Mádlova zralá jízda o dozrávání je milá až k sežrání

Jiří Mádl má tak trochu smůlu v tom, že začal svou hereckou kariéru hodně brzy, a proto ho nálepka povrchního puberťáka provázela dost dlouho. Tak jako Marek Eben musel dosti usilovně potlačovat svého Válečka nebo Lucie Bílá přezpívávat „neposlušné tenisky“, nakonec se i Mádlovi podařilo svými pozdějšími výkony přesvědčit, že mu to přece jenom trochu více hraje a myslí, než se zpočátku zdálo. Přesto když oznámil, že se chystá na svou první filmovou režii, podle vlastního scénáře, málokdo věřil, že Pojedeme k moři skončí kvalitním výsledkem. Jiří Mádl však těch několik, kteří na něj vsadili (především společnost Bio Illusion a Česká televize), nezklamal a svůj filmový autorský debut dotáhl do velice zdařilého konce.

Po zhlédnutí celku se nedá konkrétně vysledovat, nakolik začínající scenárista poslouchal rady někoho zkušenějšího či kolik z filmového obrazu má na svědomí kameramanka Edita Kainrathová, je ale zřejmé, že Mádl musel mít poměrně pevnou představu o tom, co a jak chce vyprávět, a dokázal to udržet. Nikdo, kromě autorů, neví, kolik „dobrých“ rad se jim během tvorby dostane a jak obtížné je uchránit svou vizi před vnějšími, rádoby zasvěcenými zásahy. Je evidentní, že Mádl si svou vizi filmu o dospívání jednoho normálního kluka udržel, aniž by sklouzl k laciným nebo podbízivým praktikám.

Vše, co divák sleduje, působí totiž autenticky, uvěřitelně a navíc sympaticky. Mádl tento film nenatočil, aby někomu něco dokázal (snad jen sám sobě), jako režisér se nijak nepředvádí, nestaví do popředí. Důležité je pro něj sdělení a tomu vše podřizuje. Režisér Mádl svým příjemným nadhledem a lehkostí přesvědčil, že je zralá osobnost, bez mindráků, ale s nadšením pro tvorbu.

Pokud se konkrétní stavby filmu týká, zdařilý scénář, který obsahuje jak potřebnou dramatickou zápletku, tak dost epizodních situací přibližujících život jedenáctiletých kamarádů, je důsledně obrazově vyprávěn hledáčkem „amatérské“ kamery (a fotoaparátu), které střídavě ovládá jeden z nich. Nedovedu si představit, jak náročné bylo najít onu přesnou míru mezi nutnou profesionalitou a zdáním amatérismu, aby to neotravovalo a aby ani jedna složka nepřebila tu druhou. Faktem však je, že se to zdařilo. Jakož i výběr dětských představitelů.

Oba kluci, jak Petr Šimčák v hlavní roli, tak Jan Maršál jako jeho nejvěrnější kamarád, jsou doslova k sežrání. Jsou milí, sympatičtí i dojemní a jejich postavy ve společenském kontextu působí jako pohlazení. Je vskutku velice osvěžující sledovat hledání a zkoumání dvou „normálních“ adolescentů, kteří nedrogují, neprudí, nechlastají, nepotácejí se mezi vlastní pubertou a problémy dospělých, přitom jsou reální a bez zkreslující sentimentální nostalgie.

Pojedeme k moři - scénář, režie Jiří Mádl, produkce Bio Illusion - natáčení: červenec 2013.
Zdroj: ČT24/Bio Illusion

Jiří Mádl sice po dokončení filmu prohlásil, že se nemíní režii dále věnovat, ale pokud by nalezl opět nosné osobní téma, bylo by jistě dobré, kdyby své rozhodnutí byl ochoten přehodnotit. Jako tvůrce autorského filmu obstál, což se o mnohých jiných, kteří jsou rozhodnuti dále tvořit, říci nedá.

Pojedeme k moři – ČR 2014. Scénář a režie: Jiří Mádl. Kamera: Edita Kainrathová. Hudba: René Rypar. Hrají: Ondřej Vetchý, Lucie Trmíková, Petr Šimčák, Jan Maršál, Jaroslava Pokorná, Michaela Majerníková, Miroslav Táborský a další. V kinech od 10. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
před 11 hhodinami

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
před 22 hhodinami

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
před 23 hhodinami

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

Pokračování počítačové hry Kingdom Come získalo cenu BAFTA za nejlepší příběh

Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
18. 4. 2026

Zemřela francouzská herečka Nathalie Bayeová, držitelka čtyř cen César

Ve věku 77 let zemřela francouzská filmová a divadelní herečka Nathalie Bayeová, informovala s odvoláním na její rodinu agentura AFP. Bayeová natočila přes osmdesát filmů a spolupracovala s hlavními tvůrci francouzské nové vlny Claudem Chabrolem, Francoisem Truffautem či Jeanem-Lucem Godardem. Za svůj život získala čtyři francouzské filmové ceny César.
18. 4. 2026

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
17. 4. 2026
Načítání...