Magdalena Jetelová vnímá stíny budoucnosti

Nahrávám video

V Praze vystavuje Magdalena Jetelová, renomovaná česká výtvarnice, žijící v Německu. Ve své tvorbě řeší ekologické a kulturně-historické otázky, využívá při tom moderní technologie, jako GPS nebo drony. Galerie Cermak Eisenkraft nabízí průřez její tvorbou od sedmdesátých let až do současnosti. Některá díla jsou vystavena vůbec poprvé.

Výstava zahrnuje kouřové kresby, sochy, fotografie i projekty z oblasti enviromentálního umění, do nichž Magdalena Jetelová obtiskuje otázky související s ekologií, kulturou i historií. Ve svých instalacích se zabývá změnami reality, pracuje s krajinou podobně jako s architekturou, s konkrétními místy, jejich historií, pamětí a příběhem.

Většinu svého profesního života se výtvarnice zaobírá stavy nerovnováhy a přírodní nestability. K jejich vyjádření používá řadu prostředků. Pracuje s lasery, drony, satelity i navigačními technologiemi GPS. „Moderní technologie nechává reagovat s přírodním bohatstvím. Například laser má pro ni funkci jakési tužky,“ dodává historik umění Mark Gisbourne.

Jak se věci mají

Netradičním způsobem využívá umělkyně i přímo přírodní živly. Například v sérii Červený kouř, vytvořené v roce 1985 před emigrací na Západ, využívá oheň jako médium i performanci. Název výstavy The Lie of the Land v doslovném překladu znamená Lež krajiny, jde ale o anglický idiom s významem „jak se věci mají“.

„V současné době, kdy se mluví hodně o ekologii, jsou její land arty, tedy její práce s krajinou, zase aktuální jinak, než byly před dvaceti lety. Má cit pro to, co se děje právě teď, jako by vnímala stíny, které do našeho světa vrhá budoucnost. Ale samozřejmě že tomu odpovídá i složitost jejího díla,“ uvádí spoluautor textů k výstavě, filozof Miroslav Petříček.

Ilustrace kresbami

Instalace Magdaleny Jetelové jsou většinou prostorově náročné. Galerie Cermak Eisenkraft, kde vystavuje do 27. dubna, patří ale k těm menším. „Přenést Magdaleniny projekty do malého galerijního prostoru je možné. Volili jsme formu kresby, kdy Magdaleninými kresbami u všech důležitých projektů ilustrujeme, o čem jsou,“ vysvětlil kurátor Tomáš Zapletal Cermak.

Jetelová ještě před emigrací realizovala v Československu například landartový podzemní projekt pro Jižní Město, v zahraničí pak získala uznání projektem Domestication of a Pyramid. Současně na několika místech Evropy prezentovala setkání egyptské a evropské architektury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 31 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...