Mládí versus stáří. O věčném souboji, z něhož nelze vyjít bez poranění ega, vypráví nové představení novocirkusového souboru Losers Cirque Company. V pražském divadle La Fabrika ukazuje, že boj s časem je zbytečný. Člověk totiž vede bitvu hlavně sám se sebou.
Losers Cirque Company zápasí s egem
Inscenace Ego vychází ze základní situace: co se stane, když muži na sportovním vrcholu vstoupí do ringu jiný, mladší a výkonnější soupeř. „Stáří těla je pro tanečníky a pro ty, kteří dělají fyzické divadlo nebo sport, velmi silné téma. Otázka je, jak se vlastně vypořádat se sebou samým, se svým vlastním egem,“ nastínil Daniel Špinar, který se ujal režijního dohledu nad představením.
Smíření s tím, že každého čeká konec jeho zlatého věku, často předchází bezhlavý souboj. Jeho tempo si ale mnohdy neurčují sami zápasníci, nýbrž ti, kteří jejich střetu potichu přihlížejí.
V představení tak kroky soupeřů – tanečníků Jindřicha Panského a Petra Horníčka – začne diktovat nenápadný hudebník v rohu místnosti Igor Ochepovsky. „Pro každého umělce je ego životním tématem. Každý z účastníků tohoto projektu si ho nějak spojil se svým životem,“ podotýká.
Ego podle tvůrců není jen rytmus, podle něhož se lidé snaží protančit životem, ale také světlo, jímž ozařují své okolí. Součástí inscenace je proto i videomapping a další světelné efekty. „Světla fungují jako vnitřní hlas hlavního herce. Jako jakési nevyřčené myšlenky, které člověk kvůli svému egu neřekne nebo spíš nechce říct nahlas,“ vysvětluje Amar Mulabegovič, který má na starosti light design.
Inscenace Ego má sice atmosféru sportovního utkání, diváky ale k boji rozhodně burcovat nechce. Sděluje jim totiž, že většina válek, které lidé v životě vedou, nejsou často nic jiného než bitvy se sebou samými.