Mádlova zralá jízda o dozrávání je milá až k sežrání

Jiří Mádl má tak trochu smůlu v tom, že začal svou hereckou kariéru hodně brzy, a proto ho nálepka povrchního puberťáka provázela dost dlouho. Tak jako Marek Eben musel dosti usilovně potlačovat svého Válečka nebo Lucie Bílá přezpívávat „neposlušné tenisky“, nakonec se i Mádlovi podařilo svými pozdějšími výkony přesvědčit, že mu to přece jenom trochu více hraje a myslí, než se zpočátku zdálo. Přesto když oznámil, že se chystá na svou první filmovou režii, podle vlastního scénáře, málokdo věřil, že Pojedeme k moři skončí kvalitním výsledkem. Jiří Mádl však těch několik, kteří na něj vsadili (především společnost Bio Illusion a Česká televize), nezklamal a svůj filmový autorský debut dotáhl do velice zdařilého konce.

Po zhlédnutí celku se nedá konkrétně vysledovat, nakolik začínající scenárista poslouchal rady někoho zkušenějšího či kolik z filmového obrazu má na svědomí kameramanka Edita Kainrathová, je ale zřejmé, že Mádl musel mít poměrně pevnou představu o tom, co a jak chce vyprávět, a dokázal to udržet. Nikdo, kromě autorů, neví, kolik „dobrých“ rad se jim během tvorby dostane a jak obtížné je uchránit svou vizi před vnějšími, rádoby zasvěcenými zásahy. Je evidentní, že Mádl si svou vizi filmu o dospívání jednoho normálního kluka udržel, aniž by sklouzl k laciným nebo podbízivým praktikám.

Vše, co divák sleduje, působí totiž autenticky, uvěřitelně a navíc sympaticky. Mádl tento film nenatočil, aby někomu něco dokázal (snad jen sám sobě), jako režisér se nijak nepředvádí, nestaví do popředí. Důležité je pro něj sdělení a tomu vše podřizuje. Režisér Mádl svým příjemným nadhledem a lehkostí přesvědčil, že je zralá osobnost, bez mindráků, ale s nadšením pro tvorbu.

Pokud se konkrétní stavby filmu týká, zdařilý scénář, který obsahuje jak potřebnou dramatickou zápletku, tak dost epizodních situací přibližujících život jedenáctiletých kamarádů, je důsledně obrazově vyprávěn hledáčkem „amatérské“ kamery (a fotoaparátu), které střídavě ovládá jeden z nich. Nedovedu si představit, jak náročné bylo najít onu přesnou míru mezi nutnou profesionalitou a zdáním amatérismu, aby to neotravovalo a aby ani jedna složka nepřebila tu druhou. Faktem však je, že se to zdařilo. Jakož i výběr dětských představitelů.

Oba kluci, jak Petr Šimčák v hlavní roli, tak Jan Maršál jako jeho nejvěrnější kamarád, jsou doslova k sežrání. Jsou milí, sympatičtí i dojemní a jejich postavy ve společenském kontextu působí jako pohlazení. Je vskutku velice osvěžující sledovat hledání a zkoumání dvou „normálních“ adolescentů, kteří nedrogují, neprudí, nechlastají, nepotácejí se mezi vlastní pubertou a problémy dospělých, přitom jsou reální a bez zkreslující sentimentální nostalgie.

Pojedeme k moři - scénář, režie Jiří Mádl, produkce Bio Illusion - natáčení: červenec 2013.
Zdroj: ČT24/Bio Illusion

Jiří Mádl sice po dokončení filmu prohlásil, že se nemíní režii dále věnovat, ale pokud by nalezl opět nosné osobní téma, bylo by jistě dobré, kdyby své rozhodnutí byl ochoten přehodnotit. Jako tvůrce autorského filmu obstál, což se o mnohých jiných, kteří jsou rozhodnuti dále tvořit, říci nedá.

Pojedeme k moři – ČR 2014. Scénář a režie: Jiří Mádl. Kamera: Edita Kainrathová. Hudba: René Rypar. Hrají: Ondřej Vetchý, Lucie Trmíková, Petr Šimčák, Jan Maršál, Jaroslava Pokorná, Michaela Majerníková, Miroslav Táborský a další. V kinech od 10. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 13 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 15 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 19 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 21 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...