, satelity i navigačními technologiemi GPS. „Moderní technologie nechává reagovat s přírodním bohatstvím. Například laser má pro ni funkci jakési tužky,“ dodává historik umění Mark Gisbourne.

Jak se věci mají

Netradičním způsobem využívá umělkyně i přímo přírodní živly. Například v sérii Červený kouř, vytvořené v roce 1985 před emigrací na Západ, využívá oheň jako médium i performanci. Název výstavy The Lie of the Land v doslovném překladu znamená Lež krajiny, jde ale o anglický idiom s významem „jak se věci mají“.

„V současné době, kdy se mluví hodně o ekologii, jsou její land arty, tedy její práce s krajinou, zase aktuální jinak, než byly před dvaceti lety. Má cit pro to, co se děje právě teď, jako by vnímala stíny, které do našeho světa vrhá budoucnost. Ale samozřejmě že tomu odpovídá i složitost jejího díla,“ uvádí spoluautor textů k výstavě, filozof Miroslav Petříček.

Ilustrace kresbami

Instalace Magdaleny Jetelové jsou většinou prostorově náročné. Galerie Cermak Eisenkraft, kde vystavuje do 27. dubna, patří ale k těm menším. „Přenést Magdaleniny projekty do malého galerijního prostoru je možné. Volili jsme formu kresby, kdy Magdaleninými kresbami u všech důležitých projektů ilustrujeme, o čem jsou,“ vysvětlil kurátor Tomáš Zapletal Cermak.

Jetelová ještě před emigrací realizovala v Československu například landartový podzemní projekt pro Jižní Město, v zahraničí pak získala uznání projektem Domestication of a Pyramid. Současně na několika místech Evropy prezentovala setkání egyptské a evropské architektury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
před 14 hhodinami

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
před 16 hhodinami

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
před 20 hhodinami

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
14. 10. 2026‌‌

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
14. 10. 2026‌‌

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.